Z vyčerpaného podniku vyrostl v Biovetě světový výrobce veterinárních vakcín. Teď se chystá očkovat lidi
V areálu ivanovické továrny na veterinární léčiva Bioveta nuda není. Sotva se rozrostl o biotechnologickou halu za 300 milionů korun, vzniká v něm výzkumné farmaceutické centrum, a tím to nekončí.
„Příští rok zahájíme další velký projekt na výrobu rekombinantní vakcíny proti borelióze.
Ještě rozmýšlím, jestli se bude financovat pomocí úvěru, nebo investorů, kteří mají velký zájem se s námi spojit,“ říká Libor Bittner, generální ředitel a předseda představenstva Biovety a zároveň podnikatel roku 2013 Jihomoravského kraje a finalista celorepublikové soutěže poradenské společnosti EY.
Světový unikát Plány na rozšíření se zfinalizují koncem roku a na začátku roku 2016 by se měly na Hané objevit první šarže revoluční vakcíny. Očkování z Biovety je světově unikátní v tom, že bude i pro lidi. Lidská vakcína proti borelióze totiž zatím vznikla jen v USA, ale kvůli problémům byla z trhu stažena.
Vývoj nové vakcíny není nic jednoduchého. Náklady se obvykle šplhají do desítek milionů korun, Bioveta ročně dává na vývoj 60
milionů. Specifikem je i výroba, ideální je postavit novou linku, aby se později nemuselo řešit povolení přesunu produkce.
„Proto je nejvyšší čas postavit nový provoz. V něm se vyrobí první tři šarže vakcíny, které půjdou na testy, po zhruba pěti letech může začít výroba naostro. Bohužel se novinky nedají dělat ze dne na den, předepsané limity pro testy a certifikaci jsou neúprosné,“ uvádí Bittner.
Vakcína nevznikla náhodou jako třeba antivirotika profesora Antonína Holého. Bioveta se místo základního výzkumu soustředí na ten aplikovaný. Ve vývoji lidského očkování proti borelióze firma uplatnila svoje zkušenosti ze zhruba patnáctileté tradice výroby veterinární varianty. V ní patří Bioveta k dominantním světovým hráčům. Na trhu, který se skládá především z USA a Evropy v čele s Německem, obsáhne moravská firma 60 až 70 procent výrobou vlastní a také smluvní pro další světové značky.
„V případě rekombinantní vakcíny tvoří základ samotné borelie a očkování se konstruuje tak, aby bylo použitelné jak pro veterinu, tak pro humánní oblast. Rozdíly mezi nimi sice jsou, ale základ je podobný,“ přibližuje Bittner.
S balancováním přípravků má Bioveta slušnou praxi. V případě polyvalentních vakcín, kdy se třeba psi najednou očkují i proti šesti nemocem, je dávkování stejné, ať se jedná o čivavu, nebo bernardýna. Výsledný produkt musí být účinný, ale zároveň neškodný. Dánské prase, arabské kuře V očkování psů je na českém trhu Bioveta jedničkou, má pod sebou zhruba 28 procent trhu, a to navzdory silné nadnárodní konkurenci gigantů, jako jsou Pfizer, Merial nebo MSD. Léčiva Bioveta vyváží do světa, dodává do 75 zemí světa a export se stará o tři čtvrtiny obratu firmy, který loni dosáhl 925 milionů korun.
Výborným byznysem je pro Biovetu očkování prasat, kterých má třeba takové Dánsko se sedmi miliony obyvatel hned 24 milionů. Podobně perspektivní je překvapivě Japonsko.
V Africe zase vedou ovce a kozy.
„Drůbež je proteinem budoucnosti Východu. Země od Blízkého východu dál na ní žijí, leckde je spotřeba tři čtvrtiny kuřete na osobu a den. Vzhledem k tomu, že dnes drůbež bez očkování neodchováte, prodává se v miliardách dávek,“ vysvětluje Bittner.
V Rumunsku se právě Bioveta účastní tendru spolufinancovaného Evropskou unií na dodávky vakcíny proti vzteklině. „Tendry jsou něco, co mě v podnikání rozčiluje. Občas jsou tam podmínky, až se divím, že tam rovnou nevypíšou, která firma to má vyhrát. Soutěžíme nejčastěji s Němci a Francouzi a z výběrových řízení je znát, že jsou zájmy Česka v EU minoritou,“ vykládá Bittner. Jeho firma ovšem vyváží vakcínu proti vzteklině do 15 evropských zemí.
Vzteklá fidorka Vakcína proti vzteklině – která se pro lišky shazuje z letadel a vypadá jako fidorka – je jedním z evergreenů, který Biovetě pomohl vstát z kolen, na něž je dostalo socialistické řízení firmy. Libor Bittner do firmy nastoupil v roce 1991 jako ekonom a o čtyři roky později ji se třemi společníky zprivatizoval.
