Jan Kulczyk je zpátky. Doma vytvořil největší soukromou energetickou firmu, masivně investuje v Africe
Před čtyřmi lety to vypadalo, že kariéra nejvlivnějšího polského podnikatele Jana Kulczyka je na odpis – přinejmenším na domácí scéně. Muž, který největší část svého miliardového majetku získal privatizací velkých státních podniků v 90. letech, se u ministerstva financí ucházel o koupi energetické společnosti Enea, jedné z největších v zemi. Na konci října 2010 zvítězil ve výběrovém řízení, v němž proti němu stála desítka firem z celé Evropy včetně českého Energetického a průmyslového holdingu a francouzského Suezu. Před uzavřením obchodu však ministerstvo na poslední chvíli ucuklo.
Kulczyk do té doby dokázal po léta s politickou elitou udržovat dobré vztahy – možná až příliš dobré. Na přelomu tisíciletí si tím proti sobě popudil konzervativní stranu Právo a ??spravedlnost?, jež na bohaté podnikatele hledí s podezřením. Tehdejší vláda se necelý rok před volbami patrně zalekla možné negativní publicity na téma propojení byznysu a politiky a od privatizace v podstatě bez vysvětlení ustoupila (dnes je Enea veřejně obchodovanou firmou na varšavské burze).
Kulczyk se po fiasku stáhl do Londýna a své aktivity v Polsku omezil. Letos na jaře však nasadil k nové ofenzivě. Jeho dosud posledním počinem je konsolidace energetických byznysů do jediného koncernu pod názvem Polenergia, čímž vzniká největší soukromý dodavatel elektrické energie na polském trhu.
„Energetika pro mě vždycky byla šlehačkou na dortu,“ řekl Kulczyk listu Financial Times. „Úmysl vytvořit firmu regionálního významu je realistický,“ dodal.
Energetický hráč Postupoval tak, že nejprve pomocí fondu CEE Equity Partners získal většinový podíl ve firmě Polish Energy Partners, jež se dosud specializovala především na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Jejím prostřednictvím poté nabyl zhruba 65procentní podíl v Polenergii. Celá firma, jejíž tržní kapitalizace čítá přibližně 1,5 miliardy zlotých (necelých sto miliard korun), se bude nadále jmenovat Polenergia. Management stroze uvedl, že firma rozšíří pole své působnosti z obnovitelných zdrojů na energii získávanou spalováním uhlí (tedy zhruba jako kdyby Červený kříž oznámil, že své humanitární působení rozšíří na výrobu chemických zbraní).
Kulczyk tak rázem dosáhl toho, co mu před čtyřmi lety nevyšlo – stává se významným hráčem na polském energetickém trhu. Zajímavé je, že mu k tomu značnou měrou pomohly čínské peníze. Fond CEE Equity Partners působí jako poradce mamutího fondu China-CEE Fund, jejž přímo vlastní Export-Import Bank of China. Nová Polenergia chce vydat další akcie na konci letošního roku, což by jí umožnilo financovat stavbu soustav větrných elektráren a vybudovat plynovod spojující Polsko s Německem. Dividendy hodlá vyplácet od roku 2017.
Tím ovšem Kulczykovy aktivity z poslední doby zdaleka nekončí. Krátce před převzetím Polenergie odkoupila jiná součást jeho impéria Kulczyk Investments, společnost KI Chemistry, od státu 38procentní podíl v chemičce Ciech. Stal se tak majoritním vlastníkem.
„Firma Ciech byla pro Kulczyka snadnějším soustem než Enea, protože chemikálie nejsou zdaleka tolik politicky ožehavý sektor jako energetika,“ komentoval to týdeník The Economist. Rodinný byznys Kromě nových investic myslí Kulczyk i na vzdálenější budoucnost – do vedoucích funkcí dosazuje své děti. Dcera Dominika se v červenci stala novou členkou dozorčí rady společnosti Kulczyk Investments poté, co v lednu převzal řízení každodenního provozu holdingu jeho syn Sebastian (jeho prvním krokem byla investice do interaktivního marketingu). Polská média si všimla, že když jel premiér Donald Tusk na jaře do Afriky, doprovázel jej právě Sebastian, ačkoli otec má na černém kontinentě rozjetou řadu investic.
To může mít i praktický důvod: zatímco Kulczyk junior je coby podnikatel dosud prakticky neznámý, otcovo jméno je zhusta skloňováno v souvislosti s několika skandály z minulosti dávné i čerstvější. V roce 2004 jej vyšetřovala policie poté, co se měl jako akcionář ropného kolosu PKN Orlen několikrát sejít s ruským špionem Vladimirem Alganovem. Exkágébák měl zastupovat moskevské zájmy při prodeji části Orlenu, největší firmy ve střední Evropě. Kulczyka v té věci několikrát zpovídali státní zástupci; nikdy mu nic nedokázali, ale podezření z falešné hry už mu zůstalo. Právě z této doby pochází začátek napjatých vtahů mezi ním a konzervativní stranou Právo a spravedlnost.
