Rusko si pochvaluje loňský rok. Premiér Michail Kasjanov ho označil za nejstabilnější v ekonomickém životě. Měl pro to řadu důvodů: hrubý domácí produkt stoupl o více než pět procent, reálné příjmy se zvýšily o 6,5 procenta, zemědělci sklidili rekordní úrodu. Prezident Vladimir Putin pochválil vládu za debyrokratizaci ekonomiky a snížení zahraniční zadluženosti, dobrý průběh schvalování rozpočtu a pokračování reforem daňového systému, soudnictví a důchodového zabezpečení. Pokrok Ruska v ekonomické oblasti zaznamenaly mezinárodní instituce.
Co na to občan? Výzkumy veřejného mínění vypovídají, že se rok 2001 může stát zlomovým ve společenské náladě Rusů. Poprvé za deset let – za období, co se v zemi podobné výzkumy provádějí - počet respondentů, kteří se domnívají, že „vývoj se ubírá správným směrem“, převýšil počet těch, kteří míní, že „události vedou do slepé uličky“. Osmačtyřicet procent dotázaných prohlásilo, že se již přizpůsobili změnám, které nastaly během posledního desetiletí, a dalších 22 procent doufá, že se s nimi vyrovná v nejbližší době. Finanční příjmy obyvatelstva v průměru přesáhly 3100 rublů – to znamená růst o čtvrtinu - a mzdy rostly ještě rychleji. V praktické rovině se to projevuje v přechodu od spoření na horší časy k rostoucí koupěchtivosti, zejména zahraničního zboží.
Průmyslová výroba.
Index ruské průmyslové výroby činil loni 104,9 procenta a růst zaznamenala všechna odvětví, až na železné kovy a zdravotnickou produkci. Akcelerovalo potravinářství (plus 8,4 procenta), strojírenství a obrábění kovů (7,2), chemie a petrochemie (6,5), slušné tempo vykázal lehký průmysl a výroba stavebnin. Téměř na stejné úrovni zůstala výroba elektrické energie a tepla. Ropy a plynového kondenzátu Rusko vytěžilo 349 milionů tun, o 7,8 procenta více než předloni, uhlí o 4,2 procenta více, ovšem těžba zemního plynu o půl procenta poklesla. Osobních automobilů Rusové vyrobili rovný milion (růst o 5,4 procenta).
Stagnační prvky se výrazněji projevily až v prosinci, kdy průmysl vykázal meziroční dynamiku jen 2,6 procenta. Problémem Ruska zůstává vysoký podíl takzvané stínové ekonomiky. Odhady uvádějí, že před třemi roky podíl tohoto segmentu ekonomiky dosahoval téměř třetiny HDP, loni se ho údajně podařilo snížit asi na pětinu.
Zahraniční obchod.
Dobrému výsledku ruské ekonomiky, jenž je lepší než v Česku a srovnatelný s Polskem a Maďarskem, napomohla vysoká cena ropy a nízký kurs rublu. Tyto faktory, zejména ceny energií a kovů – tradiční ruských vývozních artiklů - se však v závěru roku začaly měnit a negativně ovlivnily konečná čísla. Klesala dokonce cena vodky, které se vyvezlo za takřka osm set milionů dolarů. Přesto kladné saldo obchodní bilance zůstalo vysoké – 46,6 miliardy dolarů oproti 55,2 miliardy v roce 2000.
V porovnání s předchozím rokem však ruský export klesl téměř o dvě procenta, zatímco import se zvýšil o osmnáct procent. Zajímavé je podívat se na strukturu dovozu. Jestliže se dovoz obilí podstatně snížil, a to o 62,3 procenta (údaj za jedenáct měsíců roku), zřejmě v reakci na vysokou vlastní sklizeň, import ostatních položek potravinového charakteru a spotřebního zboží podstatně vrostl. Za stejné období roku Rusko například dovezlo o čtvrtinu více jižního ovoce, dvojnásobné množství másla, téměř o dvě třetiny více oděvů, o tři pětiny osobních automobilů (103,2 tisíce kusů). Významnou součástí importu byly léky, jichž se dovezlo za 1,33 miliardy dolarů, tedy o pětinu více. Většina dovozů pocházela z takzvaného vzdáleného zahraničí, tedy nikoliv ze států bývalého SSSR. Otázkou je, nakolik únosná je propast mezi vývozem a dovozem, a nakolik je zejména prudký růst importu spotřebního zboží udržitelný do budoucna. Premiér Kasjanov v této souvislosti delikátně hovoří o potřebě vybilancovat zájem obyvatelstva s možnostmi národního hospodářství, přičemž ovšem přiznává, že nelze uměle ohraničovat import a nutit lidi kupovat ne zcela kvalitní zboží ruské provenience.
Energie.
Rusko je velevývozcem energie, především ropy a plynu. Ropy ročně exportuje téměř 140 milionů tun, z toho do vzdáleného zahraničí 125 milionů. Vývoz plynu činí bezmála 190 miliard metrů krychlových a většina opět jde do dolarových oblastí. Příjmy z těchto komodit tvoří převážnou část přebytku obchodní bilance a největší zisky. Ziskovost ruského průmyslu činí dvanáct procent, přičemž šedesát procent objemu připadá na jediný resort – těžbu ropy. To činí Rusko zranitelným a závislým na vývoji cen ropy ve světě. Poměrně nízká cena a dostupnost ropy a výrobků z ní na vnitřním trhu vytvořily ze samotného ruského průmyslu obrovského spotřebitele. Nynější vláda si mimo jiné klade za cíl snížit energetickou náročnost ekonomiky, což je ale limitováno vysokou investiční náročností.