Aby mohla společnost fungovat dál, musela se změnit. Seškrtal se sortiment, u každého produktu se propočítávala výroba, ceny a možnosti dalšího vývoje. Přestavovaly se a modernizovaly provozy. Majitelé si na to museli brát další úvěry. Inovovat se musely i všechny vakcíny. „Rozhodli jsme se zaměřit na vývoj, což je stále budoucnost Biovety.
Našimi vlajkovými loděmi jsou farmaceutický a biologický vývoj. Zhruba z třetiny dokonce vyvíjíme a inovujeme i pro další firmy,“ přibližuje Bittner.
Pro biologický vývoj má firma podle lékopisů předepsaný i počet zvířat, na nichž se musejí produkty testovat. Společnost si kupuje lišky, ve zvířetnících má prasata i koně. Bígly bez patogenů si firma ale chová sama ve speciálních zvířetnících, které mají i izolovaný výběh.
Jeden speciální laboratorní pes totiž stojí 1500 eur a na jednu vakcínu je třeba pracovat i s 500 kusy. Ochránci zvířat se ale Biovetě do areálu nevloupávají.
„To je spíše případ výrobců kosmetiky, kteří nemají zrovna košer metody. My to máme předepsané. Kdyby to šlo bez toho, nedělali bychom to. V podstatě je používáme pro to, abychom jich co nejvíce na světě před nákazami ochránili,“ upozorňuje Bittner.
Koňský růst V nové biotechnologické hale budou vakcíny firmy vznikat v moderních bioreaktorech. Díky nim produkce očkování zrychlí, sníží se riziko kontaminace a zároveň výroba zlevní.
„Je to nejmodernější technologie, kterou tu máme, a aktuálně ji spouštíme. Bude tam sice potřeba méně lidí, ale propouštět se nechystáme. Personál využijeme jinde,“ tvrdí během prohlídky továrny Bittner.
V provozu je znát, že s plány na rozšiřování firma počítá dopředu. Takřka v každé části továrny je prostor pro zdvojnásobení kapacity. Firmě se dlouhodobě daří. Nerozdělený zisk z předchozích let se blíží 500 milionům korun a firma má dost prostředků i na akvizice. Zatím se ale jen rozhlíží – pro koupi by dávala smysl zahraniční firma s kvalitní výrobou, ale ty k mání příliš nejsou. Jinak je kvůli předpisům smysluplnější produkci soustředit pod jednu střechu.
V posledních čtyřech letech rostla Bioveta o 15 až 20 procent. Hospodářský výsledek se loni pohyboval okolo 200 milionů. Růst firma čeká i pro letošek, v tržbách chce překročit miliardu korun. Mimo jiné má Bioveta v plánu nechat si Státním ústavem pro kontrolu léčiv schválit část výroby pro lidská léčiva, kde je dnes firma aktivní především v potravinových doplňcích. Zatím se na prodejích firmy podílejí asi 15 miliony korun, ale tato změna by tržby mohla zvýšit až o 95 milionů.
Krize jako by pro firmu nebyla. „Náš obor má výhodu v tom, že s krizí nepadáme jako první. Lidé si odpustí luxus, o zdraví psů a dalších zvířat pečují pořád,“ přibližuje Bittner a pro další příklad sahá mezi své osobní záliby.
„Na druhé straně třeba počty koní v krizi stagnují. V Česku bylo po revoluci asi tři tisíce sportovních koní, dnes je jich zhruba 80 tisíc. Čím lépe se bude společnosti jako takové dařit, tím více koní bude a tím lépe se bude dařit nám,“ dodává ředitel firmy Bioveta, který sám chová parkurové koně.
Další generaci se Libor Bittner se společníky dosud podnikání předat nechystá. Takřka každý den dostává nabídky na prodej firmy, ale i ty odmítá. V plánu je pořád růst.
„Zatím to zvládáme financovat svépomocí, takže jsme ani o vstupu na burzu neuvažovali. To podle mě navíc dává smysl až s obratem mezi 1,5 a dvěma miliardami. Pak bychom možná přemýšleli o vstupu na americkou burzu,“ předestírá Bittner.
Výsledky Biovety v roce 2013
Tržby 925 mil. Kč
Čistý zisk 195 mil. Kč
Výdaje na výzkum a vývoj 75 mil. Kč
Počet zaměstnanců:
2011 415
2012 457
2013 507
2014 555
Zdroj: Bioveta
Miliardu korun tržeb plánuje letos překročit Bioveta, dost prostředků má i na akvizice.
O autorovi| Jakub Křešnička, kresnicka@mf.cz
