INDUSTRIÁLNÍ PAMÁTKY - Z řady vysloužilých průmyslových areálů v zemích západní Evropy se staly turistické atrakce, které ročně přitáhnou statisíce návštěvníků. V České republice však podobné lákadlo chybí, přitom mnoho starých továren bez užitku chátrá.
V rakouském solném dole Berchtesgaden to žije. Najdete tu ukázkový příklad, jak využít technické památky v turistickém ruchu. Do malého malebného městečka nedaleko Salzburku dojedete z Prahy za čtyři hodiny autem. Tříčlenná rodina tam v přepočtu za 1300 korun může strávit odpoledne plné zážitků. Tamní podzemní štoly ročně navštíví 400 tisíc turistů.
„V Česku bohužel obdobná nabídka chybí,“ říká Tomio Okamura, člen prezidia a mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Přitom tisíce prázdných výrobních areálů chátrají po celé zemi. „Patří mezi ně textilky, pivovary, výrobní haly, vápenky a různé tovární objekty. Určitě by se řada z nich dala účelně využít,“ míní Eva Dvořáková z Národního památkového ústavu, kde vede agendu technických památek. Můžeme je zplanýrovat nebo zachovat, jako jsme zachovali hrady a zámky. „Zachránit by je mohla turistika,“ je přesvědčena Dvořáková.
ČESKÉ PAMÁTKY EVROPSKÉHO PRŮMYSLOVÉHO DĚDICTVÍ
České muzeum stříbra v Kutné Hoře
Hornické muzeum OKD v Ostravě
Hornické muzeum v Příbrami
Koňská železniční dráha v Českých Budějovicích
Lázně Teplice v Čechách
Mariánské Lázně
Muzeum Plzeňského Prazdroje v Plzni
Muzeum skla a bižutérie v Jablonci nad Nisou
Muzeum Škoda Auto v Mladé Boleslavi
Národní technické muzeum v Praze
Obuvnické muzeum ve Zlíně
Stará huť v Adamově
Technické muzeum v Brně
Vodní mlýn ve Slupi
Vysoké pece v Ostravě-Vítkovicích
Pramen: ERIH
V Brně se připravuje muzeum strojů
Martin Holota a Michal Bednář vědí, co s přinejmenším jednou sladovnou v Brně. Využijí ji na muzeum a vystaví tam svou sbírku starých zemědělských strojů. Majitel, brněnský výrobce horkovzdušných balónů, objekt nevyužívá a bezplatně jej pronajal. Nadšenci plánuji muzeum zpřístupnit do pěti let. „Půjde o první funkční muzeum v Česku, které si na sebe dokáže vydělat,“ tvrdí Holota.
Aby projekt rozjeli, potřebují investovat několik desítek milionů. Pokusí se je získat z dotací Evropské unie. Provoz je ročně bude stát okolo 3,5 milionu korun. Počítají, že za rok jej navštíví nejméně 6000 lidí. Příjem za vstupné pokryje asi osm procent provozních nákladů. Další výtěžek získají z plánované kavárny, která má být ve věži, a krátkodobých pronájmů strojovny s parním kotlem pro rauty, konference, výstavy a další akce. „Do budoucna v areálu počítáme i s vybudováním dráhy průmyslových mašinek,“ dodává Holota, který nyní pracuje jako restaurátor strojů v Ekotechnickém muzeu v Praze.
Návštěvníky chtějí také lákat na tematické akce. Podobné atrakce nyní Holota organizuje pro Ekotechnické muzeum, jako například Parou proti ohni. „Vyzvali jsme několik hasičů, fandů a sběratelů starých parních stříkaček, aby si zasoutěžili, kdo je lepší a rychlejší. A návštěvníci to se zájmem pozorovali,“ líčí Holota. Na odpoledne, které vyneslo 40 tisíc korun, se přišlo podívat 700 lidí. Peníze putovaly na vybudování expozice ve staré čistírně. Podobných atrakcí plánuje v muzeu strojů organizovat nejméně pět za rok.
Organizátoři také počítají s bezprostřední blízkosti objektu staré Zbrojovky, kde by mělo vzniknout 5000 bytů.
Peníze? Není problém
Finanční podporu na projekty zážitkové turistiky mohou podnikatelé žádat také u místní samosprávy. Například ministerstvo kultury připravuje program, který pomůže obcím a krajům památky zachovat. Ovšem nejširší škálu podpor nabízejí regionální operační programy.
V Libereckém, Královéhradeckém a Pardubickém kraji se dají peníze získat přímo na revitalizaci kulturně-historických a technických památek. Některé kraje podporují i nákup pozemků a staveb a drobné dekontaminace. Dotace dosahuje v případě malých podniků 60 procent a pro střední podniky 50 procent uznatelných nákladů projektu.
„Jihočeský kraj zvažuje návrh na nový typ grantu, v němž by technické památky měly hrát významnou úlohu,“ informuje mluvčí kraje Arnošt Máče. V Ústeckém kraji lze podle mluvčího hejtmana Jaroslava Jenčíka žádat o finanční podporu v Programu na záchranu a obnovu kulturních památek.
„Na průzkum, zda je lokalita kontaminována či nikoli, i na analýzu rizik a případně studií proveditelnosti na její odstranění, lze získat dotaci z operačního programu Životní prostředí,“ uvádí Sochor. Podnikatelé mohou dostat až 85 procent vynaložených nákladů. Program podporuje také likvidaci ekologické zátěže a spravuje jej ministerstvo životního prostředí.
