Mezinárodní měnový fond (MMF) představil jedno z možných řešení klimatické krize. Místo drahých a v komerčním měřítku nevyzkoušených technologií zachycování a ukládání oxidu uhličitého pod zem by lidé mohli vyžít „low-tech“ řešení, jež funguje tisíce let. Tím je podpora velryb a zvýšení jejich populace.
Velryby jsou daleko efektivnějšími organismy pro odbourávání uhlíku než například stromy. Vysazování stromů je v poslední době doporučovanou cestou k eliminaci CO2.
Velryby podporují růst fytoplanktonu, který pohlcuje až 40 procent veškerého uhlíku vyprodukovaného na Zemi. Zvýšení produkce fytoplanktonu o jedno procento pak ve schopnosti uložit uhlík znamená ekvivalent dvou miliard dospělých stromů.
MMF vyčíslil hodnotu jedné velryby na 2 miliony dolarů (46 milionů korun). Kromě turistického ruchu se hodnota odvíjí především od uhlíkového managementu. V současnosti se populace velkých druhů velryb odhaduje na 1,3 milionu jedinců.
Ekonomické dějiny velrybářství: kytovce lidé lovili již v době kamenné
Pokud by se jejich populace vrátila na hodnoty před jejich masivním odlovem (zejména v 18. a 19. století) na 4 až 5 milionů, zvýší se tím výrazně množství fytoplanktonu, který se živí výkaly a močí velryb. Objem CO2 odbouraného těmito organismy by dosáhl 1,7 miliardy tun.
Průměrná doba života velryby je 60 let. Během této doby velryba uloží 33 tun CO2. Po smrti jejich tělo klesne na dno oceánu a uhlík zakonzervuje na další stovky let v jejich kostře.
Foto: GRID-Arendal
Velryby i přes mezinárodní ochranu stále čelí riziku úhynu při srážkách s rybářskými loděmi, zamotávají se do sítí, umírají kvůli spolykanému plastovému odpadu.
Náklady na jejich ochranu jsou pouze 13 dolarů na obyvatele Země ročně. Na koordinaci jejich ochrany by se mohly podílet mezinárodní organizace MMF a OSN.
Dále čtěte:
Norští biologové obvinili Rusko, že využívá velryby pro vojenské účely
Velrybí diplomacie. Japonci po odchodu z komise budou komerčně lovit méně kytovců
Japonsko a lov velryb: koně se také střílejí (a jedí)
