Menu Zavřít

Narozen 4. července

3. 4. 2006
Autor: Euro.cz

Jak C. a K. mocnářství způsobilo, že můžeme pít tuzemská vína

Pro jižní Moravu a všechny její vinice je 4. červenec počátkem historie moderního vinařství. V ten den roku 1895 totiž C. a K. byrokracie přikročila k - na ten čas bleskovému - zřízení vědeckého pracoviště.
Ve třetí čtvrtině minulého věku začala vinice v celé Evropě decimovat kalamita, způsobená nepatrným tvorečkem jménem Phyloxera vastatrix, po našem mšička révokaz. Napadá kořeny réví, způsobuje jejich uhnívání, a tím zánik celé rostliny. Přišla z Ameriky a přes Francii do konce 19. století expandovala na téměř všechny vinice v Evropě.
Právě proto vznikla v Oblekovicích C. a K. technická stanice pro potírání révokaze na Moravě, kde jako první na našem území započali se soustavným výzkumem potření drobného zločince. Čím vším se snažili mšičku paralyzovat, nevíme, známé je jen to, že nepomohlo zaplavování vinic ani vpravování sirouhlíku do podloží keřů.
Řešením se nakonec ukázalo být štěpování ušlechtilých odrůd na americké, původně divoké podnože, révokazu odolné. Praktické provedení představovalo obrovské kvantum práce pro zajištění jednak dostatečné produkce podnoží, jednak také odpovídajícího množství odrůd k naroubování. To se stalo hlavním úkolem stálé stanice. Do rozsáhlé akce byli tehdy zapojeni i sami vinaři a celý podnik byl subvencován státem.
V roce 1905 byla stanice přejmenována na C. a K. vinařský inspektorát ve Znojmě. Původní poslání vydrželo inspektorátu až do dvacátých let 20. století, tak dlouho trvala obnova moravských viničních tratí.
Stálá obava z recidivy ataku mšičky, výskytu dalších chorob a v neposlední řadě snahy o vykřížení rezistentních odrůd ovšem skýtaly dostatek důvodů pro zachování inspektorátu. Po druhé světové válce zase bylo třeba obnovit zdevastované vinice. Celá vědecko-šlechtitelská historie vyvrcholila v roce 1983 založením vlastního areálu v obci Vrbovec. V tom čase se také ve stanici rekrutoval tým znamenitých odborníků.
Po privatizaci stanice vznikla akciová společnost Ampelos. Vedle původní práce šlechtitelské se její pracovníci zaměřili i na činnost většině z nás přece jen bližší, na produkci révových vín. Díky vybavenosti bohatým révovým potenciálem zde vedle tradičních odrůdových vín připravují i netradiční nově uznané sorty, jako jsou třeba Veritas nebo Vrboska, ale i atraktivní a lahodné „známky“. Za názvem Symposion se skrývá kupáž z neuvěřitelných dvou stovek odrůd - všech, které lze ve vinicích Ampelosu nalézt. Vedle nich figurují v sortimentu sklepa téměř všechny u nás známé odrůdy, z nichž především bílé dosahují báječných výsledků, zmiňme zdejší „vlašáky“, decentní a vyladěné, pikantní veltlíny nebo vonné, kořenité millery.

WT100

Jméno do historie
Se společností Ampelos je spojen osud Jindřicha Ševčíka. Muž, který se na stanici objevil v roce 1971, znamenal pro její další práci mimořádný přínos. Více než třicet let se podílel na šlechtitelských pracích, věnoval se rozvoji produkce vlastních vín. Později přispěl k její úspěšné privatizaci. Když komerční firma začala úspěšně fungovat a jméno Ampelos se pevně usadilo v povědomí vinohradníků i konzumentů, Jindřich Ševčík svou práci opustil tragickým zásahem osudu a v jediné vteřině.

  • Našli jste v článku chybu?