Komora poradí, jak lákat turisty
Do zážitkové turistiky se pustilo také několik pražských podniků, jako Kolektory Praha, firma Three Brothers Production, Dopravní podnik hlavního města Prahy či Pražské vodovody a kanalizace. Aby své exponáty dokázaly veřejnosti představit zábavným a zároveň poučným způsobem, zapojily se do kurzu pražské Hospodářské komory pro provozovatele technických památek a objektů. Od září komora kurz pořádá rovněž v regionech. Účast je pro podnikatele zdarma.
Například Three Brothers Production láká návštěvníky do svých ateliérů na dobrodružství při natáčení vlastního filmu, který si pak odnesou na DVD. „Hrají v předem připravených příbězích, které na sebe nenavazují, ale na závěr vyústí v nečekanou pointu,“ říká autor projektu Viktor Krištof. Atrakci si oblíbili zahraniční turisté Prahy.
Napojení technických památek na cestovní ruch přináší firmám užitek. „Myšlenka zachování památky a vyzdvižení její minulosti má marketingový potenciál – podporuje prodej výrobků a zlepšuje firemní image,“ říká Zuzana Kunská z pražské hospodářské komory.
Kurzy v regionech mají pomoci oživit místní technické památky a nalákat na ně turisty. Na své by si tím přišli také provozovatelé restaurací, obchodů a služeb v okolí. „Turisté rádi zůstanou déle na místě, které jim má co nabídnout a celkově se tím prodlouží turistická sezona,“ uzavírá Kunská.
Industriální procházka Evropou
Přilákat více turistů na technické památky je cílem mezinárodního projektu Evropská cesta průmyslovým dědictvím (ERIH). V databázi na internetových stránkách http://de.erih.net lze najít 830 technických památek v 29 evropských zemích. Z tuzemska je v seznamu 15 zástupců technických pamětihodností.
Nejstarší a zároveň nejslavnější dochovanou technickou památkou v databázi je areál Ironbridge v Anglii. Ročně jej navštíví okolo 800 tisíc turistů ze všech koutů světa, aby mimo jiné viděli první litinový most na světě. Druhé nejnavštěvovanější místo je na severním úpatí Duisburgu. Rozprostírá se tam největší průmyslový park v Evropě o rozloze 200 hektarů. Ročně sem zavítá okolo 500 tisíc turistů. Areál dnes slouží jako kulturní a oddychový park. Ze starých průmyslových objektů jsou galerie, divadla a také byty.
Z tuzemských technických památek jsou do projektu ERIH zahrnuty například muzeum Škoda Auto, hornické muzeum OKD, areál vysokých pecí Vítkovických železáren či lázně Teplice. V dubnu se připojilo i muzeum Plzeňského Prazdroje, při příležitosti otevření nové expozice. Za rok pivovar navštíví přes 180 tisíc turistů, z toho polovina je ze zahraničí. „Letos očekáváme, že jejich počet ještě poroste,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka oddělení turistiky a péče o kulturní dědictví v Plzeňském Prazdroji.
Severomoravský Karlštejn
Hornické muzeum OKD v Ostravě je nejnavštěvovanější industriální památkou na severní Moravě. Za rok jej navštíví 80 tisíc turistů. „Ostrava sice nemá Karlštejn, ale rozhodně má potenciál stejně úspěšně lákat turisty,“ míní ředitel muzea Miroslav Fojtík. OKD připravuje projekt v hodnotě půl miliardy korun, který areál oživí a zároveň nabídne další komerční možnosti.
Budoucnost instituce ředitel vidí v zážitkové turistice. „Turistům již nestačí prohlídky exponátů, chtějí se v areálu zdržet třeba celé odpoledne a očekávají daleko rozsáhlejší nabídku služeb,“ přibližuje Fojtík. Například v kompresorovně za tím účelem vznikne klub pro střední generaci s jazzovými večery. U dálnice D47, která povede v bezprostřední blízkosti muzea, bude stát restaurace pro 200 návštěvníků a pětihvězdičkový hotel s kapacitou 250 lůžek. „Zvažujeme rovněž vybudovat repliku hornické kolonie a využít ji jako ubytovnu,“ popisuje další etapy projektu Fojtík.
Staré pece opět v kurzu
Vítkovické železárny chystají rekonstrukci starého průmyslového areálu za 12 miliard korun. Vyhaslé vysoké pece by samy o sobě zřejmě nebyly ničím zvláštní. Návaznost Dolu Hlubina a hutního komplexu však činí z památky unikát. „Areál bude šetrně sanován, aby objekty národní kulturní památky mohly sloužit návštěvníkům a část budov bude využita pro komerční účely,“ přibližuje ředitel pro strategii společnosti Jiří Michálek.
Vítkovice mají promyšlenou koncepci obnovy jak Dolní oblasti, tak například i haldy Hrabůvka a řady objektů v městské části Ostrava-Vítkovice. „Území památky a Ostravu spojí vysokoškolský kampus se zázemím pro výzkumná pracoviště,“ uvádí Michálek. Rekultivace haldy o rozloze 100 hektarů potrvá do roku 2010. Na jejím místě pak vznikne místo třeba pro fotbalový stadion či golfové hřiště. Realizace projektu potrvá do roku 2013. Peníze na výstavbu chce společnost získat z Evropské unie.
Injekce do grafitového dolu
Areál grafitového dolu v Českém Krumlově by se měl v budoucnu dočkat nové budovy s restauracemi a komerčními prostory. Důl před rokem odkoupil Českokrumlovský rozvojový fond od společnosti Fonsus. „Hodláme z areálu vytvořit jakýsi technopark. Investice do projektu se bude pohybovat ve výši 90 milionů korun,“ líčí ředitel fondu Miroslav Reitinger. Provoz by měly pokrývat příjmy z atrakcí či pronájmů prostor.
Krumlov je zajímavá turistická destinace a bývalý důlní areál s 30 kilometrů dlouhými štolami je turisty stále více vyhledávaným místem.