Letos se zase Kulczyk stal jedním z protagonistů skandálu s odposlechnutými rozhovory politiků s byznysmeny. Kulczyk měl mluvit s Pawlem Graśem, mluvčím a pravou rukou premiéra Tuska, a s úřednky antimonopolního úřadu. Rozhovory má k dispozici týdeník Wprost; ačkoli jejich obsah nezveřejnil, spekuluje se o tom, že častým tématem byla právě zmíněná privatizace chemičky Ciech.
I kdyby však znovu otočil a Kulczyk se opět stal personou non grata, nemusí se obávat, že by třel bídu. Za poslední čtyři roky investoval více než miliardu eur do Afriky, a ačkoli přesná čísla o hospodaření nezveřejňuje, podle časopisu Business New Europe se mu vede dobře. Vlastní zlaté doly v Namibii, uhelný důl v Mosambiku a výrobce hnojiv v Nigérii; těží železnou rudu v Kongu i plyn v Tanzanii.
„Nebude to snadné, ale největší úspěchy se dají čekat právě tam, kde je nejvíce potíží,“ řekl Kulczyk pro Financial Times a dodal: „Když evropská ekonomika roste tempem okolo jednoho procenta, nemůžete očekávat dvouciferné výnosy.“ Na ty je Kulczyk zvyklý – a nehodlá na tom nic měnit.
Na špici Desítka nejbohatších Poláků podle týdeníku Wprost ke konci června 2014 (v mld. Kč) • 1. Jan Kulczyk 84,46 pivovarnictví, energetika, chemický průmysl, nemovitosti • 2. Zygmunt Solorz-Żak 79,2 telekomunikace, většinový vlastník firem Cyfrowy Polsat a Polkomtel • 3. Michal Solowow 45,94 úspěšný automobilový závodník, akcionář chemičky Synthos, výrobce podlahových krytin Barlinek a výrobce dlaždic Cersanit • 4. Leszek Czarnecki 41,78 bankovnictví (Getin Noble Bank) • 5.–6. Grzegorz Jankilewicz a Slawomir Smolokowski oba 29,7 ropa (Mercuria Energy Group) • 7. Germán Efromovich 29,57 cestovní ruch (Synergy Group) • 8.–9. Dariusz Milek a Jerzy Starak oba 19,8 obuvnictví (CCC) a farmaceutický průmysl (Polpharma) • 10. Antoni Ptak 17,09 developer (Centrum Handlowego Ptak) Zdroj: Wprost Za poslední čtyři roky Kulczyk investoval více než miliardu eur do Afriky, podle časopisu Business New Europe se mu vede dobře.
Kulczyk a jeho byznys
• Narodil se v roce 1950 v Bydhošti. • Otec založil po druhé světové válce tři firmy, které mu komunisté sebrali, ale v 60. a 70. letech žil v Německu a na obchodu s polským režimem zbohatl. • Vystudoval právo (Univerzita Adama Mickiewicze v Poznani), ekonomii (Vysoká škola ekonomická v Poznani) a mezinárodní právo. • V roce 2013 byl na 384. místě žebříčku nejbohatších lidí světa časopisu Forbes. • Privatizoval telefonní operátory PTC Era (prodal Deutsche Telekomu) a TPSA (prodal France Telecomu). • Držel téměř pět procent v PKN Orlen, největší středoevropské firmě. Kulczyk Investments (dříve Kulczyk Investment House) má sídlo v Lucembursku a kanceláře v Londýně, Kyjevě a Dubaji, vlastní mimo jiné: • 40 procent firmy Neconde Energy Limited, jež mu dává přístup k významným nalezištím ropy v Nigérii • 4,7 procenta firmy Aurelian Oil and Gas, jež vlastní celkem 83 licencí na těžbu ropy a plynu v Evropě i Africe (Polsko, Albánie, Maroko, Španělsko, Irsko, Francie, Itálie, Rumunsko, Slovensko a Německo) • 39 procent firmy Loon Energy Corporation, jež vlastní licence na těžbu ropy a plynu v Kolumbii a Peru • 49,99 procenta firmy Kulczyk Oil Ventures, jež těží v Bruneji, Sýrii a na Ukrajině • 10,2 procenta firmy Ophir Energy (těžba ropy na různých místech v Africe) • 15,4 procenta firmy Strata Limited (těžba prvotřídní železné rudy v Kongu-Brazzaville, těžba uhlí v Mosambiku) • 45 procent firmy Kulczyk Silverstein Properties, společného podniku s proslulým americkým developerem • 3,8 procenta druhé největší pivovarnické firmy světa SABMiller • 24 procent firmy Autostrada Wielkopolska a 40 procent firmy Autostrada Wielkopolska II (stavba dálnic v Polsku) • 90 procent logistické firmy Chemikals
O autorovi| Daniel Deyl, deyl@mf.cz