Podnikání soukromých firem s měřiči rychlosti je vážně ohroženo. Vládní návrh zákona o policii, který má ještě v červnu schvalovat Poslanecká sněmovna, chce sice jejich podnikání umožnit, ale sněmovní bezpečnostní výbor je proti.
Měření rychlosti na silnicích Neutěšená situace na českých silnicích přiměla politiky dát od poloviny roku 2006 pravomoci na kontrolu a postihování řidičů také strážníkům. Města a obce to uvítaly, protože podle nich Policie České republiky sama nestačila na nepřetržité sledování rizikových míst. Bezohlednému chování některých motoristů nezabránilo ani zavedení bodového systému. Mrtvých na silnicích stále přibývá. Největší skupinu dopravních přestupků tvoří překročení stanovené rychlosti. Jde o téměř polovinu z celkového počtu všech zjištěných přestupků. Radary donutí ubrat plyn Jednou z účinných možností, jak přimět řidiče k dodržování předpisů, je pravidelné měření rychlosti a sledování průjezdů na křižovatkách pomocí kamer a radarů. Na nákup drahých zařízení (jeden radar stojí kolem 1,5 milionu korun) však města a obce většinou neměly peníze, a tak začaly využívat služeb soukromých firem. „K úřednímu měření mechanického pohybu je v současnosti autorizováno dvanáct subjektů,“ podotýká odborný ředitel pro legální metrologii Českého metrologického institutu Jindřich Pošvář. Úřední měření mohou provádět jen firmy, které získají autorizaci Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Spolupráce obcí s podnikateli se vyplatila. „Když se někam dal radar a informace se zveřejnila, v místě okamžitě poklesl počet přestupků o třicet procent,“ říká koordinátor projektu firmy Czech Radar Radim Chyba. Ale nejde jen o prevenci, důkazní materiál z radarů a kamer umožňuje piráty silnic sankcionovat. Součástí protokolu, který firma předávala obcím, bylo místo, čas, rychlost, obličej řidiče a zvýrazněná státní poznávací značka. Obce jen musely viníka identifikovat, předvolat a pokutovat. Státní policie spolupráci obcí se soukromými provozovateli radarů uvítala, protože to podle ní může pomoci k většímu postihu neukázněných řidičů. Společnost Czech Radar, která měla už v roce 2004 jako první vedle policie v Česku autorizaci k výkonu úředního měření rychlosti pomocí radarových a kamerových zařízení, získala právní rozbory a vyjádření Ústavu státu a práva Akademie věd. Podle nich nedochází k porušování právních předpisů a nejde o nezákonné získávání důkazů, které by bránilo jejich použití v přestupkovém řízení. DOPRAVNÍ PŘESTUPKY V ČESKU • celkem policisté a strážníci v roce 2007 zjistili 474 632 dopravních přestupků řidičů • z toho 215 756 přestupků bylo za překročení rychlosti jízdy (45,45 procenta) • na místě bylo vyřízeno 368 525 přestupků, za které provinilci zaplatili pokuty ve výši 303 772 021 korun. • správní orgány dostaly k řešení 116 836 přestupků Pramen: Policie ČR Nejvyšší správní soud: Měřit může jen policie Ani bývalé a současné vedení ministerstva dopravy nebylo proti. Přesto nastal problém, když řidiči, jejichž rychlou jízdu změřila soukromá firma, podali žalobu k soudu. Nejvyšší správní soud letos v dubnu rozhodl, že doklad o měření rychlosti vystavený soukromou firmou nelze uznat jako důkaz pro uložení pokuty. Prostě soukromá firma přímo měřit rychlost nesmí. „V tomto případě jsme řekli, že bez zákonného určení nemůže žádný správní orgán veřejné správy předat svůj úkol jinému. Je to totéž, jako by se berní úřady rozhodly, že přehodí výkon své pravomoci na soukromé osoby a ty budou vybírat daně,“ zdůvodnila rozsudek soudkyně Lenka Kaniová. Podle zákona o silničním provozu je jednoznačně zakotvena privilegovaná forma dohledu nad dodržováním dovolené rychlosti vozidel. K měření rychlosti je podle zákona oprávněna policie a obecní policie. Tato činnost je součástí celkového dohledu nad bezpečností a plynulostí provozu na pozemních komunikacích a je tedy výkonem veřejné správy. Soukromá firma se nemůže podle soudců dostat do styku s osobními údaji řidiče včetně jeho fotografie, navíc na postihování řidičů nemůže vydělávat soukromník. Měření se totiž stalo slušným byznysem. Například v Mělníku šlo soukromé firmě z každé pokuty šedesát procent. Podobný systém připravoval i Hradec Králové, kde měla firma nejen měřit rychlost, ale i pomáhat radnici vymáhat pokuty. V minulosti se několikrát objevily snahy některých poslanců, a podporovalo je i ministerstvo dopravy, aby rychlost směly měřit i firmy, ale nakonec z návrhů silničního zákona nebo zákona o autoškolách vypadly. „Myslím, že by soukromé firmy neměly tuto činnost vykonávat, protože jde o