ZÁMEK ZVÍKOVEC - Západočeská obec Zvíkovec leží zhruba 15 kilometrů severně od Zbiroha. Její dominantou je klasicistně upravený zámek, který dlouhá léta sloužil jako sociální ústav pro mládež. Od roku 2003 je však prázdný a čeká na nové využití.
Původně barokní zámek s pozdějšími klasicistními úpravami stojí v severovýchodní části obce. Je to dvoupatrová dvoukřídlá budova, jejíž trakty svírají tupý úhel. Vstupní průčelí je členěno středním rizalitem zakončeným trojúhelníkovým štítem s vázami a dvěma bočními rizality ukončenými segmentovými štíty. Balkón nad vchodem nesou polosloupy a vstupuje se na něj francouzskými okny. Z interiéru je nejcennější rokokové schodiště z konce 18. století.
Stav zámku je zatím relativně dobrý, od roku 2003 je ale stavba bez využití a začíná chátrat. Majitelem je rodina Růžičkova, která se již několik let snaží nemovitost prodat. Vážný zájemce se zatím neobjevil, cena proto z původních 19 milionů klesla až na současných 15,75 milionu korun.
POPIS OBJEKTU
- *název - zámek Zvíkovec místo - Zvíkovec kraj - Plzeňský adresa - č. p. 1 typ - zámek stav - chátrající využití - žádné kult. památka - od roku 1958 vlastník - Lubomír Růžička cena - 15,75 milionu Kč Zámek paní Františky První písemná zmínka o vsi Zvíkovec pochází z roku 1229. Podle některých historiků zde tehdy stávala vodní tvrz, jiní se přiklánějí až k roku 1543. Za třicetileté války v letech 1618 až 1648 však nepochybně tvrz vyhořela a jako pustá se uvádí ještě roku 1656. Panství následně získali Broumové z Miřetic, kteří staré panské sídlo postupně opravili. Zlomovým se ale stal teprve rok 1748, kdy obec koupila Františka Robmhápová ze Suché. Původní tvrz nechala zbořit a na jejím místě vybudovala roku 1753 jednopatrový barokní zámek. Její následovník Prokop Hartman z Klatenštejnu pak roku 1794 přistavěl ještě druhé patro a dal celé stavbě současný klasicistní ráz. Pod dohledem Voršilek**
Roku 1809 získal Zvíkovec historik, archeolog a národohospodář Matyáš Kalina z Jäthensteinu, který v okolí zámku prováděl četná bádání. Po jeho smrti v polovině 19. století se majitelé často střídali, nikdo se však již do historie výrazněji nezapsal.
Po druhé světové válce byl objekt znárodněn a v letech 1948 až 1962 sloužil jako rekreační objekt ministerstva zemědělství. Poté byl předán Okresnímu národnímu výboru v Rokycanech, které v něm zřídilo již zmíněný sociální ústav pro mládež. Zajímavostí je, že původní zdravotnický personál tvořily sestry Voršilky, které zde vydržely až do roku 1985.
Po revoluci v roce 1989 byl areál v restituci vrácen potomkům posledního majitele Karla Růžičky. Ústav se přesunul do jiných objektů a od roku 2003 je zámek volný.
