Naplnění lisabonské strategie

Technologické platformy slouží k podpoře vědy a výzkumu

Primární roli při zvyšování ekonomického růstu a zaměstnanosti v rámci Evropské unie hraje podpora výzkumných a inovačních aktivit. Z iniciativy Evropské komise vzniklo na území EU již třicet takzvaných technologických platforem (TP), jejichž cílem je naplnit lisabonskou strategii a zároveň zachovat podmínky udržitelného rozvoje. Evropské TP se zabývají strategickými celoevropskými problémy, národní jsou obvykle přizpůsobeny potřebám jednotlivých členských zemí. V České republice existuje šest technologických platforem: konstrukční, pro dřevo a papír, pro potraviny, pro udržitelnou chemii, vodíková a uhlíková. Vznik TP představuje důležitý prvek sloužící k odstraňování ekonomických, technologických nebo sociálních problémů, kterým čelí Evropská unie. Přestože se tedy například chemický průmysl v EU zdá silný a zdravý, nedávná studie Evropské rady tohoto odvětví ukázala, že jeho konkurenceschopnost v horizontu roku 2015 je ohrožena.

Stimulace efektivity.

Evropská komise aktivně podporuje proces vzniku TP a již v roce 2002 její akční plán zdůrazňoval, že jsou důležité pro stimulaci efektivity evropské vědy a výzkumu. Účelem evropských TP je především podpora smysluplné spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Eurostat uvádí, že v letech 2002 a 2003 byly v EU 25 průměrné celkové investice do vědy a výzkumu 1,93 a 1,92 procenta HDP. Je tedy zřejmé, že průměrný roční přírůstek nestačí ke splnění strategického cíle tří procent HDP do roku 2010. TP jsou proto považovány za jeden z nástrojů, který může tento nepříznivý trend zvrátit. Pro srovnání uveďme, že celkové výdaje ze státního rozpočtu České republiky na vědu a výzkum činily v roce 2002 dvanáct a půl miliardy korun a že v letech 2003 a 2006 vzrostly o 11,4 a o 45,4 procenta proti tomuto roku.
Prvním strategickým cílem TP je příprava středně až dlouhodobých vizí rozvoje sektoru. Druhým definice výzkumných priorit a předpokládaného časového harmonogramu jejich praktického uplatnění. Jeho součástí jsou i postupy, které mají mobilizovat zdroje k uskutečnění vize a v návaznosti na to uplatnění výsledků v praxi.

Klíčoví hráči.

Technologická platforma představuje sdružení průmyslových podniků, institucí základního a aplikovaného výzkumu, finančních institucí, zástupců Evropské komise, orgánů veřejné správy, uživatelů a spotřebitelů. Klíčovou roli hrají zástupci průmyslu a organizací podílejících se na výzkumu v daném odvětví. Do TP je však třeba začlenit i další instituce a zachovat tak otevřenost a transparentnost celého procesu.

Struktura.

Technologická platforma je tematicky rozčleněna na odborné sekce a na samostatnou skupinu pro společné otázky. Její náplní jsou problémy, ve kterých si členové TP primárně nekonkurují (například čistota odpadních vod nebo zvyšování bezpečnosti výrobních areálů). Evropská komise doporučila založit dohlížecí skupinu členských států (Members States Mirror Group), tvořenou zástupci národní administrativy. Jejím cílem je koordinovat rozvoj TP na národní úrovni a zapojit národní úřady do činnosti TP. Sekretariáty udržují rovnováhu mezi zájmy všech členů TP. Jejich cílem by mělo být objevování optimálního využití současné informační sítě, případně jak vybudovat nové. Platformy musejí být nejen otevřené pro vstup nových iniciativ a společností, ale zároveň i připravené na odchod institucí, které nebudou považovat činnost TP za prospěšnou. Technologická platforma by měla poskytovat nejnovější vhled do dané technologické oblasti i do její budoucnosti. Samozřejmostí by měla být komunikace s širší veřejností prostřednictvím webových stránek, osvětových seminářů a informačních materiálů.

