V absenci zdravého rozumu a ochoty domluvit se vidí komentátoři zahraničních deníků hlavní důvody situace, v níž se ocitly Spojené státy. Washington kvůli nedohodě o výši možného zadlužení nemá peníze na provoz státu. Provládní komentář The New York Times činí odpovědnými republikány, jejichž sněmovního lídra Boehnera viní z pokrytectví. Především ale komentáře uvádějí, že stavu se dalo předejít. Chyběla však vůle.
Ve své knize Great Degeneration historik Niall Ferguson píše, proč demokratické společnosti ve světě ztrácejí svou konkurenční výhodu: kvůli nezájmu a pohodlnosti necháváme erodovat své institucionální struktury a jsme čím dál hůře vedeni.
USA dobře ukazují, co tím myslel. Polarizace v Kongresu a neschopnost obou táborů najít kompromis udělala z Ameriky stát, který si nemůže dovolit činnost vlády, protože na to nemá peníze. Jako by pověst Spojených států neutrpěla dost za dob ekonomické krize a nově i přešlapováním v zahraniční politice. Zdravotnická reforma je Obamovým erbovním dílem, proto není svolný s žádnými odklady.
Konzervativci tu výhradně zastupují hnutí Tea Party s krédem menší stát, více prostoru pro občany. Ideologicky čistý boj proti tomu, co se jim zdá jako počátek pečovatelského státu dle evropského vzoru, je jim důležitější než zachování provozu Spojených států. Z debat se vytratila smířlivost i zdravý rozum.
Americká politická elita se v uplynulém roce ukázala stejně dysfunkční jako v řadě evropských zemí zasažených krizí, aktuálně uveďme Itálii.
Die Welt: Amerika se učinila nefunkční
The New York Times: Boehner zavřel
Úterním ránem bylo dokonáno selhání mluvčího sněmovní republikánské většiny Johna Boehnera. Tlakem na nereálnou demontáž zdravotnické reformy posunul zemi na hranu kolapsu chodu vlády, což si vyžádá bolestné náklady. Přitom to mohl zastavit.
Kdyby předložil jednoduché dočasné výdajové řešení, které zachová funkčnost státu bez radikálního poškození zákona o zdravotní péči, mohlo komorou snadno projít se silnou podporou, a to i od republikánů, z nichž mnozí dokážou domyslet tragičnost následků aktuálního rozhodnutí pro stranu.
To ale Boehner odmítl. Raději opakoval únavnou nepravdu, že zákon o dostupné péči ničí pracovní místa. A přišel se sérií čím dál směšnějších požadavků, které Senát ihned odmítl. Nakonec, když zbývalo méně než půl hodiny do hlasování, přišel s nejabsurdnějším požadavkem mezikomorového formálního vyjednávání. Tedy s tím, co již půl roku navrhoval Senát, aby se zamezilo nejhoršímu.
Čím déle budou republikáni odmítat racionální dohodu nad výdaji, tím více úřadů bude jejich pokrytectvím ovlivněno a tím větší škody utrpí stále křehká ekonomika.
Financial Times: Sestup a pád republikánské politiky
To, co se tento týden děje v Kongresu, vyvolá pocit rozčarování a zděšení v každém, kdo ctí demokratické ideály, na nichž byla založena americká republika. Světová supervelmoc se zbytečně střelí do nohy tím, že zastaví vládní služby.
Ještě méně pochopitelné však bylo jednání, které k tomu vedlo. Detaily rozpočtu, údajně hlavní jádro sporu, hrály stěží nějakou roli. Republikáni z Tea Party prostě trvali na tom, že žádný rozpočet neprojde, pokud nebude oddáleno přijetí zdravotnické reformy. Nebyla žádná šance tento požadavek naplnit. Přesto se Tea Party vyžívala v marnosti svého počínání.
Úplné dno přišlo v podobě 21hodinové řeči senátora Teda Cruze, v níž došlo i na předčítání z dětských knížek včetně Zeleného hemenexu od Dr. Seusse. Nejhorším aspektem konání Tea Party je ovšem zrada amerických hodnot, o nichž tato stranická frakce tvrdí, že je zastupuje. Reforma zdravotnictví je zakotvena v zákoně.
Prezident, který je jejím hlavním zastáncem, byl mezitím podruhé zvolen. Obama má pravdu, když trvá na tom, že „jedna frakce jedné strany v jedné parlamentní komoře“ nemůže v demokracii měnit zákon proti vůli lidí vyjádřené u volebních uren. Obama by měl vytrvat. Ovšem pokud Tea Party nesloží zbraně, rizika jsou velká. Alarmující lhostejnost republikánů vůči důvěryhodnosti jejich vlastní země musí skončit.
Stranu připravili Martin Čaban a Petr Třešňák
Čtěte také:
Trhy podceňují americkou fiskální hrozbu, „logicky“ reaguje jen dolar
