Stá by neměl vyvlastňovat domy v zatopených oblastech
Měl by stát vykupovat (vyvlastňovat) nemovitosti v zaplavených oblastech?
- ano 27,4 %
- ne 66,4 %
- nevím, nemám názor 6,2 %
Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek (ČSSD) navrhl, aby stát odkupoval od obyvatel z povodněmi ohrožených oblastí jejich majetek, v případě nesouhlasu jej i vyvlastnil. Martínek upřesnil, že by se měly bourat domy, bránící při záplavách průtoku vody. Premiér poté konkretizoval, že vláda nebude exekutivně nařizovat výkupy nemovitostí a pozemků v záplavových územích, pouze pro takový postup vytvoří podmínky. Více než 66 procent tázaných v Manažerském barometru se s vykupováním či vyvlastňováním zmíněných nemovitostí neztotožňuje.
Autor této odpovědi se domnívá, že to není systémové řešení: „Ne, protože je to další krok k tomu, aby politici rezignovali na skutečné řešení příčin povodní. Jde o typický jev české politiky, kdy je snaha řešit důsledek, nikoliv příčinu. Prvotně je především nezbytné pátrat, proč nebyla realizována protipovodňová opatření včetně úprav územních plánů. Za to vše nese vždy někdo konkrétní odpovědnost, přes starostu, zastupitelstvo, hejtmana až po ministerstva. Jinak podle logiky návrhu budeme národem horalů!“
Proč by měli mít šanci na změnu místa bydlení jen obyvatelé ze záplavových území, ptá se tento manažer: „Je to sporná záležitost. Já tu otázku rozšířím. Měl by stát vykupovat nemovitosti: zničené požárem, v oblastech nevhodných pro bydleni (třeba na frekventovaných ulicích s kamionovou dopravou, poškozené otřesy vlivem dopravy, nacházející se v oblastech se zvýšeným hlukem z provozu letadel, nacházející se v oblastech postižených sesuvy půdy, ležící v místech poklesu zemského povrchu v důsledku důlní činnosti? A když ne všechny takové nemovitosti, tak právě jen nemovitosti v zaplavených oblastech?“
Řešením by opravdu mohl být prodej obydlí: „Není-li stát schopen některou část svého území od povodně uchránit a opakují-li se tam povodně s takovou frekvencí, že by bylo neekonomické objekty pojišťovat (i kdyby to bylo možné) a opakovaně opravovat, pak nechť místo budování finančně náročných vodních děl a staveb na ochranu proti povodním nabídne občanům vykoupení jejich nemovitostí. Nikoliv vyvlastnění … prodej nemovitosti musí být dobrovolným aktem vůle jejího majitele. Majitel, který by takovou nabídku odmítl, by pak nadále na sebe navždy přebíral veškerá rizika.“
Stěhování obyvatel by mělo být až na posledním místě: „Rozhodně ano. Náklady s tím spojené budou nižší než opakované náhrady škod při budoucích povodních. Rovněž by bylo dobré, aby se posuzovalo, kde stačí vytvořit ochranná díla, protože vystěhování lidí je vždy citlivé a zejména u seniorů může mít až fatální následky. A konečně by už mohly být prostředky na protipovodňové aktivity rozděleny spravedlivě. Praha se zabezpečila více než dobře a zbytek republiky nedostal téměř nic.“
Působí to tak, že český stát si plete, co je vlastně povinen pro občany zajistit: „Vyvlastňování majetku je nebezpečný fenomén, který ČSSD používá jako denní krém na ruce a tváří se, že je to vlastně úplně normální. V civilizované společnosti není možné postupovat takto diktátorsky. Stát má za úkol ochránit občany před přírodními katastrofami, a ne je zbavit majetku. Jediným proaktivním krokem může být nabídka na odkup. Pokud ji vlastník odmítne, musí to stát akceptovat a zajistit ochranu.“
Bylo to svobodné rozhodnutí vlastníků realit, že postavili či koupili objekt v krizovém území: „Dnešní majitele nikdo nenutil, aby svoje nemovitosti stavěli v zátopových oblastech ani aby si v nich nemovitost kupovali. Obávám se, že návrh je opět jedním z příkladů předvolebního populismu, který zaplatí všichni daňoví poplatníci. Stát by naopak měl zajistit, že nebude vydávat povolení pro stavby v zátopových oblastech.“
Likvidování následků povodní je finančně náročně, vykupování by podle tohoto respondenta bylo levnější: „Měl by je vykoupit. Bude to levnější než platit povodňové akce. Vždyť to stojí obrovské množství peněz. Evakuace, štáby, hasiči a podobně, to jsou stamiliony a je opravdu levnější ty nejhorší lokality vykoupit. Ten, kdo nebude chtít prodat, musí ale souhlasit s tím, že mu nebude poskytnuta pomoc, s vyvlastňováním bych spíše nesouhlasil. To tak maximálně kvůli budování poldrů a umělých koryt, tam je opravdu nutné v případě zásadního nesouhlasu sáhnout k tomuto krajnímu řešení. Ale hlavně už žádné přehrady!“
Jen aby státní finance neskončily zase v rukách nějakých vypočítavců: „Nechť stát pomůže. Nedivil bych se ale, kdyby realitní spekulanti měli již skoupené vilky u vody od Krumlova do Děčína a nyní se těšili na státní příspěvky.“
Odpovídalo 113 manažerů