Financování.

Hlavním očekávaným zdrojem financí jsou prostředky ze sedmého rámcového programu na podporu evropského výzkumu - předpokládaná částka je 73 miliard eur. V návrhu tohoto programu se objevil zcela nový nástroj k podílení se na rizikách při financování (Risk Sharing Finance Facility). Měl by ve spolupráci s Evropskou investiční bankou umožnit více půjček na velké výzkumné projekty se zvýšeným rizikem, jako jsou například kolektivní výzkum nebo výzkumné infrastruktury. V ČR bude v rámci operačního projektu Podnikání a inovace 2007-2013 fungovat program Spolupráce, jehož cílem je mimo jiné také zkvalitnění vazeb mezi výzkumem, vysokými školami a podnikatelskou sférou. Program bude pravděpodobně představovat hlavní zdroj financování českých TP.

První česká platforma.

Česká technologická platforma pro udržitelnou chemii (ČTP SusChem) byla založena v roce 2005 jako první v ČR. Jejím úkolem je podpora aktivit a iniciativ působících ve prospěch rozvoje chemie a chemického průmyslu v České republice a s nimi spojené vědecké, výzkumné, technologické a inovační činnosti. V současnosti je členem ČTP SusChem celkem dvacet organizací z oblastí výroby a základního nebo aplikovaného výzkumu. Platforma má otevřenou a transparentní strukturu, která je flexibilní a dokáže se přizpůsobit změnám podle požadovaných priorit. Členství je bezplatné a v zásadě otevřené všem zájemcům. ČTP SusChem je v současnosti organizačně napojena na Svaz chemického průmyslu České republiky.

Význam TP.

Koncept technologických platforem vychází ze spolupráce průmyslu, vzdělávacích institutů a dalších relevantních subjektů. Očekává se, že TP posílí zásady EU v oblasti udržitelného rozvoje a prioritní by pro ně měla být environmentální technologie. Účast soukromého sektoru v TP zajistí činnost v souladu s potřebami trhu v daném odvětví. Aktivně je podporována účast především malých a středních podniků, které jsou důležitými partnery průmyslu a často se podílejí na vývoji nových technologií a důležitých inovací. Dobrá komunikace lidí, kteří rozhodují, a TP by měla napomoci odstranit bariéry v podobě nařízení, norem a standardů. Technologické platformy takto mohou ovlivnit řadu dějů v ekonomické i sociální oblasti na evropské i národní úrovni.

Klíčoví hráči technologických platforem

• Průmyslové podniky - iniciátoři vzniku TP, vedoucí úloha po celou dobu existence TP

• Veřejné orgány - ministerstva nebo grantové agentury

• Výzkumné instituce a univerzity - klíčový je zájem a možnosti spolupráce s průmyslem

• Instituce podpůrné inovační infrastruktury - centra transferu technologií, podnikatelské inkubátory, v ČR například Technologické centrum Akademie věd ČR

• Finanční instituce - komerční banky, Evropská investiční banka, rizikový kapitál

• Občanské společnosti, uživatelé, spotřebitelé - zapojují se do komunikace výzkumných sdružení se společností a spoluvytvářejí tak budoucnost produktů

Hlavní znaky technologických platforem

• Klíčový dokument - Strategická výzkumná agenda

• Aktivity - zaměřují se na důležité otázky (hospodářský růst, konkurenceschopnost, udržitelný rozvoj)

• Skutečná přidaná hodnota pro společnost

• Podporovaný výzkum - vysoká intenzita výzkumu, směřování k budoucímu komerčnímu využití

• Vize - vytvářejí ji všichni „klíčoví hráči“, průmysl, veřejné orgány, výzkumné firmy, úřady, občanské společnosti, zákazníci a uživatelé

• Mobilizace finančních zdrojů - rámcové programy EU, strukturální fondy, národní a soukromé financování výzkumu

• Vzdělávání - školení, komunikace a šíření výsledků