Menu Zavřít

Náhradní plnění: řešení pro firmy, které nemohou zaměstnat postižené

22. 11. 2019
Autor: Miroslav Chaloupka/Archiv

Firmy, které z různých důvodů nezaměstnávají zdravotně postižené, za to jsou penalizovány a odvádějí peníze státu. Přitom nemusejí.

Náhradní plnění. „Kdyby ředitelé a manažeři firem věděli, co toto sousloví znamená, mnohým z nich by se ulevilo,“ říká podnikatel a poradce Michal Dvořáček.

„Každá firma s více než 25 lidmi má ze zákona povinnost zaměstnávat zdravotně postižené. Pokud tak učinit nemůže nebo nechce, lze ještě využít dalších legálních možností včetně toho, čemu se říká náhradní plnění. Jinak zaplatí státu každý rok vysoké penále,“ doplňuje poradce.

Mnoho podnikatelů ovšem náhradní řešení nezná, a tak zbytečně pouští vlastnímu byznysu žilou.

Hříšníci z donucení?

Zaměstnavatelé s více než 25 lidmi musejí zaměstnávat minimálně čtyři procenta lidí se zdravotním postižením. Odmítnou-li, nebo zákon neznají, odvedou státu deseti- až statisíce ročně. V případě větších firem může jít dokonce o miliony korun.
„A to už může být pro některé podniky citelné,“ říkáDvořáček.

Každý hříšník odvede za každou zdravotně postiženou osobu, jíž nedá práci, do státního rozpočtu 2,5násobek průměrné mzdy. Ta každým rokem roste, loni činila v Česku 31 255 korun. Podniky porušující zákon tak zaplatily v roce 2018 státu 78 062 za jednu osobu zdravotně postiženou (OZP). Pokud bylo takových potřebných padesát, odvedla firma do státní kasy více než dva miliony korun. „Proto se může zdát na první pohled nelogické, že si firmy svoji povinnost nehlídají,“ připouští Dvořáček.

Potkáváte se ve své práci se zdravotně postiženými?

Jenže mnoho podniků zdravotně postižené osoby zaměstnat nechce, manažeři argumentují tím, že pro ně nemají pozici.
V některých provozech je skutečně těžké najít smysluplnou práci pro hluchoněmé nebo mentálně postižené.

Lidé se zdravotním postižením jsou navíc často předlužení a v případě, že je firma zaměstná, musí za ně řešit exekuce, což jsou další náklady a zbytečná administrativa.

Co je náhradní plnění

Právě pro tyto firmy je řešením takzvané náhradní plnění. To v praxi znamená, že firma, která nezaměstná OZP, odebírá výrobky nebo služby od organizace, jež zaměstnává více než 50 procent osob se zdravotním postižením, případně od postiženého, který podniká jako OSVČ. Zaplatí za ně sice víc, než jaká je výše pokuty, dostane za to ale protihodnotu.

„Pro nezaměstnání OZP může mít firma několik důvodů, které osobně chápu. Nemá pro ně vhodnou pozici, zaměstnavateli přijde složité se o takové lidi starat a podobně. Východiskem z této situace je odebírání produktů v takzvaném módu náhradního plnění,“ potvrzuje ředitel chráněného pracoviště Tichý svět Leoš Mačák.

„Hodně firem o tom neví, a přitom kdyby se to dozvěděli, je to pro všechny win-win situace. Firma přímo ví, jakou neziskovku podpořila, což je vhodné pro marketing, neplatí penále státu a daná neziskovka má peníze, které jsou tak důležité na její provoz,“ zdůrazňuje Mačák. „Jinými slovy: vyřešíte svůj problém a současně podpoříte existující pracovní místa zdravotně postižených,“ doplňuje Dvořáček.

Na stránkách nahradniplneni.cz dokonce existuje katalog chráněných dílen a ověřených poskytovatelů služeb, kteří zaměstnávají přes polovinu postižených lidí. Podnikatelé, kteří nechtějí platit penále ani dát práci OZP, si tu mohou vybrat výrobek nebo službu, která dává z jejich pohledu smysl.

„Náhradní plnění je snadným řešením pro náhradní zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zároveň vyjádřením společenské solidarity v zaměstnaneckých vztazích na trhu práce směrem k ohrožené skupině osob,“ tvrdí autoři katalogu.

Jediným úskalím může být pro firmy fakt, že v případě, že nakupují u chráněných dílen zboží či služby, mění se koeficient z 2,5 (platba státu za nezaměstnanou OZP) na sedm. „Zatímco státu by firma s 500 zaměstnanci zaplatila loni zmíněných 1,35 milionu korun za nic, od zaměstnavatele s nadpoloviční většinou OZP by musela nakoupit zboží či služby minimálně za 3,78 milionu korun,“ dodává Dvořáček.

bitcoin_skoleni

Firmy si ale mohou zvolit kombinaci všech variant - tedy částečně zaměstnat, částečně zaplatit za služby či produkt a zčásti odvést peníze státu.

Článek vyšel v magazínu Profit

  • Našli jste v článku chybu?