Pomoc zaměstnancům, kterým firma v insolvenci nevyplatila mzdu, má limity. Navíc pokud zaměstnanec neprokáže výši nároku, odejde z Úřadu práce jen s minimální mzdou.
Foto: Profimedia.cz
Klíčovým pro výplatu mzdových nároků je vymezení rozhodného období, v němž tyto nároky vznikly a mohou být uspokojeny státem namísto insolventního zaměstnavatele. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno tzv. moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 následující kalendářní měsíce. Byl-li např. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 10. 12. 2010, je rozhodným obdobím doba od 1. 9. 2010 do 31. 3. 2011, včetně prosince 2010. Bude-li kupř. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 12. 7. 2011, je rozhodným obdobím doba od 1. 4. 2011 do 31. 10. 2011, včetně července 2011.
Zaměstnanec může uplatňovat mzdové nároky za 3 měsíce rozhodného období. Příslušné měsíce si vybere sám a specifikuje je v příslušné žádosti o uspokojení svých mzdových nároků. Jestliže bude např. návrh na zahájení insolvenčního řízení podán 2. 9. 2011 (rozhodné období tedy bude od 1. 6. do 31. 12. 2011) a zaměstnavatel nevyplatí mzdu za červenec a srpen 2011 a za říjen 2011, pak uspokojení mzdových nároků za všechny tyto měsíce může zaměstnanec požadovat po úřadu práce. Samozřejmě za podmínky, že i ty nejpozději vzniklé resp. uplatňované mzdové nároky jsou, resp. budou již splatné – tzn., že například v září 2011 není možné úspěšně žádat o uspokojení mzdových nároků za září 2011, natož pak za zmíněný říjen 2011, protože mzda za daný měsíc resp. měsíce ještě není splatná.
Úřad práce však může uspokojit mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči jednomu zaměstnavateli v období jednoho roku pouze jednou.
Celková výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci nesmí překročit za jeden měsíc jedenapůlnásobek tzv. rozhodné částky. Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Vychází se z rozhodné částky platné v den podání insolvenčního návrhu resp. v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení.
Pro období od 1. 5. 2010 do 30. 4. 2011 jde o částku 23 598 Kč. 1,5násobkem této částky je částka 35 397 Kč. A pro období od 1. 5. 2011 do 30. 4. 2012 jde o částku 23 951 Kč (vyhlášenou nově sdělením MPSV č. 129/2011 Sb.). 1,5 násobkem této částky je částka 35 927 Kč.
Maximální možnou částkou, kterou může zaměstnanec (celkem, tedy za tři měsíce) obdržet je 106 191 Kč (pokud byl insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno do 30. 4. 2011 včetně), resp. částka 107 781 Kč (pokud byl nebo bude insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno po 30. 4. 2011). Uvedené částky, které může zaměstnanec obdržet, jsou částkami hrubými, z nichž se sráží povinné odvody. Před uspokojením mzdových nároků provede úřad práce příslušné srážky.
Souhlasí-li výše mzdových nároků a doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky, s písemným vykázáním dlužných mzdových nároků provedeným zaměstnavatelem nebo insolvenčním správcem, úřad práce do 10 dnů od předložení tohoto vykázání zaměstnavatelem nebo správcem oznámí zaměstnanci termín, způsob jejich uspokojení a údaj o období, za které mzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě.
Nesouhlasí-li však výše zaměstnancem uplatňovaných mzdových nároků za jeden měsíc s vykázáním předloženým úřadu práce zaměstnavatelem nebo správcem, úřad práce rozhodne o přiznání mzdového nároku zaměstnance za tento měsíc pouze v prokázané výši.
Nelze-li výši mzdového nároku prokázat, přizná úřad práce mzdový nárok ve výši odpovídající minimální mzdě platné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ke dni podání insolvenčního návrhu.
