BLÍZKÁ BUDOUCNOST Některé členské země Evropské unie mají registrovány desítky i stovky potravinářských specialit. Jiné, zejména severské státy, se problémy registrací v zásadě vůbec nezabývají. Česká republika zatím představuje něco jako „vyvážený střed“.
BLÍZKÁ BUDOUCNOST Některé členské země Evropské unie mají registrovány desítky i stovky potravinářských specialit. Jiné, zejména severské státy, se problémy registrací v zásadě vůbec nezabývají. Česká republika zatím představuje něco jako „vyvážený střed“.
Z nových členských zemích má Česko nejvíc registrací ochranných označení (v současné době devět), o další hodlá usilovat. Kdo již ochrannou známku získal a kteří výrobci o ni stojí?
KDO A CO MÁ JIŽ JISTÉ
Vše začalo ochranou piva. V přístupové smlouvě si Česká republika obhájila ochranu zeměpisného označení tří typů piv. Konkrétně názvy českobudějovické pivo, budějovické pivo a budějovický měšťanský var.
Proti registraci dalších šesti produktů nevznesla během stanovené lhůty námitky žádná členská země a lze je tedy považovat již v současné době za chráněné a registrované, byť ještě nejsou zapsány v oficiálním seznamu. Jde o názvy žatecký chmel, pohořelický kapr, hořické trubičky, štramberské uši, karlovarský suchar a nejnověji lomnický suchar. Žatecký chmel a pohořelický kapr mají právo na ochrannou známku původu, ostatních výrobků se týká ochranné zeměpisné označení.
KOHO TO ČEKÁ
V průběhu letošního roku má Evropská unie rozhodnout o ochraně názvů třeboňský kapr, pardubický perník, nošovické kysané zelí, karlovarské oplatky a mariánskolázeňské oplatky. Dalšími chráněnými výrobky mají být jihočeská niva, jihočeská zlatá niva, pravé olomoucké tvarůžky, karlovarské trojhránky, všestarská cibule, chlečicko-lhenické ovoce, český kmín či heřmánek druhu Chamomilla bohemica. A také celá plejáda piv - březnický ležák, Černá Hora, znojemské pivo, starobrněnské pivo, brněnské pivo, chodské pivo a české pivo.
KAUZA ČESKÉ PIVO
Patrně největší problém bude mít Česko s registrací ochranného názvu české pivo. O tuto ochrannou známku usiluje již několik let Český svaz pivovarů a sladoven prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví i stálého zastoupení České republiky v Evropské unii. Jak ovšem podotýká výkonný ředitel pivovarnického svazu Jan Veselý, proces schválení v zásadě uvízl na mrtvém bodě. Svaz podle jeho slov podal nedávno „další, snad již definitivní žádost“ o registraci a nadále již zatím nehodlá vyvíjet další aktivitu.
Unii přitom vadí především dvě věci: Název „české“, čili slovo totožné s názvem státu, ještě navíc se týkající ne jednoho, ale celého souboru výrobků. Takovou známku totiž Brusel vnímá jako znevýhodnění zahraniční konkurence v příslušné potravinářské (zde pivní) oblasti. I kvůli tomu se neprosadila registrace názvu český med, na druhé straně má údajně velkou naději na registraci pojem český kmín. To samo o sobě je důkazem, že proces registrace provází celá řada iracionálních a lobbistických prvků. A možná i to je důvodem, proč se do takových procesů nechtějí i staré členské země pouštět.
OPTIMISTICKÝ VÝHLED
Pokud se ale týká českého piva, podle Veselého ve znění, v jakém je žádost o registraci podána, o žádnou diskriminaci zahraniční konkurence nejde. Identita názvu vychází ze specifických výrobních technologií, půdních podmínek pro surovinové zdroje a použitých odrůd schválených jako vhodných pro české pivo.
Navíc je možnost registrace vymezena geograficky a nekopíruje hranice Česka. „Kromě toho je možné suroviny pro výrobu českého piva dovézt ze zahraničí, takže nikoho nediskriminujeme,“ tvrdí Veselý.
