Náš zaměstnanec fyzicky napadl kolegu během neformálního večírku v restauraci při desetidenní zahraniční pracovní cestě. Podle mě se jedná o hrubé porušení pracovní kázně. Zaměstnanec se brání tím, že šlo o soukromý večírek, který nebyl součástí plnění úkolů, navíc šlo o nepracovní den. Kdo má pravdu?
Eva P.
Zákony takovou situaci neupravují, nedávno se však podobný případ dostal až k Nejvyššímu soudu České republiky (sp. zn. 21 Cdo 633/2006 ze dne 15. 3. 2007). Ten rozhodl, že zaměstnanec může porušit povinnosti vyplývající z pracovního poměru a tím případně porušit pracovní kázeň i na pracovní cestě. Avšak jen tehdy, stane-li se tak při činnosti, jež má časový, místní a zejména věcný (vnitřní účelový) poměr k výkonu zaměstnání (práce).
Nejvyšší soud rozhodoval o případu, kdy zaměstnanec během služební cesty pod vlivem alkoholu fyzicky napadl svého kolegu dvěma údery pěstí do hlavy a způsobil mu vážné poranění. Dotyčného dne však byla neděle, a žalobce ani napadaný nevykonávali pracovní úkony či jakoukoliv jinou činnost pro zaměstnavatele, ani se nezdržovali v místě výkonu práce.
Při zmíněném soudním sporu se střetávaly dva názory. Podle prvního je sice takové jednání v rozporu s pravidly společenského chování a ubytovacím řádem, nejedná se však o jednání při plnění pracovních úkolů nebo alespoň v přímé souvislosti s ním. Proto nemohlo jít ani o porušení pracovní kázně. Je sice pravda, že pracovněprávní vztah opakovaně nevzniká a neplacená zaniká vždy se začátkem či koncem pracovní doby, zároveň však pod něj nelze zahrnovat veškeré soukromé vztahy a činnosti během trvání pracovního poměru.
Naopak druhý právní názor zněl, že je-li zaměstnanec vyslán na pracovní cestu, musí i na ní dodržovat pracovní kázeň. A to nejen v době, která zahrnuje přímý výkon práce, ale i v době, která po pracovní době následuje, nachází-li se zaměstnanec v přítomnosti svých kolegů. Zákoník práce totiž mimo jiné ukládá zaměstnanci povinnost „dodržovat zásady spolupráce s ostatními zaměstnanci“, přičemž tato povinnost není ohraničena pouze dobou konání práce.
Nejvyšší soud nakonec vrátil případ k soudu první instance, který má nyní posoudit konkrétní situaci. Také pro váš dotaz tedy platí, že velice záleží na okolnostech. I během nepracovního dne by se za jednání bezprostředně související s výkonem práce dalo považovat například fyzické napadení nadřízeného zaměstnancem kvůli nepřiznání prémií. Naopak pokud by se jednalo o spor ohledně manželské nevěry, nelze jednání posuzovat podle zákoníku práce.
Pojem pracovní kázně se vztahuje výlučně k výkonu práce, a proto výlučně osobní konflikt s jiným zaměstnancem téhož zaměstnavatele v době dnů pracovního klidu mimo dohodnuté místo výkonu práce nelze považovat za porušení pracovní kázně.
