Nafta a evropská politika

Česká vláda by měla vetovat zdražení energetické suroviny

Evropský socialistický komisař pro daně a celní unii Lászlo Kovács chtěl loni zvýšit spotřební daň z piva, a zdražit tak jeho půllitr pro spotřebitele o 50 haléřů. Tento návrh naštěstí díky vetu bývalého českého ministra financí Vlastimila Tlustého neprošel. Komisař však ve svém boji o zvyšování daní nepolevuje a nyní navrhuje zvýšit spotřební daň z nafty. Podstata návrhu i celé jeho zdůvodnění jsou přitom velmi podobné jako v případě piva. A pro Českou republiku stejně nepřijatelné.

Odlišná zákonodárství.

V současnosti platí právní stav, který nařizuje členským státům Evropské unie stanovovat minimální spotřební daň z nafty od 1. ledna 2004 ve výši 302 eur a k 1. lednu 2010 330 eur. U benzinu je tomu jinak. U obou uvedených údajů je stanovena stejná minimální sazba 359 eur. Toto již nyní platí a znamená, že zdanění nafty se zvyšuje, zatímco benzinu zůstává stejné. To již ostatně pozorujeme jako spotřebitelé přímo u čerpacích stanicích, kde se cena obou těchto komodit sbližuje.
Evropská komise spatřuje problém v tom, že národní zákonodárství členských států určují velmi rozdílné výše svých skutečných sazeb nad rámec evropského minima. Devět členů EU má dosud na základě výjimek nižší sazbu v rozmezí od 220 do 294 eur. Třináct členských zemí aplikuje sazbu od 300 do 400 eur a pět vyšší než 400 eur. Nejvyšší sazbu - 693 eur - má Británie.

Naftový turismus.

V důsledku těchto daňových rozdílů probíhá dle Evropské komise takzvaný naftový turismus. Tento jev hodnotí komise jako negativní, protože tím nastává „nadbytečný“ pohyb automobilů za levnější naftou, a tedy „nadbytečné“ ničení životního prostředí. Dalším negativním projevem naftového turismu je dle ní distorze trhu, protože všichni autodopravci nemohou využívat nižších cen pohonných hmot. Autoři návrhu zmiňují skutečnost, že reálná možnost využívat levnější nafty vede k tomu, že dopravní firmy ze zemí s nižší sazbou spotřební daně a ze států, odkud je k levné naftě blízko, zvyšují svůj podíl na trhu na úkor autodopravců z oblastí, odkud je k ní daleko.
Posledním argumentem EK je skutečnost, že naftový turismus způsobuje ztrátu rozpočtových zdrojů v těch členských státech, které aplikují vyšší sazby spotřebních daní. Tyto ztráty jsou v důvodové zprávě dokonce v případě Německa v roce 2004 odhadovány na 1,915 miliardy eur.

Zdravá daňová konkurence.

Daňová konkurence je dle mého soudu pro spotřebitele velmi zdravá, protože je značně efektivní brzdou, jež brání vládám neustále zvyšovat daně. Státy, které mají vysoké sazby spotřebních daní, mohou tuto pro ně negativní situaci řešit dvojím způsobem. Buď vlastní sazby snížit, nebo naopak donutit sousedy, aby zvýšily ty své. Evropská komise svým návrhem uskutečňuje druhou variantu. Jde o snahu donutit státy s nižšími daněmi, jako je Česká republika, aby je zvýšily. Takový nátlak je však pro nás nepřijatelný, protože by to poškodilo české spotřebitele a provozovatele čerpacích stanic i naši státní pokladnu. Nic z toho není v našem zájmu, a proto by česká vláda měla tento návrh odmítnout.

Vyšší česká sazba.

Evropská komise navrhuje, aby se zvýšila minimální sazba spotřební daně z nafty na 359 eur již v roce 2012 a na 380 eur v roce 2014. To by znamenalo, že počínaje rokem 2012 by minimální sazba spotřební daně z nafty i z benzinu byla totožná. Tato skutečnost dle Evropské komise vychází z toho, že obě komodity jsou ve vztahu k životnímu prostředí podobně náročné. V České republice je nyní sazba spotřební daně z nafty 9950 korun za tisíc litrů. To při současném kurzu koruny k euru činí přibližně 355 eur. S touto výší sazby jsme již tedy nyní nad evropským minimem. Dnešní česká sazba spotřební daně z nafty je důsledkem politiky Špidlovy vlády. ODS již tehdy neúspěšně navrhovala, aby byla sazba spotřební daně stanovena na minimum požadované Evropskou unií.

