A pak že je internet pro každého! Nikoli. Může být i „demokratický“. Otevřete-li si stránku BeautifulPeople.net, na okamžik propadnete přesvědčení, že jste vstoupili do světa neobyčejně žádoucích mužů a žen. Web vypadá jako obvyklá obrázková seznamka, jaké například v Česku reprezentují servery Líbím se Ti? nebo To jsem já. Pak si bez obtíží vytvoříte svou virtuální identitu (fotografie podmínkou)…
V ten moment svoboda Sítě sítí končí a jste zpátky v realitě západu.
Tento web je vyhrazen jen krásným. Kandidáti musejí podstoupit kruté výběrové řízení. Jejich přihlášky posuzují členové klubu, kteří jsou opačného pohlaví, hodnotí vyplněné formuláře a ovšem - fotografie. Provozovatel v podmínkách uvádí, že jejich volba je konečná, bez odvolání.
Klub BeautifulPeople založil v Dánsku Robert Hintze (28). V červnu byl rozšířen pro Velkou Británii (na zahajovací večírek v jednom z populárních londýnských klubů přišlo na 1400 lidí). Během léta se klub rozšíří na Francii, Španělsko, Německo, USA, Hongkong a další skandinávské země a koncem roku - myslí si Hintze - bude mít milion členů.
Je to velmi elitní, velmi povrchní a velmi účelné. „Naši členové jsou velmi kritičtí, do komunity nechtějí přijmout lidi, kteří nejsou přitažliví,“ řekl agentuře AFP Robert Hintze. Většina členů jsou nezadaní lidé mezi 28 a 35 lety, podnikatelé či specialisté v oborech, které jsou „in“: reklamě, informačních technologiích, médiích a podobně. Jako obvykle, pro elitářství se najdou pádné sociologické důvody: Klub má podle Hintzeho umožnit jednodušší profesionální i soukromá setkávání lidí, kteří většinu populace převyšují jak svým přitažlivých vzhledem, tak i „svými výjimečnými osobními přednostmi“.
Aby bylo jasno: přihlášky třídí komise, která má zhruba tisíc členů, a úspěšnost uchazečů se podobá hodnotám z přijímacího řízení na české vysoké umělecké školy. V Dánsku bylo od roku 2002 ze sedmdesáti tisíc uchazečů přijato jen dvanáct tisíc, v Británii ze čtrnácti tisíc vybrali asi 3500. A koho by napadlo, že si členství prostě koupí, budiž ujištěn, že si ho kupuje tak jako tak. Mezi kritérii, která komise posuzuje, je například i prohlášení o výši platu a členství stojí kolem 22 eur měsíčně, nebo něco přes sto eur za rok.
