* V dnešní poradně přinášíme shrnující odpověď na několik aktuálních otázek týkajících se mzdových nároků během povodní. Ptali jste se například, jak je to s nárokem na volno (omluvení nepřítomnosti) a nárokem na mzdu u zaměstnanců, kteří při letošní jarní povodni nemohli pracovat.
A co když někdo nepracoval z více důvodů, například když podnik přerušil práci a zaměstnanec zároveň fungoval jako záchranář, nebo se nemohl dopravit do práce? Mzdové nároky zaměstnanců za dobu, kdy během povodně nepracovali, se odvíjejí od toho, jaká překážka v práci (a zda vůbec) nastala. Rozlišujeme také, zda jde o překážku na straně pracovníka, nebo firmy. 1) Prvním případem je situace, kdy zaměstnanec nemohl konat práci pro prostoj - například proto, že podniku byla přerušena dodávka surovin (materiálu) nebo pohonné síly (elektřiny, plynu). Pracovníkovi pak přísluší náhrada mzdy ve výši 80 procent jeho průměrného výdělku, pakliže nebyl převeden na jinou práci. Náhrada mzdy může být i vyšší, maximálně stoprocentní, pokud to bylo dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitropodnikovém předpisu. 2) Jak je to v případě, že zaměstnanec nemohl konat práci pro jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele - například proto, že podnik byl zaplaven? Pracovníkovi přísluší náhrada mzdy ve výši jeho průměrného výdělku. Tato náhrada mzdy však může být i nižší (v rozsahu 60 až 80 procent průměrného výdělku), pokud se na tom zaměstnavatel dohodl s příslušným odborovým orgánem působícím v podniku a v písemné dohodě s ním vymezil vážné provozní důvody, pro které nemůže zaměstnancům přidělovat práci. Takovou dohodu nelze nahradit rozhodnutím zaměstnavatele - vedení firmy se tedy neobejde bez vstřícnosti odborů. 3) Zaměstnavatel vždy může řešit výše uvedenou situaci tím, že zaměstnancům určí (přikáže) čerpání dovolené na zotavenou. K okamžitému nařízení dovolené je ale třeba souhlasu příslušného odborového orgánu působícího u zaměstnavatele. Za dobu čerpání dovolené pak pracovníkovi přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. 4) Častou situací je, že zaměstnanec nemohl dosáhnout místa pracoviště v důsledku přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků. Do stejné kategorie patří také jiné překážky týkající se jeho osoby - například když byl evakuován z ohrožené oblasti. Podmínkou přitom je, aby se přitom zaměstnavateli řádně a včas omluvil. V takovém případě mu náleží na nezbytně nutnou dobu neplacené pracovní volno, tedy bez náhrady mzdy. Jestliže však zaměstnanec požádá o napracování zameškané doby, zaměstnavatel mu to musí umožnit, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. Zaměstnanec rovněž může požádat o dovolenou, rozhodnutí o jejím udělení ale záleží na firmě. Není-li splněna žádná z těchto podmínek, může být nepřítomnost v zaměstnání posouzena jako neomluvená absence. 5) Jak je to v případě, když je zaměstnanec nepřítomen na pracovišti proto, že poskytoval osobní pomoc při živelní události, například jako dobrovolný hasič nebo záchranář? Tato situace se posuzuje jako překážka v práci z důvodu obecného zájmu. Pracovníkovi náleží pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnanec, který poskytoval osobní pomoc, předloží zaměstnavateli potvrzení příslušného úřadu nebo orgánu obce, který záchranné a pomocné práce organizoval. Může se také stát, že nastane více překážek současně, a to jak na straně firmy, tak na straně zaměstnance (například zaměstnanec se kvůli přerušení provozu hromadné dopravy nemohl dopravit do zaměstnání a současně zaměstnavatel přerušil provoz ve svém podniku). Takový souběh by měl být řešen vzájemnou dohodou. Jinak by pro mzdové nároky měla být rozhodující překážka, která nastala jako první. Důvod spočívající v poskytnutí osobní pomoci při prevenci nebo odstraňování následků živelní pohromy (a mzdový nárok z toho vyplývající) musí být vždy upřednostněn. Richard W. Fetter, právník
