Francouzský premiér Jospin představil svou vizi unie
Kdo se obával, že jednotlivé státy a národy v budoucí Evropě zaniknou, toho francouzský premiér Lionel Jospin možná uklidnil. „Vytvářet Evropu neznamená likvidovat Francii, prohlásil minulý týden šéf pařížské vlády ve svém zásadním projevu o budoucnosti Evropské unie. Jospin je pro federaci národních států a odmítá budovat EU podle německého spolkového modelu. Jeho slova mají značný význam – Francie svými představami o Evropě tradičně udává tón a podněty z Paříže nadále hrají klíčovou roli. Ty, kdo mají strach především z budoucí socialistické Evropy, však Lionel Jospin určitě nepotěšil. Francouzský premiér hodlá hájit a rozvíjet evropský „způsob života , který se vyznačuje mimo jiné bojem proti sociálním nerovnostem. Proto podle něj Evropa potřebuje společné sociální a pracovní standardy, úzký dialog s odbory na celoevropské úrovni a také funkční veřejné služby. Nejblíže realitě. Lionel Jospin si dával se zveřejněním své představy o Evropě na čas. Byl téměř poslední. Před ním vlastní vizi přednesli všichni významní evropští politici – německý kancléř Gerhard Schröder, britský premiér Tony Blair i francouzský prezident Jacques Chirac. Někteří pozorovatelé se už Jospinovi málem posmívali, že nemá co říci. Vše nasvědčuje tomu, že premiér z Paříže tento handicap nakonec obrátil ve výhodu. Mohl na všechny své předřečníky zareagovat. Když k tomu připočteme větší Jospinův důraz na konkrétní projekty než na velké vzdálenější vize, není divu, že třeba i list Financial Times označil jeho přístup za opatrně pragmatický. Jospinovy představy se zřejmě ze všech nejvíce blíží reálným možnostem Evropy. Navzdory všem ideálům jednotlivé státy nebudou usilovat o své rozpuštění. Ostatně ani rozpor mezi německou a francouzskou vizí není tak velký, jak se na první pohled zdá. O federaci národních států už dříve mluvil ministr zahraničí Joschka Fischer. V Německu jsou navíc stále více slyšet spolkové země, které žádají řadu pravomocí pro sebe. Obávají se, že by jim je mohl Brusel vzít. Jde s dobou. List International Herald Tribune vyčetl francouzskému premiérovi málo realismu, protože jeho socialistické plány údajně narazí na odpor evropských centristů i pravice. Uskutečnění řady záměrů bude bezpochyby záviset na rozložení politických sil v Evropě. Ten je ovšem levici zatím příznivý. Řada Jospinových vizí nicméně jednoduše „jde s dobou . Jestliže se ekonomika stává nadnárodní, francouzský premiér hodlá vytvořit také nadnárodní pravidla. Je proti tomu, aby země bojovaly o investice „fiskálním dumpingem, tedy nižšími daněmi. Volá po ekonomické solidaritě, která nakonec může lákat nejen levici. Pokud se totiž jedna země dostane do finančních nesnází, ohrožuje také všechny kolem sebe. Procesy, o nichž Lionel Jospin mluví, Evropa ostatně nastartovala, byť si to mnozí neuvědomují. Francouzský premiér považuje za přirozené, že existence eura nakonec Evropany přivede také ke vzniku společné ekonomické vlády. Ostatně i známý odpůrce eura Václav Klaus uvádí, že měnová unie v konečném důsledku znamená přerozdělování – tedy společný rozpočet. To, před čím Klaus varuje, považuje Jospin za hotovou věc. Britská nevolnost. Francouzský premiér jasně naznačil, že je pro maximální sjednocení daní z příjmů v rámci unie. Do značné míry tím vlepil „políček britským labouristům, ale i bruselským komisařům. Labouristé totiž před nadcházejícími volbami ve Spojeném království čelí kritice konzervativců, podle nichž unie směřuje právě k jednotným daním. To pro Brity není příliš populární myšlenka. Zatímco Brusel se snažil tyto „temné plány popřít, Lionel Jospin je bez okolků potvrdil. Právě pro Brity (a také některé podobně naladěné Čechy) mohou být Jospinovy vize nakonec nejméně příjemné. Labouristé sice oceňují, že šéf francouzské vlády podporuje svébytnost států, ale v tom, co vše má dělat EU, se budou značně lišit. Jospin chce silnou organizaci s veškerou legislativou, pravidly, zákazy či subvencemi. Říká, že o tom všem mají rozhodovat společně zástupci jednotlivých států, nikoliv nadnárodní instituce. Pak pochopitelně vzniká otázka, zda se členské státy budou schopny na pravidlech vůbec dohodnout. I na to má Jospin odpověď. Oživuje známý scénář: takzvanou zesílenou spolupráci. Nepřipojí–li se k určitému projektu všichni členové, nic by nemělo bránit tomu, aby ho realizovala jen část. Americký rival. Větší chuť k provedení vlastních plánů vzniká tehdy, když je s kým se poměřovat. Roli konkurenta více či méně skrytě hrají v projevu francouzského premiéra Spojené státy. Vymezení vůči Americe je velmi silné – zcela v duchu starší francouzské tradice. Šéf kabinetu Jospin přesvědčuje o výhodách nejen evropského sociálního modelu, ale i celkové evropské kultury a civilizace: „Evropa je tím místem planety, kde se nejlépe uskutečňuje právní stát. Je jediným politickým spolkem, ve kterém už neexistuje trest smrti.
