O největšího evropského výrobce klavírů má zájem i asijská konkurence
Petrof Hradec Králové je jedním z mála významných světových hráčů v Česku. Společnost se podílí 40 procenty na evropské produkci klavírů a pianin a 95 procent tržeb jí přichází ze zahraničí. Na její nástroje hrají špičkoví tuzemští i zahraniční klavíristé, jako je Ivan Moravec, Jiří Malásek či Richard Clayderman. Klavíry Petrof se kromě toho nacházejí ve vlastnictví prominentů typu Paula McCartneyho či Karla Gotta.
Neodolal.
Ještě před dvanácti měsíci se zdálo, že Petrof, slavící letos stočtyřicáté výročí založení firmy, odolává recesi vlekoucí se v prodeji hudebních nástrojů již od roku 1983. Tehdy se na trhu objevily první elektronické instrumenty. Situace se však v polovině loňského roku změnila. „Na trh razantně vstoupili levní výrobci z Asie a klesal americký dolar. V této měně jsme realizovali asi 60 procent obratu, což nás stálo desítky milionů korun v tržbách. Navíc stagnovala poptávka na americkém trhu a náš distributor Geneva International Corporation (GIC) neodebral zboží za 80 milionů korun,“ shrnuje problémy společnosti její jednatelka a většinová majitelka Zuzana Ceralová-Petrofová. Důsledkem byl záporný hospodářský výsledek 44 milionů korun. „Ztráta vznikla hlavně převedením neprodejných zásob do nákladů, bez tohoto kroku by nepřesáhla čtyři miliony,“ dodává.
Američané i odbory věří.
S příchodem problémů na americkém trhu zpozorněly i banky. „Naše úvěry se z jejich pohledu staly rizikovými a banky požadovaly dodatečné zajištění. Když jsme je neposkytli, zablokovaly nám účty. Situaci komplikuje i počet bank, jež nás financují. Dnes to jsou tři - ČSOB, Komerční banka a Živnobanka. Čtvrtou, ABN Amro Bank, vyplatil GIC, aby dostal klavíry, které banka zadržela jako záruku za naše úvěry,“ vysvětluje majitelka. Jednání s bankami trvají a Ceralová-Petrofová předpokládá jejich ukončení během několika měsíců.
Letos firma řeší opačné problémy než loni. „Zakázky letos oproti loňsku stouply o deset procent, ale chybějí prostředky na financování výroby. Přesto se odbytová situace zlepšuje – v dubnu jsme utržili 44 milionů korun a v dubnu již 121 milionů,“ říká Ceralová-Petrofová. Za navýšením prodeje stojí obnovení exportu do USA. Petrof totiž počátkem května uzavřel novou osmiletou smlouvu s GIC, která zaručuje roční odbyt pian za 200 milionů korun. Distributor kromě toho odebral veškerou produkci z minulého roku a zavázal se k okamžitým platbám v době expedice zboží namísto původní devadesátidenní lhůty. „S Petrofem spolupracujeme již devatenáct let - těší se dobré pověsti a ve srovnání s ostatními evropskými výrobci klavírů prodává za konkurenceschopné ceny. Kontrakt je signálem pro finanční komunitu, že věříme v budoucnost firmy,“ potvrdil týdeníku EURO prezident GIC Earl Matzkin.
Smlouva s GIC umožní Petrofu lepší profinancování výroby. Královehradecká firma tomu podřídila i odměňování zaměstnanců. „Dohodli jsme se se zaměstnanci, že peníze dáme do výroby a mzda bude vyplácena nadvakrát,“ říká Ceralová-Petrofová. „Hnulo se to dopředu - ještě v dubnu bylo doma pět dnů na 60 procentech mzdy 360 pracovníků, v květnu to bylo jen 80 lidí. Navíc se snížil počet těch, co dostanou výpověď z původních 103 na 42, a to ještě některým bylo nabídnuto její stažení. Skutky nás přesvědčují,“ potvrzuje šéf odborů Jiří Řehák.
Pouze čtyři procenta.
Současné problémy Petrofu souvisí i s jeho komplikovanou historií a vlastnickou strukturou. Společnost vznikla v roce 1864, kdy její zakladatel Antonín Petrof postavil první klavír. V roce 1948 byl podnik znárodněn a začleněn do nově vytvořeného národního podniku Továrna na piana a varhany. K návratu Petrofů do firmy došlo až v roce 1991. Rodině přitom byla přiznána pouze čtyři procenta státního podniku. „Toto číslo mělo odrážet hodnotu z doby znárodnění. Zbytek jsme museli koupit v privatizaci na úvěr,“ vysvětluje Petrofová-Ceralová. Přesto zůstaly podíly roztříštěné mezi rodinnými příslušníky. Ke změně došlo letos v dubnu, kdy se rodina rozhodla koncentrovat podíl ve výši 77 procent v rukou Zuzany Ceralové-Petrofové. Zbylých devatenáct procent drží její teta Olga Hynková a čtyři procenta František Loskot. „Chtěli jsme strukturu zprůhlednit pro externí partnery i zpružnit řízení společnosti,“ vysvětluje většinová majitelka.
Ruční výroba.
Návrat Petrofů znamenal změnu v organizaci výroby. „Za socialismu převládala pásová výroba a Petrof se orientoval zejména na Sovětský svaz, kam ročně prodával deset tisíc nástrojů z celkové roční produkce 30 tisíc kusů. Nyní se vracíme zpět k rukodělné výrobě klavírů. Ročně jich tak vyrobíme kolem deseti tisíc. Podíl manuální práce dosahuje až 70 procent,“ vysvětluje Ceralová-Petrofová. Konkurenční značky, například Yamaha, nemají víc než patnáct procent ruční práce. Vyšší podíl manuálních operací, zejména v dokončovacích operacích, umožňuje i vyšší možnost přizpůsobení nástrojů individuálním požadavkům. Firma navíc zvýšila počet kontrol ve výrobě a v roce 2001 obdržela ISO.
Opět Čína.
Nyní Petrof čeká přehodnocení výrobního programu – v posledních pěti letech dochází k odlivu produkce pian do Asie. Revize čeká i značkovou politiku. „Skoro 85 procent produkce nese označení Petrof, zbytek ponecháme pod značkami Weinbach a Rösler. Všechny další prodáme nebo pronajmeme,“ dodává Ceralová-Petrofová. Další konsolidace se uskuteční v oblasti sortimentu – firma opustí nižší výrobní řady pianin a bude je zadávat do Asie nebo do východní Evropy. „Ročně by se jednalo asi o dva tisíce kusů nejlevnějších pianin v ceně od 60 tisíc,“ říká Ceralová-Petrofová. „Nemá smysl dělat levné výrobky, ty dnes Čína umí za třetinovou cenu. Do budoucna se budeme orientovat zejména na pianina s vyšší přidanou hodnotou a klavíry, které dnes činí asi 40 procent tržeb.“ Cena špičkových koncertních křídel se pohybuje kolem 1,3 milionu korun. Aby zde Petrof obstál, investuje do výzkumu a vývoje 38 milionů ročně. Své výrobky vyváží do více než 60 zemí světa. Kromě Ameriky se jako perspektivní jeví i východní trhy, zejména Rusko, kde firma dokázala v posledních třech letech zvýšit podíl na trhu z 45 na 61 procent.
Úbytě rodinných firem.
Petrof je dnes jako rodinná firma spíše výjimkou. V Německu, pravlasti výroby pian, dnes již zůstaly jen dvě. Další je japonský Kaway, kterou dosud řídí osmdesátiletý Shigeru Kaway. Ostatní firmy, jako Bechstein, dnes již se zakládajícími rodinami nemají nic společného. „Oslovily nás konkurenční asijské firmy i některé české investiční skupiny. Zájem o financování projevily i nějaké banky včetně zahraničních. Přesto, dovolí-li to situace, chce rodina Petrofů ve firmě držet majoritu,“ uzavírá Ceralová-Petrofová.
Evropská výroba pian klesá
2001 - 2002 - 2003
Světová produkce (počet kusů) 460 000 - 340 000 - 410 000
Evropská produkce (počet kusů) 36 000 - 24 000 - 22 000
Produkce Petrof 11 982 - 10 882 - 9 580
Z toho
Pianina 10 288 - 9 310 - 8 156
Klavíry 1 694 - 1 572 - 1 424
Tržby (mil. Kč) 1 073 - 918 - 826
Počet zaměstnanců 1 302 - 1 235 - 1 186
Pramen: Petrof
