Podle jízdního řádu výstavby nových jaderných zdrojů, jak jej prezentovali premiér Andrej Babiš a vládní zmocněnec Jaroslav Míl, by letos měla být uzavřena první smlouva mezi státem a společností ČEZ, schválena EIA pro nový zdroj Dukovany a zahájena příprava modelu financování a jednání o dohodě s Evropskou unií. Tendr by měl být vypsán koncem roku 2020 nebo začátkem roku 2021. První etapa by měla být ukončena výběrem dodavatele a předložením návrhu vládě ke schválení v roce 2024. O tom, nakolik je to reálné a potřebné, i o tom, jaký by mohl být český podíl na budování nových jaderných zdrojů, jsme mluvili s Vladimírem Poklopem, generálním ředitelem klíčového českého hráče, společnosti ŠKODA JS.
* » Dodavatelům zařízení a služeb pro energetiku se v posledních letech moc nedaří, ale ŠKODA JS má stále solidní výsledky. Díky čemu to je?
Nejsme to jen my, jsou tu další úspěšné firmy v oboru jako ZAT, I&C Energo, Sigma, znovu se možná vracejí Vítkovice. Některé další firmy získaly zkušenosti na dostavbě dvou bloků v Mochovcích. Obecně můžeme konstatovat, že po dokončení bloků v Temelíně se české firmy pokoušely transformovat na zúžení trhu v Česku. Některé se soustředily na výrobu a odbouraly inženýring, další to udělaly naopak. Nám se podařilo uchovat a rozvinout všechny tři pilíře, tedy nohy, na nichž stojíme: inženýring, výroba, servis. Jsme tudíž schopni nabídnout obsluhu projektu ve všech jeho fázích od záměru přes výstavbu, provoz a údržbu až po ukončování. To vše pod jednou střechou s výrazným aditivním benefitem sdílení zkušeností a řešení v jednom týmu.
Pokud jde o hospodaření podniku, každý ví, že trojnožka je nejstabilnější základnou. V různých etapách byla silnější ta či ona noha, ale firma jako celek trvale prosperuje. Předběžné výsledky ukazují, že letošní rok bude dvacátým v řadě, který skončíme v černých číslech. Dočasný – doufejme – nedostatek zakázek na domácím trhu jsme kompenzovali vyhledáváním příležitostí v zahraničí, kde jsme se soustředili na střední a východní Evropu. Na export připadají přes dvě třetiny našeho obratu. Přitom nevstupujeme, ve snaze zvýšit obrat, do vysoce rizikových projektů.
* » Máte zájem podílet se na výstavbě zvažovaného pátého bloku v elektrárně Dukovany? Co konkrétně můžete nabídnout?
Určitě, stejně jako řada dalších významných českých firem, máme kvalifikovaný zájem. V tendru na výstavbu ETE 34 jsme byli lídrem konsorcia s Rosatomem a toto konsorcium bylo jedním ze tří uchazečů. Neaspirovali jsme ani neaspirujeme na dodávky celých jaderných elektráren, umíme však dodat a koordinovat významné součásti vyšších celků nejen pro jaderný ostrov. Nabízíme tedy více než kusové dodávky, nabízíme klíčové dodávky včetně inženýringu a řízení projektů. Můžeme nabídnout především dodávky technologie primárního okruhu a koordinaci a řízení činností nejen na jaderné části a systémech řízení, ale i v jiných částech elektrárny. Na EMO 34 jsme vychovali další generaci techniků, kteří mají čerstvou zkušenost, co obnáší výstavba jaderné elektrárny v Evropě podle současných předpisů. Tyto zkušenosti jsou velmi cenné, na rozdíl od řady jiných firem, které budou nabízet své služby a dodávky pro EDU 5, my víme, oč se jedná. Uvidíme, jak bude tento tendr vypsán, zda půjde opět o model s jedním EPC dodavatelem, který bude odpovídat za celou výstavbu, nebo se bude jednat o několik samostatných tendrů, například jaderná část, strojovna a vedlejší objekty. Jsme schopni se přizpůsobit a nalézt pro nás smysluplnou oblast dodávek a služeb v obou variantách.
* » Se kterými zájemci o dodávku nového bloku jste v kontaktu? Kdo z nich má největší zájem o spolupráci?
Jsme v kontaktu s potenciálními uchazeči o výstavbu nových zdrojů v Česku. Zájem o spolupráci mají všichni, ale všichni také čekají, jak bude vlastně tendr připraven a jaké budou podmínky. Je možné, že v dohledné době podepíšeme s uchazeči některé dokumenty, v nichž bude vyjádřena vzájemná vůle spolupracovat, a to nejen na projektech v České republice. Rozhodně si však v současné fázi nemůžeme vzájemně slibovat exkluzivitu. Zahraniční firmy deklarují záměr maximálně využít zkušeností a potenciálu českých firem kromě tuzemska i na svých projektech v dalších zemích.
* » Jak podle vašeho názoru bude vypadat energetika za 20 nebo 30 let? Které zdroje zajistí potřebu elektřiny pro rostoucí počet lidí ve světě?
Pokud jde o tuzemsko, situace je taková, že do třiceti let by měly prakticky skončit uhelné elektrárny, které se dnes podílejí na výrobě energie více než polovinou. S výjimkou Elektrárny Ledvice má být podle ČEZ celé hnědouhelné portfolio do roku 2040 nahrazeno jinými zdroji. Jsem přesvědčen, že po „uhelné energetické éře“ bude stát výroba elektřiny u nás na mixu jádra, plynu, vody a fotovoltaiky. Co se týká naší planety, každá země bude hledat a využívat energetické zdroje podle svých konkrétních podmínek. Z dlouhodobého hlediska jsou ovšem i plyn a jaderné palivo pro energetiku jen dočasným řešením. Chtěl bych věřit ve zvládnutí řízené jaderné fúze, což by byl pro lidstvo prakticky nevyčerpatelný zdroj pro výrobu elektrické energie, ale to je jedna z největších technologických výzev, kterou si lidstvo dalo. Zatím však musíme řešit horizont nejbližších desítek let. A tady vidím jako jediné řešení vybudovat nové zdroje na bázi nejmodernějších jaderných technologií, jaké nám první polovina tohoto století nabízí.
Třetina elektřiny z jádra
V roce 2018 bylo ve 30 státech světa v provozu 449 jaderných reaktorů s celkovou instalovanou kapacitou 394 137 MWe. Ve výstavbě je jich 58 v 16 zemích. Plánuje se výstavba 154 reaktorů. Celkem se ve světě předběžně uvažuje o vybudování dalších 333 reaktorů, jejichž instalovaný výkon by měl dosáhnout asi 381 895 MWe. V EU dnes pochází stejně jako u nás z jádra přibližně třetina vyrobené elektřiny.
O autorovi| Václav Herz, herz@mf.cz