Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) se tentokrát rozhodl zavděčit prvnímu předmětu ve svém názvu a dokončil model, který úspěšně překonává tu největší překážku nadzvukového komerčního létání - hluk. Supervýkonné počítače firmy Lockheed Martin se inspirovaly „papírovými vlaštovkami“, skládanými dětmi o přestávkách ve škole, a vytvořily design stroje, který (podle jednoho srovnání) „nevyvolá dojem, že jste právě uprostřed hromobití, ale že bouřka je teprve na obzoru“.
V éře, kdy se stávající linky snaží nacpat co nejvíce lidí do starých aeroplánů, je to odvážný počin. NASA ovšem věří, že právě spouští technologickou revoluci, neboť novou technologii hodlá po jejím otestování věnovat vlastenecky všem americkým výrobcům letadel. Jejím základem je relativně lehká konstrukce trupu s jedním motorem (concordy poháněly čtyři motory rolls-royce) nad křídly a tvar, který dokáže rozptýlit zvukové vlny natolik, aby se nestačily seskupit do hrozivé formace ve tvaru písmene N, která trhá ušní bubínky.
K tématu: Ve stopách Concordu. Nadzvuková civilní letadla se vracejí
I jednomotorový tryskáč sice spotřebuje víc paliva než klasické jumbo, ale spaluje ho v polovičním čase, takže provoz bude i ekonomický. Pakliže byl concorde spojován hlavně se šampaňským a kaviárem (letenka přes oceán stála 12 tisíc dolarů v době, kdy byl dolar za 40 korun), provozovatel stroje od Lockheedu by se měl vejít do pěti tisíc (tedy částky odpovídající současné ceně letenky v byznys třídě).
Jestli se podaří přesvědčit Kongres, aby odvolal zákaz supersonických komerčních přeletů nad územím USA z roku 1973, je ovšem otázka. Právě kvůli tomuto zákazu byl provoz concordů pro Air France i British Airways silně ztrátový a dotace na jejich provoz obstarávala hlavně magnetická síla jménem „národní pýcha“. Něco podobného ostatně pohání i vývoj nového modelu NASA.
Hop do stratosféry
Nadzvuková dopravní letadla už řadu let vyvíjí kdekdo od Airbusu po čínské firmy. Všichni zřejmě doufají převzít modus operandi concordů, které vzlétly podzvukovou rychlostí, „přefičely oceán“ a opět přistály běžnou rychlostí na jednom ze dvou amerických letišť (v New Yorku aWashingtonu), které jim udělily výjimku. Ovšem aby byl provoz supersoniků opravdu levný a výhodný, musí provozovatel získat celý americký vzdušný prostor.
V něm se v kterémkoli okamžiku pohybuje sedm tisíc letadel a poptávka po „skákání“ z jednoho pobřeží na druhé by zřejmě překonala úhrnnou poptávku ze zbytku světa. Do té doby musí NASA snést celou řadu důkazů o neškodnosti svého modelu, který se má pohybovat prakticky ve stratosféře a mohl by například narušovat ozón. Chtít si dnes zarezervovat letenku by tedy bylo předčasné - první bude v prodeji někdy kolem roku 2030.
| Model NASA v číslech: |
|---|
| • 390 milionů dolarů chce NASA zaplatit za vývoj různým firmám a agenturám do roku 2022 |
| • 20 milionů dolarů obdržel Lockheed Martin za vývoj designu zmenšeného prototypu, který byl dokončen v červenci a vzlétnout má do půl roku |
| • 6 milionů dolarů už například stál výzkum Massachusettského technologického institutu a dalších agentur o ekologických dopadech nadzvukového létání |
| • 60-65 decibelů je předpokládaný maximální hluk vyvolaný modelem NASA, concordy běžně vydávaly skoro 100 decibelů |
| • 1728 km/hod je předpokládaná rychlost letu |
| • 17 kilometrů je předpokládaná výška letu |
| • V roce 2022 by se měl uskutečnit první let |
| • V roce 2025 se předpokládá zahájení výroby |
| • Na rok 2030 se plánuje zahájení provozu |
Dále čtěte:
