Řešení dobrovolného splnění nepřiznaných příjmů přinese až nový daňový řád
Ministerstvo financí České republiky publikovalo 31. března na svých webových stránkách tiskovou zprávu, že neplánuje daňovou amnestii. Ta měla podpořit dobrovolné splnění nepřiznaných zdanitelných příjmů. Řešení má přinést až nový daňový řád, který nabude účinnosti 1. ledna 2011.
Účinná lítost
Tisková zpráva navozuje dojem, že v souvislosti s trestnými činy daňovými – zejména se zkrácením daně či poplatku a podobných povinných plateb – bude možné účinnou lítost, která je jedním z důvodů zániku trestní odpovědnosti a již upravuje trestní zákoník (TZ), aplikovat až od příštího roku. To však není úplná informace.
V trestním právu daňovém je účinná lítost mimořádně důležitým institutem. Umožňuje daňovému subjektu návrat do legality, pokud dobrovolně napraví škodlivý následek svého trestného činu – uhradí zkrácenou daň – čímž zanikne jeho trestní odpovědnost. Novinkou daňového řádu je, že správce daně v takovém případě bude oprávněn vyměřit daň i po uplynutí lhůty pro stanovení daně. Dle daňového řádu tři roky od uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání.
Promlčení
Tato úprava v současném zákoně o správě daní a poplatků (ZSDP) chybí. To způsobuje problém v důsledku rozdílné úpravy promlčecích lhůt dle TZ a ZSDP. Promlčecí doba dle TZ je delší než prekluzivní v případě ZSDP a může u trestných činů daňových činit až patnáct let. Pachatel trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, který by chtěl využít ustanovení o účinné lítosti, a zajistit si tak beztrestnost, musí dobrovolně uhradit zkrácenou daň za všechna období, jež dosud nejsou dle TZ promlčena. Tím je z hlediska trestního práva napraven škodlivý následek a trestnost takového činu zanikne.
Vzniká však otázka, jak se zachová správce daně, jestliže v současnosti v ZSDP úprava o stanovení takto doplacené daně chybí. ZSDP mu totiž umožňuje stanovit daň za tři roky od konce zdaňovacího období, v němž daňová povinnost vznikla. Daňový subjekt by proto dle současné úpravy mohl mít teoreticky nárok na vrácení částky, kterou z hlediska ZSDP již nelze vyměřit – účinky účinné lítosti by přitom i v tomto případě měly zůstat zachovány. Dostupná odborná literatura ani judikatura případ takového vracení nezmiňují, a proto by bylo nutné vyčkat, jak by byl řešen v rozhodovací praxi soudů. Ani nová úprava v daňovém řádu není bez problémů. Není například jasné, zda takto dodatečně uhrazenou daň správce daně dle ustanovení daňového řádu bez dalšího přijme, či bude-li oprávněn přezkoumat její výši.
V trestním právu daňovém je však možné aplikovat ustanovení o účinné lítosti již v současnosti. Úprava nového daňového řádu řeší danou problematiku především u správce daně, kterému doposud chyběl zákonný podklad, jak s takovou platbou naložit.
Prolomení lhůt
V souvislosti s uvedenou úpravou nového daňového řádu, která se týká trestního práva daňového, je důležité upozornit i na problematiku prolomení lhůt pro stanovení daně jejím správcem. A to v důsledku jednání, které bylo předmětem pravomocného rozhodnutí soudu o spáchání daňového trestného činu, pokud účinná lítost aplikována nebyla, respektive daňový subjekt byl odsouzen. Správce daně bude v takovém případě oprávněn vyměřit daň do konce druhého roku následujícího po tom, v němž nabylo rozhodnutí soudu právní moci. Bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně.
Daná úprava znamená, že bude-li daňový subjekt v trestním řízení odsouzen, hrozí mu kromě trestu dle TZ ještě vyměření zkrácené daně za celé období. Otázkou však zůstává, jak správce daně takovou daň za několik let zpětně stanoví. Například možnost daňové kontroly a stanovení daně dle pomůcek není pro daňový subjekt příliš příznivá.