Zahraniční komentátoři konstatují, že do defenzivy se dostalo jak německé hnutí Pegida, tak britští labouristé. Ti se snaží před volbami vsadit na politiku závisti. Naopak v Maďarsku slaví úspěch strana Jobbik.
Povstání německého maloměšťáctví se zcela jasně dostalo do defenzivy. Zřejmě i Lutz Bachman tušil, že jeho radikalizace Pegidy bude cestou do izolace. Geert Wilders v roli spřátelené celebrity nedokázal mobilizovat ani třetinu z očekávaných 30 tisíc účastníků demonstrace.
A bylo zřejmé, že Geert Wilders už není pro zbývající sympatizanty Pegidy dost radikální. Zakladatel nizozemské Strany pro svobodu se také držel vcelku zpátky. Varování před příliš tvrdými řečmi mimo jiné i od saského premiéra zřejmě zabrala. Rychle se objevil před davem, přednesl pramálo plamenný projev a zase zmizel. Během dalších projevů už se začalo náměstí vylidňovat. Příští pondělí má Pegida pauzu. Koho ještě mužům mávajícím vlajkami předvést, aby si mohli odreagovat svou frustraci? Do normálního „občanského dialogu“ už se nikdo se zbytky Pegidy nepustí.
Potenciální partnery jako Merkelové a Gaucky totiž považují za zrádce národa, totéž platí pro prolhaná média. Heslo dne zní: „Všichni musejí pryč!“
Die Tageszeitung: Poslední nasazení
The Daily Telegraph: Hněv místo odpovědí
V roce 2013 Tony Blair napsal, že vůdčí princip Labour Party by měl říkat, že „jsme hledači odpovědí, nikoli skladníci lidské zloby“. V roce 2015 Ed Miliband na tuto výzvu odpověděl volebním manifestem, který zlobou přímo přetéká. Labouristé vědí, že jejich ekonomická hodnověrnost je nízká.
Byli u vlády, když se Británie propadla do recese a její velké utrácení ztížilo cestu ven. Když odešli do opozice, křičeli, že úsporná opatření koaliční vlády povedou k další recesi, což se nestalo. Pak prohlásili, že Británie bude čelit krizi životní úrovně. Nečelila. Stranické analýzy ztroskotaly, a tak se vůdci rozhodli, že by mohli vytřískat volební vítězství z politiky závisti. Jistě, Británie má své hluboké sociální problémy. Ale jsou to konzervativci, kdo na ně nabízí recepty. Odpovědí na nerovnost je zásadní zvýšení standardů vzdělávání a zvýšení hranice příjmů, které nepodléhají dani.
Odpovědí na špatný výkon zdravotnictví je větší síla spotřebitelů. Lidé mají delší paměť, než si labouristé myslí. A hlad po odpovědích doufejme zvítězí nad špatně namířeným hněvem.
SME: Milník maďarské politiky
Historicky první vítězství Jobbiku v jednomandátovém obvodu je milníkem maďarské politiky. Jobbik si potvrdil, že skleněný strop, který limituje zisky extremistické strany, lze prolomit.
Politika „zpřijatelňování“ strany, kterou razí předseda Vona po dva roky, nese své ovoce. Jakkoli různé úlety, například nacistické tetování vítěze z Tapolce, jasně ukazují, že je to jen komedie. Fidesz dostal vzkaz, že jeho taktika nevšímání si Jobbiku a přivlastňování si jeho agendy je hrubým omylem, který nechal extremisty vyrůst v soupeře, jenž je schopen Fidesz porazit. Vonova strategie je zjevně úspěšnější – podle ní, jak ukazuje uniklé video, „nemá strana vypadat násilnicky, ale má pracovat na tom, aby se společnost sama od sebe radikalizovala“.
I maďarská levice dostala vzkaz – i když ve společnosti zraje objednávka na výměnu Orbána, hlavním čekatelem není ona, ale krajní pravice.
Čtěte také:
Protiislámská Pegida zamířila za hranice, uspořádala demonstraci v Londýně
Rozpadne se Pegida? Protiislámské hnutí opouští půlka vedení
