Sedím v jednom z mnoha barů, které lemují zátoku Marina Bay v centru Singapuru. Pozoruji bublinky ve sklenici piva, jak se uvolňují a zvolna stoupají vzhůru k hladině, kde mizí v pěně. Jsem skleslý. Zítra nastoupím do letadla a po devíti měsících opustím Asii. Nejlepší pivo je to, u kterého je o čem povídat, někdo chytrý řekl. Možná proto chutná singapurský Tiger pod psa – že ho piju sám.
Přemýšlím, kde jsem cestou po zemi z Prahy do Pekingu vypil první asijské pivo. Bylo to až v Uzbekistánu a byl to ležák Qibray vařený v Taškentu. Tu chvíli nikdy nezapomenu: pili jsme ho z plastové lahve s dánským kamarádem u ohně, když jsme tábořili na dně vyschlého Aralského jezera. Na kyrgyzské pivo Arpa vzpomínám se smíšenými pocity. Zprvu mi chutnalo, ale když mě bývalý spolužák Azamat, který bydlí nedaleko Biškeku, vzal do salonku a lil do mě na ruský způsob vodku a na zapití tuhle Arpu, moc dobře mi pak ráno nebylo.
Za pohořím Ťan-šan mě pak čekala Čína. Na západě mezi Ujgury jsem pil pivo, které se jmenuje stejně jako jejich pouštní provincie – Sinkiang. V Pekingu ke kachně mi přinesli Tsingtao, nejrozšířenější mok v říši středu. V čínských potravinách měli spoustu značek, přesto mi všechny chutnaly stejně nevýrazně.
V Laosu to bylo snadné – všude měli silné Beerlao ve velkých šestiapůldecilitrových lahvích, po kterém se člověku chce spát. Na severu Vietnamu v Hanoji mě nadchlo nepasterované sedmistupňové točené pivo bia hoi, které je tak slabé proto, aby po něm mohl národ jezdit na skútrech, jež jsou hlavním dopravním prostředkem. Ležák Saigon v Ho Či Minově Městě na jihu nebyl zdaleka tak dobrý.
V Kambodži bylo pivo vůbec nejlevnější – točený půllitr Anchoru stál míň než půl dolaru. Thajský Chiang a Sinha chutnaly jeden jako druhý, ale bylo vedro, takže je podávali s ledem, který absenci chuti zachraňoval. V Malajsii měli stejný výběr jako v Thajsku, jen čtyřikrát dražší. Je to muslimská země, a tak tu alkohol vysoce daní. Nejlevnější bylo lokální pivo Jaz, které je zároveň největším patokem, který jsem v Asii pil. Oproti tomu je singapurský Tiger docela dobrý. Nálada se mi se vzpomínkami zvedla. Když čekám na účet, přemýšlím, jak asi bude chutnat pivo v Austrálii.
Z cest Saši Blau po Asii čtěte také: