Menu Zavřít

Návrat k racionálnímu chování

27. 8. 2009
Autor: Euro.cz

Jiřím Drbohlavem

Realitní trh zamrzl, stěžují si téměř všichni developeři – nejen v Česku. Vinu svalují především na banky, které výrazně změnily podmínky. Dle názoru developerů se chovají až příliš opatrně. Pokud jsou ochotné poskytnout úvěr, požadují určité procento předpronajatých ploch nebo jistý podíl prodaných bytů ještě před zahájením výstavby. Zástupci finanční sféry však takový názor nesdílejí. „Na trhu není nedostatek finančních prostředků, banky se nechovají extrémně opatrně a firmy mohou získat peníze pro investice. Vracíme se však do stavu, kdy se ekonomika, finanční ústavy i firmy chovají racionálně. Někdy to může bolet, ale tento proces bychom měli vítat,“ říká v rozhovoru pro týdeník EURO Jiří Drbohlav, jednatel odpovědný za leasing ve společnosti Immorent. Ta patří do skupiny Erste Bank a v Česku je největším poskytovatelem leasingového financování nemovitostí.

EURO: Jak se dle vás daří v době krize finančnímu odvětví? DRBOHLAV: Hospodářská recese zasáhla všechny obory. Klesá průměrná bonita klientů a obecně také jejich spolehlivost plnit závazky vůči věřitelům.

EURO: Ekonomika se mnoho měsíců propadá, narůstá schodek rozpočtů, firmy propouštějí, a některé dokonce krachují. Bylo možné krizi předpovědět? DRBOHLAV: To zcela určitě nikoli. Otázkou však zůstává, zda byl stav před spuštěním tohoto propadu přirozený, či nikoli. Říkám, že nebyl, ačkoli jsme jej všichni maximálně využívali. Kdo se domníval, že superpozitivní konjunktura je trvalý stav, byl blázen.

EURO: Překvapil vás rozsah hospodářské recese? DRBOHLAV: Pokles ekonomiky přichází cyklicky. S tím musí počítat každý. Liší se hloubkou a dobou trvání. Naše firma je na propad připravená. Můžeme využít polštářů z minulých let a překonat i větší propady, než kterých jsme svědky dnes.

EURO: Jak vnímáte z pozice finančníka, že finanční odvětví muselo být v mnoha zemích podpořeno, ne-li zachraňováno ze státních prostředků? DRBOHLAV: O jaké záchraně to mluvíme? Ve většině případů v Evropě šlo o nabídku půjček od státu finančním institucím za tržních podmínek. Je mnoho příkladů, kdy si finanční domy vzaly půjčky na úrok ve výši osmi procent. Finanční instituce na tyto podmínky přistoupily převážně proto, že chtěly zvýšit svou stabilitu, splnit podmínky Basel II, a tudíž se dostat na úroveň, za níž budou ještě stabilnějším partnerem pro klienty.

EURO: Co říkáte tomu, že dnes firmy prakticky nemají šanci dostat se k úvěrovým zdrojům? DRBOHLAV: Nemyslím si, že zdravé a bonitní firmy nemají šanci dostat se k finančním prostředkům. Finanční instituce jsou privátní subjekty, a proto nelze očekávat – ani v době hospodářské krize – že budou přebírat roli státu. Nelze se jim divit, že se intenzivně zabývají otázkami, zda se jim poskytnuté finance vrátí.

bitcoin_skoleni

EURO: Co tedy radíte podnikatelům, kteří se nemohou dostat například k úvěru? DRBOHLAV: Každý podnikatel musí zvážit veškeré možnosti financování svých potřeb. Existují i jiné externí zdroje financování než je leasing nebo bankovní úvěr. Jsou to například fondy rizikového kapitálu. Další možnost řešení komplikované finanční situace představuje oblast fúzí a akvizic.

EURO: Může podnikatel od Immorentu získat financování svých podnikatelských aktivit? DRBOHLAV: Samozřejmě že může. I naše společnost se však řídí standardními postupy při hodnocení daného projektu. Zajímá nás, o jak velkou firmu jde, jaká je její historie, obrat, majetek, bonita. Jednou z možností, jak naším prostřednictvím financovat investice, je například takzvaný zpětný leasing. Ten se v současné době stává čím dál oblíbenější. Jde v principu o odkoupení majetku a jeho zpětný pronájem za domluvených podmínek. Podnikatel tím získá volné finanční zdroje pro rozvoj, majetek mu zůstane v užívání, pouze jej de jure nevlastní.

  • Našli jste v článku chybu?