Ačkoli se to tak úplně neshoduje s jejím běžným programem, rozhodla se Nadace Simony Kijonkové podpořit dvě studentky z Moravskoslezského kraje a udělit jim finanční podporu přes pět milionů korun. Díky té se mohou vzdělávat na zahraničních vysokých školách, a to v oborech, které v Česku nejsou k dispozici.
Konkrétně Tereze Przeczkové uhradí nadace úspěšné podnikatelky školné a další náklady spojené s bakalářským studiem biomedicíny na britské University College London (UCL). Za tímto účelem jí věnuje 4,2 milionu korun. Terezii Heiderové poskytne nadace více než 900 tisíc korun. Ty poputují na bakalářské studium psychologie na univerzitě v nizozemském Groningenu.
„Když je někdo tak dobrý, že jako náctiletý zkoumá buněčné transportní systémy, podílí se na výzkumu epilepsie a patří mezi nejlepší středoškoláky ve své zemi, měl by mít možnost rozvíjet svoji odbornost naplno,“ říká Simona Kijonková, která je v tuzemsku známá jako zakladatelka Zásilkovny.
Studium vnímá jako vstupenku, jež dotyčnému umožňuje změnit jeho život. Sama navíc ví, jaké to je, když na vzdělání nezbývají peníze. „Já o škole snila od třinácti, moje maminka samoživitelka mi ale studium zaplatit nemohla. Platila jsem si ho sama z brigád,“ vysvětluje podnikatelka, proč v nadaci pomáhají sociálně znevýhodněným dětem.
„Právě tím, že dětem a mladistvým umožníme studovat, přispějeme ke změně jejich situace a tomu, že v budoucnu zase oni pomůžou své komunitě a pravděpodobně i celé naší společnosti,“ doplňuje. Je navíc přesvědčená, že podpořené studentky budou zvyšovat reputaci České republiky v zahraničí. „Jednou mohou přijít se světovými objevy,“ věří.
Vlastní výzkum? Už na gymnáziu
Devatenáctiletá Tereza Przeczková se již dva roky podílí na výzkumu transportérů iontů v buňkách na Akademii věd České republiky. V maturitním ročníku gymnázia studovala buněčnou biologii na Přírodovědné fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kterou absolvovala s nejlepší možnou známkou. Na stejné univerzitě také syntetizovala nové sloučeniny s cílem najít látky použitelné při léčbě rakoviny.
O tom, že bude s výzkumem pokračovat i na vysoké škole, měla jasno. Bakalářský obor, který by se na biomedicínský výzkum zaměřoval, v Česku ale není. A i když byla přijata na londýnskou University College, náklady na studium by s pomocí rodiny pokrýt nedokázala.
„Přemýšlela jsem o Masarykově univerzitě v Brně, ale musela bych jít na všeobecné lékařství a biomedicínu studovat až jako doktorát. Klinická praxe mě ale neláká, chci se věnovat výzkumu, a to můžu v Londýně právě už od bakaláře,“ vypráví a záhy doplňuje, že část peněz na studium se jí podařilo vybrat i ve sbírce na platformě Donio.
Podpora, kterou nemají v popisu práce
Druhá ze studentek, dvacetiletá Tereza Heiderová, se zajímá o neurovědu a psychologii. Právě neurověda se však v Česku dá studovat až v rámci doktorského studia. Po maturitě se proto rozhodla podat přihlášku do Nizozemska, konkrétně na Rijksuniversiteit Groningen, která patří mezi nejlepší neurovědní pracoviště na světě.
„Podporu od nadace beru tak, že mi česká společnost pomohla a já jí to po škole vrátím. Určitě chci odborně působit v České republice, nejlépe jako neuropsycholožka a zároveň vědecká pracovnice,“ komentuje Heiderová, která souběžně se studiem prováděla na Univerzitě Palackého v Olomouci strukturní analýzu účinku somatických mutací u epilepsie.
Kromě toho ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze absolvovala praktickou stáž zaměřenou na neuropsychologická vyšetření. Další pak navštěvovala na Středoevropském technologickém institutu v Brně, tentokrát s fokusem na neinvazivní mozkovou stimulaci u dobrovolníků s onemocněním s Lewyho tělísky.
„O udělení stipendijního příspěvku nás přesvědčil mimořádný vědecký talent a studijní zápal obou dívek. Z hlediska zaměření nadace je tato podpora výjimkou. Správní radu nicméně velmi těší, že může takto pomoci české vědě a také postavení žen ve světě, v němž dominují muži,“ říká ředitelka Nadace Simony Kijonkové Barbora Bachmeierová.
Vzhledem k vysokým částkám bude nadace po dívkách požadovat pravidelné měsíční vyúčtování a informace týkající se studijních výsledků. „Když dívky studium přeruší nebo nesplní studijní požadavky, podporu pozastavíme či ukončíme. Pokud budou pokračovat v zahraničí i magisterským studiem, jsme připraveni zvážit případnou další podporu,“ uzavírá ředitelka.
