Návrh kyperské vlády na zdanění bankovních vkladů tamní parlament neschválil. Znamená to, že se rozplynul i plán pomoci evropských partnerů. Evropská média analyzují situaci, obviňují bankéře i lídry Západu a odhadují další cesty vývoje. Kyperský deník však lituje nevyužité možnosti a konstatuje: Jako mezinárodní obchodní centrum jsme skončili.
Odmítnutí se dalo čekat. Je jedno, jak by byl poplatek nastaven. Strany byly proti z principu, protože daň ničí ekonomický model Kypru jako poskytovatele finančních služeb zahraničním firmám. Jakákoli daň na vklady by odehnala zahraniční investory, vyvolala exodus ruského kapitálu a drasticky srazila ekonomiku. Ano, je to správné vyhodnocení situace, stejně tak právem zněla slova o nedostatku solidarity ze strany EU a o tvrdosti opatření.
Plamenné řeči jsou však dobré, dokud se týkají kyperského problému a existuje status quo, k němuž se lze vrátit. Ale v případě bankrotující ekonomiky zoufale potřebující finanční pomoc s sebou heroické odmítnutí nese vysoké náklady. Nikdo nám neodpověděl na otázku: Co bude teď? Budou banky další týden zavřené, dokud politikům nedojde, že alternativou k očesání vkladů je totální kolaps ekonomiky? Možná by raději opustili euro a vrátili se ke kyperské libře, než aby strpěli „potupu“ zdanění vkladů. Bez finanční pomoci by daň na vklady musela být mnohem větší – někde kolem 60 až 70 procent.
Návrat k libře by znamenal devalvaci a hyperinflaci, které by zničily životní úroveň. Ruské vklady, které poslanci chtěli svým výrokem chránit, by vymazal ze světa bankovní kolaps. Ten nepochybně nastane, pokud finanční pomoc nedorazí. Ptali se poslanci ruských byznysmenů, zda by viděli na svých vkladech raději 10procentní, nebo 60procentní daň? Daň nedaň, Kypr jako mezinárodní obchodní centrum skončil. Můžeme ale zachránit něco z ruin, které zbudou za vládou, pokud přistoupíme na podmínky pomoci.
Cyprus Mail: Uvážili poslanci následky svého heroismu?
BBC: Co čeká Kypr?
Představa elit o řešení kyperské krize se rozpadla v prach. Ostrov tak bude muset volit jinou cestu. Asi nejhorším scénářem bude selhání jakýchkoli dohod, deklarace insolvence a kolaps bankovního systému. Prezident Anastasiades také varoval, že Kypr by musel opustit eurozónu, ačkoli pro to neexistuje oficiální mechanismus. Dopad těžko odhadovat. Druhou možností je schválení přepracovaného návrhu. Ministr financí jedná v Moskvě, pokračují jednání s EU, MMF a ECB. Evropští věřitelé v čele s Německem horují pro variantu větší progrese, která by zřejmě postihla hlavně ruské vkladatele, protože chtějí šetřit vlastní pokladny.
Další možností je najít jiný zdroj 5,8 miliardy eur. Například požádat Evropu o větší obnos. Velká vlna nevole s bezprecedentním zdaněním vkladů, kterou návrh pro Kypr v Evropě vyvolal, lídry může vystrašit. K zařazení zpátečky je může přimět i relativní levnost záchrany ostrovní ekonomiky. Nálady tamních obyvatel jsou rovněž návodné. A konečně je tu možnost většího zapojení Ruska. Moskva již Kypru půjčila 2,5 miliardy eur, o penězích ruských vkladatelů v ostrovních bankách se dobře ví. Jejich odchodu se vláda právem obává. Naplní-li se plán, že Rusko získá velké podíly v kyperských bankách, další úvěr by mohl být na cestě.
Frankfurter Rundschau: Trest zasluhují bankéři
Bylo předvídatelné, že parlament v Nikósii odmítne návrh na zdanění vkladů v kyperských bankách. Šéfové evropských vlád teď hledí na hromadu střepů. Chtěli, aby za lačnost a gamblerství kyperských bankéřů ručili malí střadatelé slunného ostrova. Tím si vysloužili opovržení celé Evropy.
A hlavně opět prokázali, že nejsou schopni efektní regulace finančního sektoru a dohnání k odpovědnosti skutečných viníků krize – nezodpovědných manažerů bank. Když se zřítí lanovka, inženýři jdou do vězení. Když strojvedoucí přehlédne signál, jde před soud. Kdo ale odpyká bezpráví na lidech propadlých depresím a nemocem, protože bankéři zruinovali základy jejich životů? Budou vůbec nějak potrestáni manažeři Bank of Cyprus a Laiki Bank, kteří prohospodařili sumy odpovídající ročnímu hospodářskému výkonu celého ostrova? Sedí již ve vězení centrální bankéři, kteří nehnuli ani prstem ve prospěch větší kontroly kyperského bankovnictví? Věřme, že zbývá čas na změnu systému, který umožňuje spekulantům ruinovat celá národní hospodářství.
Moscow Times: Evropské cizopasení na Kypru a Rusku
Evropská unie chtěla okrást vkladatele v kyperských bankách o několik miliard dolarů. K absolutnímu nesouhlasu s tímto principem ani není třeba si myslet, že většina dotčených vkladů patří ruským podvodníkům. A to kvůli samotným Evropanům. Nedotknutelnost soukromého vlastnictví patří k principům, které Evropě pomáhaly v uplynulých 50 letech lákat globální investice. Kontinent zajisté má své zkušenosti. Benátky kdysi přinutily občany povinně městskému státu půjčit peníze na válku s Janovem, známá je hyperinflace v Německu po první světové válce, ale tyto případy obřích daní či enormních veřejných dluhů se objevovaly jako následek konfliktů. Neuteklo nám tedy něco? Kde se tyhle nápady berou?
Monstrózní evropské zadlužení a vysoké daně jsou výsledkem všeobecného volebního práva. Politici už dekády voličům slibují více, než kolik si země mohou dovolit. Evropská dluhová krize není ekonomickou, ale civilizační krizí. Kdysi stála evropská civilizace na respektu k vlastnickým právům. Nyní stojí na socialismu, regulacích a byrokracii. Socialismus vždy končí vládními konfiskacemi majetku. Od dob Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové Západ vedou zabednění socialisti, klauni a zkorumpovaní politici. Místo aby kultivovali podnikatelské prostředí, regulují tvar okurek.
• Čtěte také:
