Návrat před Tvrdíka

Vedení ministerstva obrany chce centralizovat systém vypisování veřejných zakázek

Za Jaroslava Tvrdíka se na ministerstvu obrany s korupcí bojovalo tím způsobem, že se „radikálně decentralizoval“ akviziční systém. Menší zakázky neměly tolik provokovat k nabízení a přijímání úplatků. Se zcela opačným receptem nyní přichází nové vedení úřadu v čele s Vlastou Parkanovou. Její první náměstek Martin Barták minulý týden oznámil, že ministerstvo hodlá systém zadávání veřejných zakázek dostat pod větší kontrolu tak, že ho „centralizuje“.

Je třeba analyzovat

Nedávná úplatkářská aféra na vojenských stavebních a ubytovacích správách přiměla vedení ministerstva obrany k vypracování nové protikorupční strategie. V nejbližší době mimo jiné sníží počet pracovišť, která smějí sama vypisovat a zadávat veřejné zakázky.
„Z analýzy, která probíhala v únoru a březnu, vyplynulo, že v resortu existuje zřetelná decentralizace akvizičního procesu, a to nejenom v oblasti vojenských stavebních a ubytovacích správ. V zásadě každá samostatná stavební a ubytovací správa je akvizičním pracovištěm,“ řekl minulý týden při představování nové protikorupční strategie nový ředitel ministerské sekce správy majetku Jiří Král. „V resortu existuje osm velkých akvizičních pracovišť, která se zabývají správou movitého majetku. Ministryně bude v krátké době navrhovat snížení jejich počtu. Jejich sloučení by mělo přinést větší transparentnost a možnost větší kontroly,“ dodal Král.
Rozhodnutí centralizovat už je téměř definitivní: „Nyní si armáda nakupuje většinu věcí sama. Je právě otázkou, co je výhodnější, je třeba to analyzovat a říci, zda více, nebo méně pracovišť. My se domníváme, že méně,“ vysvětluje první náměstek ministryně obrany Martin Barták. Dodal ale, že o „nějakém národním vyzbrojovacím úřadu“, který na obraně v minulosti fungoval se - alespoň prozatím - nehovoří.
Možnost, že nynější protikorupční tažení přece jenom skončí vznikem jediného úřadu vyhlašujícího tendry, nicméně stále existuje. „Hlavní je centralizace zakázek, vytvoření centrálního akvizičního pracoviště, odejmutí menším správním celkům možnost se v tomto prostředí, mnohdy i významně ovlivňovaném zvenku, pohybovat,“ říká Barták. „Nebude to jednoduché, je to systémová změna, navíc mnozí namítnou, že větší centralizace zavdává větší příčinu ke korupci… Ale já si to nemyslím. Když je málostupňová kontrola dobrá, když jsou vybráni kvalitní a prověření lidé a budou-li postupovat dle zákonných norem… může centralizace přispět k omezení korupčního prostředí,“ dodal náměstek ministryně Parkanové.

Lidský faktor škodí.

Centralizací zadávání zakázek to ale, přinejmenším na vojenských stavebních a ubytovacích správách, nekončí. Po nedávném skandálu platí pro všechny jejich ředitele zákaz podepisovat jakékoli obchodní smlouvy. Ke všemu potřebují nejprve souhlas šéfa nadřízeného Hlavního úřadu ubytovací a stavební služby ministerstva.
Ministerstvo navíc začne v pravidelných měsíčních intervalech vyhodnocovat vyhlášené veřejné zakázky, na jejichž průběh si někdo z uchazečů stěžoval. V hodnotících komisích jednotlivých tendrů budou zasedat vybraní zaměstnanci odboru správy majetku a akviziční politiky. „To jim umožní aktuální kontrolu přímo ve fázi, kdy se o zakázce rozhoduje,“ říká náměstek Barták.
Ministerstvo kromě toho hodlá daleko více využívat již několik let existující Systém elektronické podpory obchodování (https://sepo.army.cz). „Jde o jakési elektronické tržiště, jehož prostřednictvím by jen v letošním roce měl být pořízen majetek v hodnotě sedm až osm miliard korun. Transakce probíhají bez zásahu lidského faktoru, nezávisle na činnosti zaměstnanců, systém je maximálně zřetelný a průhledný,“ tvrdí Jiří Král. Přes SEPO by se měl nakupovat movitý majetek v hodnotě od pěti tisíc do dvou milionů korun a zadávat stavební zakázky v rozsahu patnáct tisíc až šest milionů korun.