Co je ve hře?

Máme-li však v roce 2014 dosáhnout cílové sazby 380 eur, budeme každopádně muset zvýšit sazbu přibližně o 25 eur. Zvýšení této daně by znamenalo pro spotřebitele zdražení litru nafty o 70 haléřů a navíc také o DPH. Celkový dopad přijetí návrhu Evropské komise by způsobil zdražení asi o jednu korunu na litr nafty, což rozhodně není zanedbatelné.
Spotřební daně jsou součástí příjmů státního rozpočtu, a vlády tedy mohou mít sklon tento návrh přijmout, aby si zajistily vyšší rozpočtové zdroje. Jejich oblíbenou metodou také je, že přenášejí odpovědnost za zvýšení daní na Evropskou unii. V tomto případě k tomu mají reálný důvod, protože návrh na zvýšení podává Evropská komise. Dle mne tak činí především proto, že jejím cílem je skutečně daňová harmonizace v celé Evropské unii, a navíc také kvůli tlaku Německa a některých dalších států s vysokou sazbou na její „export“ do všech zemí EU. Česká vláda by však měla být při rozhodování o této věci velmi obezřetná, protože v návrhu jde skutečně o miliardy příjmů do rozpočtu, o pracovní místa, zisky českých dopravních a petrochemických firem a koneckonců i o peněženky nás motoristů.

Negativní dopad na ČR.

Při rozhodování o tomto návrhu je nutné vzít v úvahu také skutečnost, že celá řada členských států unie má dlouhodobé dohodnuté výjimky z existujících pravidel. Tyto výjimky přitom přesahují horizont roku 2014, dokdy se má dosáhnout nového cílového stavu. V návrhu Evropské komise se ostatně uvádí, že výjimku si mají nadále zachovat Litva, Lotyšsko, Bulharsko a Rumunsko - a to až do roku 2017 - i Polsko, Španělsko, Rakousko, Belgie, Lucembursko, Portugalsko a Řecko - do roku 2016. Takový stav znamená, že by se v České republice nejen již od 1. ledna 2014 zdražila nafta, ale také že sousední Rakousko a Polsko by ještě dva nebo tři roky mohly mít spotřební daň nižší, a tedy případně lákat k nákupu české klienty, což by mělo negativní dopad na českou státní pokladnu.

Špatná přístupová smlouva.

Takto nevýhodné postavení České republiky ve věci spotřební daně z nafty je důsledkem špatně vyjednané přístupové smlouvy. Polsko a další nové členské státy si na rozdíl od nás vyjednaly přechodné období, proto až do roku 2017 naftu zdražovat nemusejí. Tuto pro nás nevýhodnou situaci můžeme změnit, jestliže návrh Evropské komise odmítneme nebo přinejmenším upravíme tak, aby cílový stav byl naplánován až na rok 2017.
Tvrzení komise, že harmonizace daní prospěje fungování jednotného trhu EU, je podle mého názoru chybné. Daňová harmonizace v jejím podání nyní představuje výhradně zvyšování sazeb pro nové členské státy. A to je výhodné pouze pro staré členské státy s vysokými sazbami. Pro ty nové to znamená jen zbrzdění jejich rychlého hospodářského růstu. Má-li Německo problém s únikem svých motoristů za levnější naftou do ciziny, pak může vlastní sazbu snížit. Německé vládě v tom vůbec nic nebrání.

Prodloužení lhůty.

Důsledkem přijetí návrhu Evropské komise by bylo ohrožení poměrně velkého počtu pracovních míst na čerpacích stanicích a také v petrochemickém průmyslu. Česká státní pokladna by na přijetí tohoto opatření velmi doplatila, protože bychom celkově získali méně peněz od projíždějících aut a kamionů ze spotřební daně nejen z nafty, ale také z cigaret, které se na čerpacích stanicích rovněž prodávají. Zdražení nafty by se negativně promítlo v cenách téměř všech druhů zboží, což by mělo nepříznivý dopad na inflaci a na životní úroveň občanů České republiky. Proto si myslím, že je nutné návrh komisaře Kovácse zamítnout nebo přinejmenším trvat na prodloužení lhůty pro Českou republiku až do roku 2017, kdy by měla dosáhnout cílového stavu.