Menu Zavřít

Naláká Brno elity?

13. 10. 2010
Autor: Euro.cz

Jihomoravský kraj rozjíždí program se 100 miliony na příchody vědců

Miliardy sem, miliardy tam. Univerzitní Brno natahuje prsty po obřích investicích z EU. Pokud vše nezhatí personální zemětřesení na ministerstvu školství (EURO 38/2010), měly by v Jihomoravském kraji vyrůst výzkumná centra za více než tucet miliard korun. Excelencí a špičkovostí se zaklínají multioborový CEITEC, medicínské ICRC, strojírenské NETME, stavařský AdMaS i protitoxický CETOCOEN. Nejen Pražáci, kteří se slzičkou v oku pokukují po směřování peněz do moravského výzkumu, se opětovně táží: kde vezme Brno tolik výtečných vědců? Do brněnské změti zkratek se sluší doplnit ještě alespoň jednu: SoMoPro (South Moravian Programme for Distinguished Researchers), program, který má do roku 2013 přilákat výzkumníky granty za 3,9 milionu eur (96 milionů korun). Klady jsou zřejmé: zlepšení výzkumu, vzdělávání i vznik vědeckých týmů s vynikajícími kontakty.

Navrátilci & cizí hvězdy SoMoPro je určen pro dvě skupiny vědců v přírodovědných, lékařských a technických oborech: pro Čechy, kteří přes tři roky pracovali mimo EU, a pro cizince s doktorátem a se čtyřmi roky výzkumné praxe. „Program SoMoPro disponuje rozpočtem 3,9 milionu eur pro období 2009 až 2013, z čehož šedesát procent poskytuje Jihomoravský kraj a zbytek je kofinancován 7. rámcovým programem pro výzkum a vývoj Evropské komise,“ řekla týdeníku EURO manažerka Eva Janů z Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu (JCMM), jež peníze administruje v rámci dvou výzev. Unikátní je v Česku zejména cílená a kontinuální podpora „osvícené“ politické reprezentace kraje.
Jaký byl o granty zájem? „V první výzvě jsme obdrželi 32 žádostí, podpořeno bylo třináct projektů. Druhá výzva byla uzavřena na konci srpna. Obdrželi jsme 31 žádostí, z nichž podpoříme deset až patnáct. Výsledky budou zveřejněny v lednu 2011,“ dodává Janů. Z 63 žádostí patřilo nejvíce do oblasti life-sciences a chemie, na něž se zaměřují i rodící se centra excelence. „Důležitost SoMoPro pro aktivity financované z OP Výzkum a vývoj pro inovace dokazuje fakt, že deset z třinácti podpořených projektů z první výzvy bude implementováno na pracovištích, jež se připravují na realizaci projektů jako CEITEC či ICRC,“ vysvětluje manažerka Libuše Chládková.

Až 4000 eur měsíčně Granty by měly pokrýt pobyt vědce, příspěvek na výzkum a režijní náklady hostitelské instituce – třeba Masarykovy univerzity, VUT v Brně, Mendelovy univerzity či ústavů Akademie věd ČR. SoMoPro je v tuzemsku jediným programem, jenž získal kofinancování v rámci nástroje COFUND Evropské komise; z nových členských zemí se to ještě podařilo Maďarům. Dle informací týdeníku EURO se ale chystá podobný regionální grantový program rozjet v Česku další subjekt. „Rádi se podělíme o zkušenosti, ale očekáváme, že autoři projektových žádostí dodrží zvyklosti a budou citovat zdroje, které použijí. Pokud žadatelé obohatí téma o přidanou hodnotu, z níž se poučíme zase my, budeme jen rádi,“ říká Janů.
SoMoPro je specifické i v tom, že si žadatelé sami říkají o výši platu. Požadovanou částku musejí samozřejmě zdůvodnit svými dosaženými výsledky, výší mzdy v předchozí instituci a přestřelené částky jsou korigovány zahraničními hodnotiteli, kteří znají výši platu v oboru a evropské standardy. „Výzkumníci mohou žádat o hrubou mzdu mezi 1500 až 4000 eur,“ doplňují manažerky z JCMM.

