63 procent manažerů se přiklání k tomu. aby se Ukrajina orientovala na EU
Domníváte se, že by se Ukrajina po letošních podzimních volbách měla více orientovat na:
- 1) na Rusko 14,1 %
- 2) na EU 63,1 %
- 3) nevím, nemám názor 22,8 %
Ani prozápadní vůdce Viktor Juščenko, ba ani současný premiér Viktor Janukovyč nezískali v ukrajinských volbách počátkem listopadu většinu potřebnou pro zvolení hlavy státu, a tak Ukrajinci přistoupí k urnám ve druhém kole prezidentských voleb 21. listopadu. V Manažerském barometru se objevila otázka, zda by se Ukrajina měla po volbách více orientovat na Rusko, či na Evropskou unii. Více než 63 procent respondentů pravidelné ankety se domnívá, že pro Ukrajinu je důležitější orientace proevropským směrem.
Tvůrce první odpovědi se zabývá otázkami, které v současné době zatěžují EU včetně jejího vztahu k Ukrajině: „I když se to nezdá, vztahy s Ukrajinou jsou pro EU důležitější než vztahy s Tureckem. Zatímco Turecko může být přidruženým státem po mnoho let, a po celou tuto dobu bude spíše přínosem než hrozbou, Ukrajina, v případě že nedostane šanci vstoupit do EU, se rychle stane součástí Ruska, to je nevypočitatelné jaderné velmoci, která je pouze dočasně oslabena. Problémem EU je, že dosud nenašla způsob, jak začlenit chudé, politicky nezralé země. Industrializace Ukrajiny by přitom mohla být velkou příležitostí pro evropský průmysl a zvýšení životní úrovně obyvatel Ukrajiny by mohlo být příkladem i pro Bělorusko.
Daná otázka není jen o vztazích, ale je také o nabídce: „Vzhledem k tomu, že Ukrajina leží v Evropě, měla by se dozajista orientovat na EU. Je to ovšem také o tom, co může EU nabídnout. Ukrajina dlouhodobě zásobuje EU „černou“ pracovní silou zejména v dělnických kategoriích, přičemž tito nádeníci dělají mnohdy práce, které občané EU dávno nechtějí dělat ani za několikanásobek té almužny, která je jim vyplácena. EU tak Ukrajině nabízí perspektivu „velmi velmi chudých příbuzných“ v Rotary klubu. Naproti tomu silové pole Ruska nelze v případě Ukrajiny a Běloruska vůbec ignorovat. Rusko má dostatečné zásoby strategických surovin, společné písmo a dozajista větší pochopení pro problémy Ukrajiny. V praxi to pak z pohledu Ukrajiny vypadá tak, že Rusko nabízí Ukrajině „grilovaná kuřata“, EU nabízí Ukrajině „obrázky grilovaných kuřat“. V dlouhodobé perspektivě by se Ukrajina měla určitě orientovat na EU, nelze však mít Ukrajině za zlé, pokud se v krátkodobé perspektivě naladí na ruskou strunu.“
I pro Česko je podle následujícího dotazovaného velmi důležité, jakým směrem se bude Ukrajina orientovat: „Bylo by dobré, kdyby mezi Českou republikou, respektive EU a Ruskem byla nějaká nárazníková země a tuto roli by Ukrajina mohla sehrát velice dobře. Navíc určitě platí, že Rusko bez Ukrajiny a případně též Běloruska bude jen velkou zemí bez významnějšího mocenského vlivu a i tak bychom na to měli myslet. Na druhou stranu je z reality na Ukrajině vidět, že si je Rusko těchto konsekvencí dobře vědomo a udělá vše pro to, aby se tak nestalo.
Rusko bylo a je významným ekonomickým subjektem. Tento manažer upozorňuje na souvislosti: „Ukrajina by neměla udělat stejnou chybu jako ČR, respektive bývalé Československo, a vyklidit pole v Rusku. Ukrajina vždy měla a bude nadále mít důležité ekonomické vazby na Rusko, avšak pro urychlení hospodářského růstu potřebuje zahraniční kapitál, se kterým může vzrůst i prodej výrobků (včetně exportu do EU) vyrobených v ukrajinských podnicích postavených za peníze od zahraničních investorů, včetně těch z unie.“
Východoevropská Ukrajina se 48 miliony obyvatel bude vítaným ekonomickým partnerem a nepůjde v žádném případě o samaritánskou pomoc: „Na jedné straně geografická blízkost Ruska, jeho síla a závislost Ukrajiny na dovozech strategických surovin, na druhé straně Evropská unie jako určitá záruka stability a demokracie (a de facto mocenský protipól Ruska). Předpokládám, že na Ukrajině zvítězí heslo „bližší košile nežli kabát“ a že alespoň krátkodobě bude rozhodující vazba na Rusko, které může více uškodit než EU pomoci. Navíc když zdroje bohatých dotací, které kdysi postavily na nohy Španělsko, Irsko nebo Portugalsko, dávno vyschly a pro Ukrajinu již mnoho nezbývá. A jak je vidět na příkladu vstupu Česka a dalších zemí do EU, unie měla zájem hlavně o nové trhy jakožto odbytiště jejich výrobků a služeb, a nikoli o samaritánskou pomoc chudším evropským bratřím.
A poslední ohlas je z tábora těch, kteří se domnívají, že orientace Ukrajiny na Rusko je naprosto přirozená: „Na Rusko, evropské poměry jsou jim vzdáleny skoro stejně jako Turecku, Ukrajina bez Ruska prakticky neznamenala nikdy nic, buď byla dělena, nebo se chtěla podobat Polsku, přestože se jedná o padesátimilionový národ, má podobný vzorec chování k Polsku jako Slováci vůči Maďarsku. Navíc poměrně vysoké procento občanů Ukrajiny neovládá ukrajinštinu ani slovem, natož písmem, proto orientace na velkého slovanského „bratra“ je pro Ukrajinu jednodušším a přirozenějším řešením než násilné přiroubování k EU.“
Odpovídalo 92 manažerů
