Bolívie je stát, v němž se v některých etapách historie měnil režim každým
rokem. Prezidentské volby, které zemi čekají 18. října, k tomu bizarnímu
profilu dost možná znovu přispějí. Hlavním favoritem je podle průzkumů levicový
kandidát Luis Arce. Pokud opravdu vyhraje, v podstatě se v Bolívii vrátí k moci
socialistický režim, který padl před necelým rokem. To když musel loni v
listopadu po zmanipulovaných volbách a následných masových protestech obyvatel
ze země uprchnout socialistický autokrat Evo Morales, který v zemi panoval 14
let.
Luis Arce je de facto náhradní marionetou právě za exprezidenta Moralese. Ten
nyní žije v exilu v Argentině a na politickou scénu své domoviny se zkusil
vrátit tím, že se zaregistroval aspoň jako kandidát na post senátora za svůj
rodný department Cochabamba. Bolivijský vrchní volební soud ale jeho
kandidaturu zrušil s tím, že částí společnosti stále zbožňovaný „Evo“ nesplňuje
podmínku bydliště v místě kandidatury.
Hlavní tváří Hnutí za socialismus MAS (Movimiento al Socialismo) se tak nyní stal Luis Arce, který dlouhá léta sloužil v Moralesově vládě jako ministr pro ekonomiku. Strana MAS se opírá hlavně 0 podporu chudších venkovských vrstev a původních etnik, na něž v době Evovy éry cílily velkorysé sociální programy.
Morales, který sám pochází z nejpočetnějšího bolivijského původního etnika
Ajmárů, spustil v zemi jakousi indiánskou renesanci. Nebylo to nezištné, roli
hrál 1 ryzí populismus. Bolívie je totiž s odhadovaným až šedesátiprocentním
podílem původních etnik na populaci považována za poslední zemi světa, kde
převažuje indiánské obyvatelstvo. Jeho hlasy tak držely Eva u moci napříč
několika volbami.
Hlavně na venkově nyní loví voliče i Luis Arce. A volí osvědčenou taktiku: apel na to, aby zůstalo velké bolivijské nerostné bohatství v domácích rukou. S plundrováním nerostných zdrojů cizinci za využití otrocké práce místních indiánů mají totiž Bolivijci neblahé zkušenosti už několik století.
Aktuálně se vedle těžby ropy, plynu a různých cenných kovů hraje také o
vybudování domácího průmyslu kolem lithia. „To první, co musíme zaručit, je, že
my, Bolivijci, budeme sami ovládat své přírodní zdroje a mezi ty patří lithium.
Chceme se dohodnout a podepsat dohodu s jednou zahraniční společností a spustit
výrobu lithiových baterií a hydroxidu tady,“ řekl Arce minulý týden v rozhovoru
pro bolivijskou televizi. Podle něj dá nově budovaný lithiový průmysl vzniknout
přímo v zemi 41 výrobnám baterií a dalších produktů.
S podporou koronaviru
Podle posledních odhadů má Arce podporu až 40 procent oprávněných
bolivijských voličů, kterých je zhruba 7,5 milionu.
Existuje tak reálná šance, že by mohl vyhrát už v prvním kole. Podpora jeho
hlavního konkurenta Carlose Mesy se nyní drží na úrovni zhruba 26 procent. Mesa
také není v nejvyšších patrech bolivijské politiky žádným nováčkem. Před
raketovým nástupem Eva Moralese byl dokonce v letech 2003 až 2005 sám
prezidentem.
Nyní kandiduje de facto jako hlavní kůň demokratické části politického spektra. Prozatímní prezidentka Jeanine Áňezová, která se ujala v době loňských protestů úřadu s cílem dovést zemi ke svobodným volbám, totiž ze soutěže odstoupila. Kandidaturu složila v půli září, když se pohybovala co do podpory voličů na čtvrtém místě, „Proto aby se neštěpily demokratické hlasy mezi různé kandidáty a kvůli tomu nevyhrála volby strana MAS,“ vysvětlila své rozhodnutí. Reálně ale může být důvodem i nepopularita dočasné prezidentky u velké části veřejnosti kvůli tomu, jak vedla sektor zdravotnictví a celou ekonomiku v době pandemie.
Ostatně právě nešťastný časový souběh nástupu demokratů do vlády a příchodu
koronaviru může být důvodem, proč znovu roste podpora socialistů. Chudší vrstvy
populace, na něž ekonomické problémy způsobené pandemií dopadly nejsilněji,
směřují svou nevoli přirozeně na současnou vládní garnituru. A právě kvůli
rychlému šíření koronaviru v zemi byly i samotné volby dvakrát odloženy.
Začaly létat kameny
Jak se blíží finální datum, uvnitř polarizované společnosti roste napětí k
bodu varu. V půli září byl při volebních mítincích kamenován centristický
kandidát Miguel Roca i pravicově orientovaný politik Luis Fernando Camacho. V
hornickém městě Oruro došlo k pouliční bitce mezi přívrženci a odpůrci
socialistické strany. Umírněná část veřejnosti se obává, aby vyhrocená
atmosféra nepřerostla do velkých násilností podobně jako loni na podzim, kdy
bylo při nepokojích zabito 35 lidí a dalších 800 bylo zraněno.
Dlouholetý Evův odpůrce, vlivný pravicový politik a ekonom Samuel Doria
Medina, varuje před opětovným nástupem socialistů. „Návrat levicové strany k
moci by přinesl mstu, perzekuci demokratů, represi lidí, kteří bojovali proti
dřívější vládě na ulicích, a válku mezi regiony,“ citoval Medinu deník El País.
Politik, který v roce 2014 sám kandidoval na nejvyšší post v zemi, proto letos
podpoří „kteréhokoli kandidáta, který bude mít šanci zastavit stranu MAS“.
V bolivijských médiích nyní začala série hlavních rozhovorů s prezidentskými
adepty. Poslední dny rozhodnou. Stále se totiž hraje o hlasy téměř 20 procent
dosud tápajících voličů, převážně ze střední třídy. Ortel nad dalším osudem
země zřejmě nakonec vynesou oni. Evo Morales, který vše pozoruje z bezpečného
odstupu z Argentiny, může být zatím spokojen. Vypadá to, že v poslední
indiánské zemi světa možná znovu zavládne socialismus. A že vyhraje ve
svobodných volbách.
