Kapitola 230
Velké šance * Komentátoři na jedničku * Kdo koho vydírá
Velké šance
Ivan Langer dostal od veřejnosti „černou známku“. V politice mu už pšenka nepokvete. Mirek Topolánek kdysi udělal podobné gesto jako veřejnost nyní na Langera a pokusil se z něj trapně vylhat, že prý je Miroslav Kalousek jedničkou. Jak v čem a jak pro koho. Langer by však v něčem mohl být opravdu dobrý! Kdo zhlédl jeho politické karikatury, tuší velký talent. Křivky téměř hoffmeisterovské! Byl by tím – bez přehánění – pro společnost mnohem užitečnější!
Také sociální demokracie dostala dobrý důvod – kopanec – ke změnám. K tomu prohrát vyhrané volby musí mít lídr prostý politického talentu i nějakou úchylku. Třeba tu, že se mu líbí normalizační symbol Michal David. Teď by se však sociální demokracii mohlo konečně poštěstit mít v čele strany skutečného sociálního demokrata. Mohla by radikálně změnit projev a zahájit sociálně demokratický program. Co to? Neozývá se již z hloubi Lidového domu zoufalý sten: „Vrať se, Rudolfe Battěku, vše odpuštěno?“ Byl by to však Battěk, kdo by musel odpouštět, byť by mu to nyní bylo i jistou satisfakcí. Pod lejstrem vylučujícím ho ze sociální demokracie je totiž podepsán Jiří Paroubek.
Spolehne-li se designovaný premiér Petr Nečas na Karla Schwarzenberga a Radka Johna, jsou předčasné volby zase za dveřmi. Mnozí totiž čtou výsledek voleb jako doporučení pro velkou koalici. Je mnoho důležitých věcí, které lze vyřešit pouze – samozřejmě že bolestivým – kompromisem dvou největších stran. A co se týká těch dvou nových stran, určitě by jim prospělo, kdyby si první období ve sněmovně „odseděly“. A ukázaly, co jsou zač. Bylo by to menší riziko, než je hned pouštět do exekutivy, v níž by nemusely odolat pokušení rychle si nahrabat a zmizet tam, odkud přišly.
Komentátoři na jedničku
Naši hokejoví komentátoři při finálovém zápase Čechů s Rusy obstáli na výtečnou. V napínavém závěru byli schopní zpochybnit vyloučení ruského hokejisty, přičemž opakované záběry potvrdily, že se rozhodčí skutečně upískli v neprospěch Rusů. Při zranění Jaromíra Jágra komentátoři opět posoudili situaci korektně a bez hysterie. Byl to balzám na duši sportovního fanouška vzpomínajícího na kdysi tradované zásady fair play. O to hezčí bylo vítězství. Obešlo se totiž bez primitivismu, xenofobie a podobného haraburdí. Komentátoři by si zasloužili cenu fair play.
Kdo koho vydírá
S tvrzením, že se samo trestní stíhání může stát trestem, v článku Vyšetřování skončilo, zapomeňte (EURO 22/2010) souhlasil jeden nejmenovaný policejní „ajťák“. A dodal, že nejvíce takových případů se týká vyšetřovatelů a točí se v nich „dlouhé peníze“. Stačí se prý domluvit s podnikatelem, který vede obchodní spor a nemůže se pohnout z místa. Ačkoli nemá žádné pádné důkazy, vyšetřovatel mu poradí, aby na konkurenta podal trestní oznámení. To vyšetřovateli umožní vyžádat si odborné posudky – jejich vypracování přijde občas policii až na statisíce korun. Vyšetřovatel vše prostuduje, shledá, že nejde o trestný čin, a oznámení odloží. Podnikatel si pak v souladu s trestním řádem okopíruje spis a má za několik korun připravené všechny podklady pro další obchodní spory a jednání.
Policejní ajťák souhlasil i s důrazem na osobní odpovědnost: „Po té se volá už dlouho. Zejména u protikorupční policie a inspekce. Zahajují trestní řízení na politickou objednávku buď s cílem poškodit obviněného (nebo prověřovaného) v médiích či u konkurence, nebo jako nástroj možného dalšího vydírání. Pokud přezkumný orgán konstatuje, že nebyly žádné důvody k zahájení trestního stíhání, je třeba příslušného policistu nebo státního zástupce potrestat. Rovněž je třeba přehodnotit část nálezu Ústavního soudu, že je nelze potrestat za nesprávný právní názor.“
Názor určitě vyhrocený, ale pochopitelný. Někdy se totiž objeví „právní názor“, který není pouze nesprávný, ale přímo scestný, protizákonný, příčící se spravedlnosti i morálce a logice. Policejní ajťák míní, že ve sporných případech zjevně umělého zahájení trestního stíhání by se měli prošetřit i příslušní nadřízení, kteří podezřelé trestní stíhání dozorovali, ne-li přímo nařídili. Může totiž jít o zneužití pravomoci veřejného činitele. Přitom by stačilo několik takových vyšetřování a rozsudků nad orgány činnými v trestním řízení a hned by bylo vidět, jak by se jim pročistilo právní vědomí.