Rodina Vrbů vlastní pouhý hektar vinic, jejich adresa na sebe ale čím dál výrazněji upozorňuje
Mezi pěti stovkami sklepů v mutěnické části Bůdy najdete i ten patřící rodině Vrbů. Přestože rodová vinařská tradice trvá mnohem déle, vinařství jako takové vzniklo v roce 2009. Do té doby Vrbovi vína nelahvovali, zabývali se produkcí „sudovek“, především pro vlastní spotřebu a potěšení přátel. Vyzbrojeni řadou zkušeností a podpořeni ohlasem na kvalitu i dobrou pitelnost svých vín se tehdy odhodlali vína lahvovat a nabídnout je širší konzumentské obci.
V jednom z nejznámějších vinařských míst země se tak zrodila další vinařská adresa, která na sebe v krátkém čase upozornila. A to především díky filozofii připravovat lehká svěží vína plná ovocných chutí a příjemných živoucích kyselinek. Zkrátka dobře pitelná, nijak natěžkaná, živá.
Líbivost stranou Vlastníci necelého jednoho hektaru vinic zpracovávají hrozny od vinohradníků z okolních obcí. Vlastní vinice zajišťuje surovinu pro asi pětinu produkce sklepa. Hrozny zpracovávají současnými metodami k surovině šetrnými od citlivého lisování přes odkalení moštu, zakvášení ušlechtilými kvasinkami po řízené kvašení. Zajímavé je, že u Vrbů ne u všech červených vín odbourávají jablečnou kyselinu. Například u frankovky tak činí pouze z poloviny, dornfelder ponechávají dokonce neodbouraný. To se dnes v éře sametových, líbivých konfekčních chutí může zdát drsné, ale vína si tak zachovávají překvapivou živost a autenticitu.
Vlastní jednohektarová vinice je osázena Ryzlinkem vlašským. Kvalitu kupovaných hroznů zaručují vzájemné vztahy odehrávající se spíše na bázi přátelské než ryze obchodní. Základními kupovanými odrůdami jsou Ryzlink rýnský, Sauvignon, Rulandské bílé, Tramín, Dornfelder, Svatovavřinecké a Frankovka. Vína pak jsou určena především pro gastronomii, kde se nejvíce líbí tramín, „rýňák“ a vavřinecké.
Na vyvýšenině nad obcí, v samém severozápadním „rožku“ lokality Bůdy, už čtvrtým rokem opouštějí sklep řady lahví s výraznou oranžovou etiketou a atraktivními víny. Kapacita sklepa nyní dosahuje 16 tisíc lahví. Vína možná nejsou upravená tak, aby chutnala každému, ale nezapřou odrůdovou příslušnost, vnímavé zpracování a typický jedinečný charakter oblasti, v níž se zrodila.
Ležení mu neublíží Asi nejpopulárnějším vzorkem červeného v lahvi s košatou vrbou na etiketě je Svatovavřinecké 2011, pozdní sběr. Charakterizují ho tmavé až nafialovělé tóny intenzivní barvy, skrze kterou se paprsek světla prodírá jen stěží, zanechávaje ve víně exploze blyštivých reflexů. V nose se „vavřinec“ představí ovocitými valéry, zezadu podloženými elegantními vůněmi dřeva. Třešeň a pecka jsou dalšími stopami, které můžeme v buketu objevit.
Chuť je příjemně hladká, i když nijak „přeslazená“. Ležení na dřevě – pouze tak krátké, aby nezrůznilo přirozený projev odrůdy – dodává doušku noblesy. Obvyklé tříslo není nijak agresivní, umně jej umravňují stopy tmavého peckovitého ovoce vysoké vyzrálosti, jakoby v „kompotovém“ stadiu.
Chuť jádra, nepříliš důrazná, ale patrná, dále rozhojňuje pocit příjemného prožitku z vína. Vavřinecké od Vrbů tak nabízí přívětivý doušek, svěží a „šťavnatý“, který je obrazem charakteru zdejších vín. Když je víno v optimální formě k pití, další ležení na lahvi mu neublíží, naopak. Ještě více se zakulatí, vyhladí a ukáže všechny klady odrůdy. l •
Svatovavřinecké 2011 pozdní sběr suché, viniční trať Okrouhlické – Vinařství Vrba Mutěnice Použité odrůdy 100 % Svatovavřinecké Školení po mletí a odstopkování čtrnáct dnů nakvášení rmutu; poté vylisování a krátké ležení na barikových sudech – 6 dnů; následuje další zrání v nerezu, pět až šest měsíců; po lahvování je víno schopno okamžité expedice Alkohol 12 % Vývojový potenciál tři až pět let Producent www.vinarstvivrba.cz
O autorovi| Milan Ballík, spolupracovník redakce