Také letošní prognóza vývoje ekonomiky počítá s vysokými příjmy za vývoz energií. Zdá se přitom, že Rusko pochopilo potřebu flexibilně sladit objemy vývozu s dosahovanými cenami. Od začátku roku byl vládním rozhodnutím snížen export ropy na maximálně 150 tisíc barelů denně, přičemž vláda tvrdí, že „spravedlivá“ je pro ni cena 20 až 25 dolarů za barel. V této souvislosti se skeptičtí pozorovatelé ptají co bude, když klesající křivka ceny ropy dosáhne třeba čtrnácti dolarů, a vládní předpoklad se opíral o cenu 18,5 dolaru? Kasjanov připustil, že takový trend může vyvolat napětí a zlikvidovat dosavadní přebytek federálního rozpočtu, který loni dosáhl zhruba tři miliard dolarů.
Inflace.
Nesplněným úkolem Kasjanovova kabinetu je snížení inflace. Cílem bylo srazit ji loni na 14 procent, zatímco skutečnost představovala meziročních 18,6 procenta (v roce 2000 to bylo 20,2 procenta). Růst cen pochopitelně nejvíce postihuje lidi z dolní části příjmového spektra. Životní minimum důchodců bylo loni kupříkladu 1163 rublů., životní minimum práceschopného jedince 1658 rublů. Nejvíce podražily služby – o 36,9 procenta a potraviny – o 17,1 procenta. Oficiální statistiky říkají, že ačkoliv se většině Rusů podařilo přehoupnout přes hranici životního minima, více než čtvrtina obyvatelstva zůstává v zóně bídy. Statistiky uvádějí 6,3 milionu nezaměstnaných.
Vláda letos počítá s růstem mezd v rozpočtové sféře a předpokládá se, že to nastartuje i mzdový růst v průmyslu. Premiér míní, že podniky - z nichž většina je finančně stabilní - to vydrží, a spolu s protiinflačními opatřeními se dále zvýší reálné příjmy lidí. Mezi protiinflační opatření vláda zahrnuje nesouhlas se stoprocentním uspokojením požadavku přirozených monopolistů, tedy energetiků, plynařů a železničářů, na zvýšení tarifů. Stažen byl investiční projekt výstavby železničního spojení mezi pevninou a ostrovem Sachalin v hodnotě deset až čtrnáct miliard dolarů. Šéf ruské centrální banky Viktor Geraščenko však považoval za nutné zchladit příliš růžová očekávání tvrzením, že v dohledné době Rusko sotva srazí inflaci pod deset procent.
Dluhy.
Zahraniční zadluženost Ruska spočítaná na základě mezinárodní metodiky činila k říjnu loňského roku 156,5 miliardy amerických dolarů. Známou transakcí s účastí firmy Falkon Capital se podařilo umazat podstatnou část dluhu vůči České republice. Celkově Rusko splatilo v roce 2001 přes čtrnáct miliard dolarů, z čehož podstatnou část tvořily úroky. Letos se má splácet zhruba totéž - 14,05 miliardy dolarů a premiér ujišťuje, že se to splní. Rusko používá všech nástrojů pro snížení zadluženosti, vzniklé ještě z dob SSSR, včetně částečného odpisu, přičemž se opírá o model schválený Londýnským klubem věřitelů: odepsání 36,5 procenta jistiny a 33 procent úroků. Vláda schválila vydání dalších dluhopisů na tento dluh do výše dvou miliard dolarů. Při deklarované ochotě splácet dluhy Rusko zároveň apeluje na to, že samo má nemalé pohledávky v zahraničí, jejichž likvidita je problematická.
WTO.
Dobré výsledky ekonomiky řadu let za sebou zvyšují šanci Ruska na vstup do Světové obchodní organizace (WTO). Ačkoliv se ruští oficiální činitelé zdráhají odhadovat konkrétní data, dělají to za ně jiní. Generální tajemník WTO Mike Moore nedávno v Oslo prohlásil, že se Rusko možná stane členem organizace již letos. Ve struktuře WTO pracuje speciální ministerská skupina, která aktivně dojednává přijetí Ruska během dvanácti měsíců. Účastní se jí zástupci 63 zemí, včetně nedávno přijaté Číny. K dnešnímu dni bylo dosaženo dohody ohledně osmdesáti procent zbožových položek.
Někteří ruští politici ovšem tvrdí, že podmínkou vstupu Ruska do WTO musí být uznání Ruska jako země s tržní ekonomikou. Doposud je kvalifikováno jako země s ekonomikou přechodovou, ačkoliv vykazovaný podíl účasti státu v ekonomice je v Rusku srovnatelný se západní Evropou. Vstup do Světové obchodní organizace slibuje Rusku více výhod než záporů. Může se stát dalším stabilizačním faktorem a integrujícím činitelem, což je v zájmu celé světové ekonomiky.
Oprava
V tabulkách k analýze Pavla Huláka Jako stravenky (EURO 9/2002) došlo během redakčního zpracování k chybám při charakteristice parametrů jednotlivých údajů. Omlouváme se čtenářům i autorovi a uvádíme správné znění tabulek.
