Poslední rok se přepisují výhledy světové ekonomiky vesměs směrem vzhůru, a obzvlášť to platí pro eurozónu. Co za tím stojí, rozebírá ve svém komentáři ekonom Jan Bureš.
Poslední rok se přepisují výhledy světové ekonomiky vesměs směrem vzhůru, a obzvlášť to platí pro eurozónu.
Jedním z hlavních důvodů dobrých výhledů na výkon globální ekonomiky jsou velice příznivé finanční podmínky – přes jistý nárůst zůstávají výnosy na hlavních trzích nízké, rostou akciové trhy, rizikové přirážky na korporátních dluhopisech jsou nedaleko minim.
A především volatilita na hlavních trzích stále zůstává pod bodem mrazu. Index implikované volatility (na S&P500) VIX sice v posledních dnech trochu povyrostl, stále se ovšem poslední půlrok po většinu času pohyboval pod kritickou hodnotou 10 bodů – na dostřel od historických minim.
Peníze jsou dostupné všem
Co to všechno znamená? Peníze jsou jednoduše velice dobře dostupné, a to nejen pro „áčkové“ klienty, ale jednoduše pro všechny.
Rostou tedy skoro všechna aktiva a pro podniky od USA po eurozónu není problém investovat.
Příznivé finanční podmínky jsou jednoduše silně povzbudivou směsí, která žene globální ekonomiku vpřed.
V tomto týdnu to jako poslední zohlednila ve svých výhledech i OECD, která čeká letos nejrychlejší růst globální ekonomiky za posledních deset let a příští rok ještě další zrychlení. A to především díky lepšímu výkonu eurozóny.
Výhled OECD k výkonům vybraných ekonomik
Jde o výhledy HDP, které OECD zveřejnila koncem letošního listopadu, pro roky 2017 až 2019, v procentech
Lídrem růstu eurozóna?
Je to totiž právě eurozóna, která nejvíce těží z uvolněných finančních podmínek. Jednak silná růstová čísla na rozdíl od USA zatím nemají potenciál finanční podmínky zhoršit – neukazují na vyšší domácí sazby.
ECB nehledě na rychlý růst zatím trhům dává jasně najevo, že kvantitativní uvolňování (QE) pokračuje dál a po celý příští rok zůstanou sazby v záporu.
Současně pro řadu slabších členských zemí eurozóny (například Itálii) znamenají uvolněné finanční podmínky skutečně o poznání více než pro USA.
Problém existuje
Na druhou stranu to, co dnes žene eurozónu vpřed, může být do budoucna problém.
Trhy jsou ukolébány představou, že se zápornými sazbami v eurozóně se rozloučí až v roce 2020. To je podle nás až příliš optimistická představa.
Až se s ní začnou trhy loučit, mohou se finanční podmínky v eurozóně i v globální ekonomice nepříjemně rychle zhoršit…
Článek vyšel na webu Peak.cz