Tvrdík dělal pravý opak

K rozsáhlé korupci na obraně mělo podle lidí z nynějšího vedení úřadu docházet v letech 2002 až 2006, tedy za úřadování ministrů Jaroslava Tvrdíka, Miroslava Kostelky a Karla Kühnla. Poslední velké protikorupční tažení na ministerstvu obrany přitom paradoxně před šesti lety odstartoval tehdy začínající a prakticky neznámý ekonomický náměstek ministra obrany Jaroslav Tvrdík.
Tvrdík svou kampaň založil na decentralizaci, byl přesvědčen, že dosavadní příliš centralizovaný systém provokuje korupční chování. Navrhl proto mimo jiné zrušení centrálního Akviziční úřadu ministerstva obrany a zároveň vytvoření nové organizační struktury tak, „aby se rozdělily nepřiměřené a reálně nezvládnutelné kompetence dosavadního úřadu“.
Tvrdíkův návrh tehdy přivítali zejména vysocí armádní důstojníci včetně náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého. Ti si totiž stěžovali, že jejich jednotky jsou odkázané na ministerské zásobovače, i když by si většinu „proviantu“ mohli nakupovat sami. „Přílišná centralizace způsobuje, že vyřizování zakázek trvá úřadu příliš dlouho. Úředníci si vymýšlejí byrokratické důvody, proč některou zakázku nevyřídit, a v tom se pochopitelně daří i nepravostem,“ tvrdil generál Šedivý.

Nejprve rozkrývání, pak likvidace.

„Centralizovanou“ korupcí se začalo nové vedení ministerstva zabývat už krátce po svém nástupu do funkcí loni na podzim. Nejprve byl v tichosti odvolán tehdejší ředitel sekce správy majetku. „Další změny byly provedeny i v rámci odboru pro nakládání s nepotřebným majetkem. V lednu odešel první ředitel Vojenské ubytovací a stavební správy,“ popsal situaci náměstek Barták. Na to, že se „něco“ děje, upozornil poprvé veřejně v prosinci 2006 na celoarmádním velitelském shromáždění tehdejší ministr obrany Jiří Šedivý. Jeho projev vzbudil mezi vojáky doslova pozdvižení: „Zdá se mi, že resort obrany se stal do jisté míry rejdištěm různých zájmových skupin, které pouštějí žilou našemu rozpočtu, když prostřednictvím svých lidí na ministerstvu realizují své zájmy. Tato doba končí. Postupně takové vazby a sítě rozkrýváme a likvidujeme. S těmi, kteří slouží jiným než resortním zájmům, se loučíme.“ Právě v té době Šedivý odvolal další čtyři vrcholné funkcionáře ministerstva. Důvod tehdy odmítl prozradit (EURO 5/2007). Ze sekce správy majetku odešel zástupce jejího ředitele a současně šéf odboru správy majetku a akviziční politiky Tomáš Adler, odvolán byl i ředitel odboru pro nakládání s nepotřebným majetkem Josef Lachman a jeho zástupce Milan Karásek. Skončil také vedoucí oddělení programového financování odboru rozpočtu ekonomické sekce Milan Kudela.
Někteří z podezřelých úředníků už ministerstvo opustili, jiní zůstávají. „Platí presumpce neviny a ustanovení Zákoníku práce, proto vedoucí pracovníci zatím zůstávají ve svých funkcích,“ uvedl náměstek Barták.

Ozbrojené síly Reforma v ohrožení Ministerstvo obrany dostává každoročně od státu několik desítek miliard korun. Dokončení reformy české armády se nicméně opět odkládá, tentokrát zřejmě až na rok 2016, možná i dál. Proti původně stanovenému termínu to znamená minimálně šestileté zpoždění. Po zrušení povinné vojenské služby už ale taková poměrně zásadní informace prakticky nikoho, s výjimkou samotných vojáků, nezajímá.
Plánovaný termín k dosažení takzvaných „počátečních operačních schopností“, stanovený na konec roku 2006, čeští vojáci ještě stihli. Vycvičili a vyzbrojili elitní jednotku - brigádní úkolové uskupení - schopnou okamžité reakce třeba i v rámci operací NATO a Evropské unie.

Za Tvrdíka.