výkon veřejné moci,“ míní i předseda Unie malých a středních podniků David Šeich. Firmy radary pronajímají To však neznamená, že radary soukromých provozovatelů ze silnic úplně zmizely. Města a obce, které neměly dost peněz na nákup radarů, si je začaly od privátních firem jen pronajímat. Obsluhují je obecní policisté. „Policie si může pronajmout zařízení, ale provozovat ho může sama. My se přikláníme k názoru, že to lze,“ potvrdil mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Námitky nemá ani soudkyně Nejvyššího správního soudu Lenka Kaniová: „Pokud jde o obecný princip, zda může veřejná správa užívat pronajatých věcí, tak samozřejmě může. To je jako když si najme prostory, ve kterých bude vykonávat veřejnou správu.“ „Na rozdíl od jiných společností my zařízení na měření rychlosti dáváme obcím do pronájmu a ony jej provozují. My poskytujeme jen přístroje, software, provádíme instalaci a servis, žádné údaje přes nás nejdou, “ říká Radim Chyba, hlavní koordinátor projektů společnosti Czech Radar. Firma má smlouvy s deseti městy a obcemi, pronajímá jim kolem patnácti měřicích zařízení. Každá smlouva je jiná. „Za pronájem bereme symbolickou částku. Dostáváme procenta z vybraných pokut, jejich výše je různá, záleží na vyjednaných podmínkách,“ vysvětluje. Obce chtějí z pokut naplnit pokladny**
Ministerstvo dopravy nemá podle mluvčího Hanzelky v úmyslu navrhovat změnu, aby se do rukou soukromých firem vložily větší kompetence. Ale co neplánuje ministerstvo dopravy, připravilo ministerstvo vnitra do návrhu zákona o policii. Ten nyní projednává Poslanecká sněmovna. „Jde o to, aby soukromé společnosti v součinnosti s policií mohly měřit rychlost vozidel. Systém, který dnes funguje, by se v podstatě nezměnil, jen by to probíhalo legálně. K datům by nikdo kromě policistů neměl přistup,“ zdůvodňuje poslanec Karel Sehoř, který před časem podobný návrh předkládal při projednávání zákona o autoškolách. Nakonec však ze zákona vypadl. „Nesouhlasím, aby měření měly na starosti soukromé firmy. Doufám, že to neprojde, vždyť jde jen o kšeft,“ říká komunistický expert na dopravu Pavel Hojda. Podobný názor mají i někteří vládní poslanci.
„Policie by se chtěla odbřemenit od některých povinností. Ale já mám před sebou pořád vyjádření policejního ředitele Červíčka, že policie je za současných podmínek schopna sama zajistit měření rychlosti na českých komunikacích. Když je tedy nezbytná asistence a součinnost policie, tak proč ještě soukromé subjekty?“ namítá poslanec ODS Jan Klas. Obává se šikany řidičů. „Dostal jsem řadu podnětů od lidí, kteří měli problémy. Obecní strážník vyžadoval zaplacení pokuty a stržení bodů za překročení rychlosti o dva kilometry. To přece nemá s prevencí bezpečnosti nic společného. My musíme sankcionovat lidi, kteří jezdí obcí devadesát kilometrů a více a ohrožují nás všechny,“ zlobí se Klas.
Ani představitelé Ústředního automotoklubu nejsou nadšeni myšlenkou, že by za sankcemi motoristům stály soukromé subjekty. „Obáváme se, aby nešlo víc o naplnění pokladen měst a obcí a o zisk soukromých firem místo zajištění bezpečnosti dopravy. I když vítáme jakékoli opatření, které by umravnilo české řidiče, byli bychom raději, kdyby měření rychlosti zůstalo v pravomoci policie,“ uvádí mluvčí automotoklubu Pavel Kuchálik.
Podobné obavy sdílejí i mnozí zákonodárci. „Obce i firmy si z toho udělaly výdělečnou činnost, rychlost neměří v nebezpečných úsecích třeba u škol nebo v nebezpečných zatáčkách, ale na konci obce, kde se dají snadno vybrat peníze. Bezpečnost na silnicích to nezlepšuje,“ je přesvědčen stínový ministr vnitra ČSSD a předseda bezpečnostního výboru sněmovny František Bublan. Bezpečnostní výbor proto navrhuje vyjmout z návrhu zákona ustanovení, aby firmy měly právo měřit rychlost a předávat informace obci. Ale poslanci výboru šli ještě mnohem dál. „Navrhujeme, aby právo měřit rychlost neměla ani městská a obecní policie,“ říká Bublan.
Místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech takové podezření kategoricky odmítá: „Hlavním cílem obcí je zajistit bezpečnost občanů, a ne peníze do svých rozpočtů. Chtějí dopravu bezpečnější, a to není schopna zajistit státní policie.“ Když už podle něj městská a obecní policie dostala pravomoci na kontrolu dodržování rychlosti, měly by jí zůstat.
Pokud by návrh sněmovního bezpečnostního výboru skutečně prošel, poškodilo by to hlavně soukromé firmy, které provozují radarová zařízení „Kdyby zákon odebral pravomoci obcím, to by pro nás znamenalo velkou ránu. Bylo by to likvidační,“ připouští Radim Chyba z Czech Radar.
