Špičky aliance se chystají do Polska, příští pátek a sobotu tam budou řešit Afghánistán, Rusko i své podvyživené armády.
Česká delegace do Varšavy nepřijede se vztyčenou hlavou. Co se týče výdajů na obranu, na summitu NATO se zařadí mezi ty nejhorší. Do armády šlo loni jen 0,96 procenta HDP. Přitom se vstupem do Severoatlantické aliance se Praha zavázala, že vojsku bude každý rok dávat částku rovnající se dvěma procentům HDP.
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) kritiku svého hospodaření trvale odbíjí. V polovině června ovšem dostal bolestivý zásah. A rovnou od generála Petra Pavla, šéfa Vojenského výboru NATO. Druhý nejvyšší muž aliance prohlásil, že ve výdajích na obranu je Česko mezi nejhorší čtvrtinou všech členských zemí.
Summit NATO ve Varšavě |
---|
Termín: 8. až 9. července 2016 |
Hlavní témata: |
- Spolupráce EU a NATO |
- Zajištění stability jihovýchodního křídla aliance (Bulharsko, Rumunsko) |
- Budoucnost mise Resolute Support v Afghánistánu |
- Politika odstrašení a obrany (vůči Rusku) |
- Námořní operace v Egejském moři a Středomoří |
- Balíčky pomoci pro Moldávsko, Gruzii, Ukrajinu, Jordánsko, Irák |
- Boj proti takzvanému Islámskému státu |
Právě obranné rozpočty budou jedním z hlavních témat varšavského summitu. Vedení aliance se nelíbí, že ač jde světová ekonomika nahoru, ve výdajích do západních armád se to takřka neprojevuje. Přitom bezpečnostní situace se stále mění a například Moskva masivně zbrojí a modernizuje své síly.
„Platí koaliční dohoda, podle které by měly výdaje na obranu dosáhnout 1,4 procent HDP v roce 2020,“ opakuje Stropnický před odjezdem do Polska. V přepočtu na peníze je to zhruba 67,5 miliardy korun. Jen pro srovnání - letos mají vojáci k dispozici 47,78 miliardy korun. Nicméně česká armáda potřebuje daleko víc financí. Aby zajistila své úkoly v rámci kolektivní obrany NATO, musí v dalších letech modernizovat dělostřelectvo, vrtulníkové letectvo, protivzdušnou obranu i pozemní síly.
Co dál pod Hindúkušem?
Experti přesto tvrdí, že Praha se vedle kritiky může těšit i na pochvalu. Díky tomu, jak se zapojuje do společných akcí. Ať už jde o boj proti takzvanému Islámskému státu, kam poslala tuny munice a zbraní, či pokračující účast v afghánské misi. Ve Varšavě by mělo padnout rozhodnutí o prodloužení operace Resolute Support pod Hindúkušem minimálně do roku 2017. Zásadní ovšem bude, jak se k misi postaví USA.
Jiří Šedivý, český velvyslanec při NATO, už dříve naznačil, že se budou hledat nové formy spolupráce s kábulskou vládou. Praha nečeká, že by se zásadně změnily její úkoly. Čeští vojáci mají na starosti ostrahu obří americké základny a letiště Bagrám, což je se vzrůstající aktivitou islámských radikálů stále nebezpečnější úkol.
Co se týče boje s islámskými radikály v Iráku a Sýrii, aliance je připravena poskytnout své monitorovací letouny ze systému AWACS. Můžou koordinovat pohyb útočících letounů ze vzduchu a zároveň jim poskytovat taktické informace.
Východní val
Zřejmě nejviditelnějším výsledkem varšavského summitu - tedy vedle budování protiraketové obrany - bude umístění monohonárodnostních praporů podél východní hranice NATO. Leccos naznačilo už únorové jednání ministrů obran aliančních zemí. Posádky by měly vzniknout v Lotyšsku, Estonsku, Litvě a Polsku.
Celkově v nich bude působit až pět tisíc vojáků. Češi se s největší pravděpodobností vydají do Pobaltí. Stratégové ale přiznávají, že tímhle nasazením se česká armáda dostane na hranici svých možností.
Přečtěte si o strategických manévrech ruské armády Rusko zbrojí proti NATO. Armádu posílí novou technikou |
A aliance bude na svém summitu ladit i způsob vyjednávání s nevyzpytatelným Ruskem. Jak ale přiznávají alianční úředníci, do příliš velkých akcí se pouštět nebudou. Hlavní je, aby komunikační kanály mezi Bruselem a Ruskem definitivně neoněměly.
Nicméně už dnes se čeká, že rozhodnutí o výstavbě praporů NATO u východních hranic aliance způsobí bleskovou reakci Moskvy v podobě velkých vojenských manévrů v západních oblastech země.