Z Ameriky pod Špilberk! Nejen adekvátní plat, vůně domoviny, ale i moderní přístroje mohou přimět k návratu elitní vědce. Například chemik Kamil Paruch (38), jenž nyní bádá na Masarykově univerzitě, se vrátil po čtrnácti letech z USA – po studiích na Columbia University a výzkumu pro firmu Schering-Plough. „Mohl jsem denně hovořit s opravdickými hvězdami v oboru, s lidmi, jejichž jména už jsou v učebnicích,“ vyprávěl loni magazínu Science, který popisoval návraty vědců do střední Evropy. Otec dvou synů tak učinil kvůli rodině, ale i proto, aby přispěl k rozvoji kontaktů mezi českými chemiky a americkými farmaceutickými korporacemi. Sám vyvíjí sloučeniny pro boj s rakovinou.
„SoMoPro je vynikající program, který pomůže do regionu dostat zejména kvalitní postdoktorální stážisty, na něž by jinak nebyly peníze. Ano, může být dobrým návodem, a to zejména v kontextu českého systému, kde zoufale chybějí start-up granty, jež by začínajícím vědcům umožnily vybudovat nezávislé a funkční týmy. Současný systém udělování grantů, kdy v některých agenturách jsou používány neprůhledné, a potenciálně korupční, praktiky, často vede k frustraci a demotivaci mladých vědců,“ řekl týdeníku EURO Paruch, jemuž se též dostalo grantu z EU. Dle něj si je ovšem třeba uvědomit, že jakkoli jsou platy díky SoMoPro v ČR nadstandardní, v mezinárodním kontextu nepřevyšují průměr a samy o sobě nepředstavují výraznou kompetitivní výhodu v klání o špičkové vědce pro Brno.

Inovačním okénkem Systém grantů je však jen jedním střípkem v poskládané vitráži podpory výzkumu na jižní Moravě. „Program SoMoPro je součástí ucelené Regionální inovační strategie 3 JMK (RIS3), která má za cíl pomocí několika opatření přispět, aby se Jihomoravský kraj stal jedním z nejinovativnějších regionů v Evropě. SoMoPro by bylo samo o sobě prospěšné, ale právě integrace v celém systému zvyšuje jeho přínosy a přináší i synergické efekty,“ říká Chládková. Promyšlenost uznávají i nezainteresovaní experti. V plánech je pokračování programu SoMoPro a jeho rozšíření ze škol také na inovativní firmy.

bitcoin_skoleni

Zn.: Hledáme superšéfy Ani miliardová centra a přístroje vše nespasí. Dle Parucha musejí čeští vědci věnovat příliš energie byrokratickým aktivitám, stále chybí kritická masa vskutku špičkových expertů a Česko je zatím jen tranzitní – nikoli cílovou – zemí pro mladé vědce, takže úhrnem vzato: zatím nedokáže nabídnout elitě srovnatelné podmínky jako na Západě.
„Lanaření elitních vědců ze zahraničí je koncept, který v blízké budoucnosti nejspíše nebude fungovat. Pro vědce je klíčovým kritériem pro volbu působiště renomé instituce. To se ale buduje několik desítek let, stojí a padá s výsledky vědeckých týmů. Žádný z projektů CEITEC, ICRC či NETME takové renomé nemá, neboť to jsou instituce zcela nové, jež se nejprve musejí v mezinárodní konkurenci prosadit,“ říká Paruch, dle něhož bude hodně záležet na řízení: „Klíčovými faktory bude vědecká a manažerská excelence lidí ve vedoucích pozicích těchto center – v optimálním případě by to měli být schopní zahraniční experti.“

***
Nálepka: www.jcmm.cz

  • Našli jste v článku chybu?