Ostatní armádní útvary měly dosáhnout podobných kvalit o pár let později, termín ke splnění „cílových operačních schopností“ byl podle původních plánů Tvrdíkovy reformy stanoven na rozmezí let 2010 až 2012.
Velkolepá reforma Zemanova ministra obrany Tvrdíka se začala brzy drolit, byť to byla právě vláda Miloše Zemana, která se zavázala odvádět na obranu minimálně 2,2 procenta HDP. Později ale vláda přestala být tak štědrá a určila vojákům nižší, přesně stanovené limity. Když tehdejší ministr Jaroslav Tvrdík zjistil, že obrana má dostat pouhých 2,05 procenta HDP, odstoupil.

Za Kostelky.

Přišel Miroslav Kostelka, také bývalý voják z povolání. Vláda za jeho úřadování schválila aktualizovaný plán armádní reformy, upravený na nový „zdrojový rámec“. Limit 2,2 procenta byl definitivně prolomen, vojáci se dokonce dostali na úroveň 1,8 až 1,9 procenta. Kostelka se tenkrát před vojáky dušoval: „Vláda slíbila, že po dobu dalších minimálně tří let nebude rozpočet snižovat. Beru si jako osobní úkol zabránit dalšímu omezování výdajů. Nepřipustím další radikální zásahy do reformy.“ Za pár měsíců odjel jako český velvyslanec do Moskvy. Nastoupil diplomat Karel Kühnl.

Za Kühnla a Šedivého.

Karel Kühnl hned na počátku svého úřadování prohlásil, že „reforma armády nemůže být dogmatem“ a že „musí projevovat určitou pružnost“. Pak ale dostal na stůl návrh rozpočtu s částkou, která se rovnala zhruba 1,75 procenta hrubého domácího produktu, a i on začal proti takové finanční pružnosti protestovat. V dubnu 2006 předložil Bezpečnostní radě státu analýzu, která členy vlády varovala před dalšími rozpočtovými škrty. „Dojde-li k nim, budeme muset oddálit konec reformy,“ uvedl tehdy Kühnl. „Vzhledem ke snížení plánovaných výdajů… nebude dosaženo cílových operačních schopností dříve než v roce 2012,“ psal v dokumentu Kühnl.
Snižování obranných výdajů přesto pokračovalo, nová Topolánkova vláda po svém nástupu avizovala, že dá na obranu maximálně 1,55 procenta HDP. Kühnlův nástupce na ministerstvu Jiří Šedivý se pustil do boje o každou korunu. „Obávám se, že když se trend ostrého poklesu výdajů na obranu nezastaví, může kolem roku 2012 nastat v podstatě hospodářský bankrot resortu,“ varoval tehdy v týdeníku EURO. Neuspěl.

Za Parkanové.

Šedivý odešel, nastoupila Vlasta Parkanová. Úřadující ministryni obrany se zřejmě „podaří“ 1,55 procenta HDP udržet. Přesto to bude znamenat další oddálení dokončení armádní reformy. Čerstvě instalovaný náčelník armádního generálního štábu generálporučík Vlastimil Picek, bývalý šéf vojenské kanceláře prezidenta Václava Klause, už oznámil nový termín: kolem roku 2016. “…nyní nás čeká období, ve kterém by mělo být dosaženo cílových operačních schopností v roce 2012,“ uvedl Picek v odborném vojenském časopise A-Report, „problém se snižováním rozpočtu ministerstva obrany ovlivní i tento druhý krok reformy. V současné době ministerstvo obrany připravuje společně s Generálním štábem detailní analýzu dalšího postupu… materiály budou připravené k předložení vládě do konce května tohoto roku. Samozřejmě že z toho vyplynou další úkoly, ale už nyní mohu říci, že co se týká finančních prostředků, určitě se nám nepovede v roce 2012 dosáhnout cílových operačních schopností, takže se toho okamžiku v této funkci nedočkám a Armádu České republiky k nim dovede až můj nástupce.“ Takže kdy? „Nechtěl bych předjímat, o kolik roků se to posune. Nyní odborníci pracují na tom, aby řekli, co si v jednotlivých letech můžeme dovolit, a z toho nám teprve vyplyne datum dosažení cílových operačních schopností. Předpokládám, že by to mohlo být kolem roku 2015 nebo 2016,“ odpověděl generál Picek. Velké armádní zakázky

• Přes miliardu: protiletadlový raketový systém RBS-70

• Dvě miliardy: dělostřelecký radar Arhtur

• Dvacet miliard: stíhačky Gripen

• Pětadvacet miliard: obrněné transportéry Pandur