Nové nařízení vlády upravuje náhrady za poškozené zdraví při práciZdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem.
Nové nařízení vlády upravuje náhrady za poškozené zdraví při práci
Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem.
Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, tedy před pracovním úrazem či nemocí z povolání.
Mzdy i ceny rostou
Zvyšování průměrných výdělků však způsobuje, že postiženým zaměstnancům se životní úroveň nestabilizuje (i když jejich výdělky na novém pracovním místě rostou). Přispívá k tomu inflace, růst cen a životních nákladů. O co jim jejich výdělek vzroste, o to se vlastně snižuje částka vyplacená jim zaměstnavatelem jako náhrada za ztrátu na výdělku (rozdíl mezi výdělkem dřívějším a na novém pracovišti). Tito zaměstnanci si právem stěžují: Kdyby zůstali na původním pracovním místě, které museli pro následky pracovního úrazu nebo nemoci z povolání opustit, dosahovali by tam podstatně vyššího výdělku. Právní úprava valorizace náhrady za ztrátu na výdělku byla podle zákoníku práce provedena naposledy nařízením vlády za rok 2001. V posledním roce se však průměrná mzda zvýšila. Proto vláda schválila nové nařízení č. 60/2003 Sb., podle něhož se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady zvýší o pevnou částku 450 korun. Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po 31. prosinci 2001, průměrný výdělek se nezvyšuje. Náhrada za ztrátu na výdělku podle nového nařízení vlády přísluší od 1. ledna 2003.
Vyšší náhrady za pracovní úrazy
Právní úprava těchto otázek se provádí formou tzv. valorizace náhrady za ztrátu na výdělku podle zákoníku práce. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání příslušející zaměstnancům podle zákoníku práce, případně podle dřívějších předpisů, se upravuje tak, že se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku (případně zvýšený podle pracovněprávních předpisů) zvyšuje o 450 Kč.
Úrazy mimo zaměstnání
Zdravotní důsledky úrazů si často vynutí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Osoba nebo organizace, která za náhradu škody podle občanského zákoníku odpovídá, je pak povinna hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem, pokud si stále vydělává méně nebo je invalidní. Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož poškozený dosáhl před úrazem. Jedná se o všechny případy, kdy k poškození zdraví došlo mimo zaměstnání, např. v důsledku trestného činu (dopravní nehoda, ublížení na zdraví při krádeži nebo loupeži apod.) nebo pro porušení právní povinnosti. Například: majitel domu neprováděl řádnou údržbu chodníku v zimních měsících a v důsledku toho došlo u občana ke zranění a ztrátě na výdělku. Proto s ohledem na vývoj mzdové úrovně bylo třeba provést úpravu průměrného výdělku pro účely náhrady za ztrátu na výdělku nejen pro náhrady ze zákoníku práce, ale i z občanského zákoníku. Náhrada za ztrátu na výdělku se upravuje tak, že se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet této náhrady (popřípadě zvýšený podle dřívějších předpisů) zvyšuje o 450 Kč. Povinné subjekty, které náhradu za ztrátu na výdělku poskytují (např. řidič, který způsobil nehodu, majitel domu apod.), nemají automatickou povinnost ji poškozeným občanům zvyšovat. Všichni poškození musí o ni požádat přímo u občana nebo organizace (fyzické a právnické osoby). Občan musí ovšem existenci poškození zdraví prokázat. Situaci bude mít usnadněnou v případech, kdy mu byla nebo je náhrada již poskytována.
Pracovní úrazy stojí 22 MILIARD korun ročně
Léčba pracovních úrazů, nemoci z povolání a další úhrady včetně náhrady chybějícího pracovníka a případné vyplácení invalidního důchodu přijdou stát ročně na 22 miliard korun. Část je placena z pojištění zaměstnavatelů, část přímo ze státního rozpočtu. Jeden smrtelný úraz stojí v průměru osm milionů korun a každý úraz s delší než třídenní neschopností přijde v průměru na 130 000 korun.
Příklad
K pracovnímu úrazu zaměstnance došlo v roce 1999 a jeho hrubý průměrný výdělek byl před úrazem 8000 Kč, po úraze 7000 Kč. Náhrada za ztrátu na výdělku činila 1000 Kč. Podle nového nařízení vlády se jeho dřívější hrubý průměrný výdělek zvyšuje o 450 Kč, tedy na částku 8450 Kč (8000 Kč + 450 Kč) Zvýšená náhrada činí 1450 Kč - rozdíl mezi valorizovaným průměrným výdělkem (8450 Kč) a výdělkem po úraze (7000 Kč).
Příklad
Pachatel trestného činu - dopravní nehody - způsobil občanu, protijedoucímu řidiči, újmu na zdraví. V důsledku toho nemohl poškozený řidič vykonávat své zaměstnání. K nehodě a ke škodě došlo v březnu 2000. Průměrný výdělek poškozeného před úrazem byl 9000 Kč, po úrazu 8000 Kč. Řidič, který nehodu zavinil, doplácel tedy 1000 Kč, jako náhradu za ztrátu na výdělku poškozenému řidiči. Nové nařízení vlády zvyšuje průměrný výdělek o 450 Kč, celkem na 9450 Kč. Nová náhrada je 1450 Kč. Tuto náhradu je povinen poškozenému občanu platit řidič, který nehodu a tudíž i škodu zavinil.
