Menu Zavřít

Ne výkyv, ale trend

22. 2. 2005
Autor: Euro.cz

Ceny elektřiny porostou pro všechny zákazníky

Nabídky, které největší odběratelé elektřiny dostali pro letošní rok, znamenají pro mnohé z nich šok. Náklady na elektřinu se jim zvýší mnohem více, než čekali. V průměru o patnáct procent, ale některým ještě víc. Budou si muset zvykat. I když liberalizace, tedy otevírání trhu pro konkurenci, pokračuje, už nemá sílu, aby přinášela očekávaný efekt. Poměry na českém trhu se změnily a dosavadní vývoj cen nabral opačný kurz.
Největší zdražení se týká spotřebitelů z řad průmyslových podniků. Tedy překvapivě tu skupinu zákazníků, které by se měli dodavatelé elektřiny nejvíc podbízet. Při velké spotřebě nepochybně očekávají, že budou i nadále dostávat něco, co se běžně označuje jako množstevní sleva.

Hranice slev.

Liberalizace není virtuální realita, ale i boj o zákazníka má své limity. Od roku 2002, což byl pro Českou republiku první rok otevírání trhu s elektřinou, kdy si první zákazníci si mohli vybírat z nabídek konkurenčních dodavatelů, se ceny skutečně snižovaly. Pro největší odběratele zlevnila elektřina za poslední tři roky v průměru o patnáct procent. Jenže tím se zřejmě čeští výrobci i dodavatelé elektřiny vyčerpali. Uvědomili si, že je snaha o udržení lukrativních klientů stojí více než je únosné. V konkurenčním boji se dostali do situace, kdy klientům elektřinu prodávali s minimálním ziskem anebo byly jejich prodejní marže dokonce minusové.
Dlouhodobá ztráta, byť v jediném segmentu zákazníků, nakonec vždy vyvolá tlak na opětovný růst cen. V zemích, které nastartovaly otevírání trhu s elektřinou dříve než Česká republika, se zpočátku ceny pro oprávněné zákazníky (tedy ty, kteří se už pohybují v konkurenčním prostředí a mohou si vybírat svého dodavatele) také zpočátku utěšeně snižovaly. Poměrně rychle klesly například v Německu, které s liberalizací v elektroenergetice začalo už v roce 1997. Snižovaly se do roku 2000, pak se ale během dvou let dostaly na stejnou úroveň jako před liberalizací. A dnes jsou už zase o něco vyšší.

Nízký základ.

Čeští zákazníci by se měli připravit na to, že chystané zdražení není poslední. Vyplývá to z analýzy tuzemského trhu a připravovaných změn vyplývá. Výrobce i dodavatele energie ke zdražování budou nutit tři důvody: zvyšující se cena silové elektřiny, požadavky vlastníků na růst marží a tvorbu zisku a požadavek Evropské unie na oddělení obchodu a distribuce, takzvaný unbundling.
Cena silové elektřiny, tedy velkoobchodního produktu, je v České republice nižší než v zemích bývalé evropské patnáctky. To je také důvod, proč největší český výrobce, firma ČEZ, může poměrně úspěšně svou elektřinu vyvážet. Při takovém poměru cen není šance, že by cenu silové elektřiny stlačily levnější dovozy ze zahraničí. Nejen v Česku ale i v dalších zemích Evropské unie budou navíc elektřinu prodražovat ekologické požadavky. Evropská unie například požaduje, aby se na spotřebě v členských státech čím dál víc podílela zelená energie vyráběná z obnovitelných zdrojů. Rostoucí podíl této energie musí spotřebitelé zaplatit. A elektřina z větrných elektráren, solárních panelů nebo i ze spalování biomasy je bohužel dražší než u klasického uhlí.

FIN25

Vlastnické změny.

Podbízivé nabídky pro velké zákazníky skončily i proto, že se na českém trhu zúžila konkurence. Zatímco do roku 2003 ještě o nové oprávněné zákazníky bojovalo minimálně osm subjektů, v loňském roce došlo ke koncentraci. Největší domácí výrobce, elektrárenská společnost ČEZ, získala pod svá křídla pět z osmi největších dodavatelů elektřiny, regionálních distribučních společností. Prakticky jediné významnější konkurenty tak má ve skupině E.ON, která ovládá dva distributory, a v Pražské energetice. S novým rozdělením sil změnili vlastníci i taktiku. Distribuční společnosti už nemají úkol, aby si udržely zákazníky za každou cenu. Nová strategie jim naopak velí, aby zvyšovaly obchodní marže.
Vlastníci elektrárenských firem se v poslední době zaměřili na zisk, protože je čekají poměrně velké investice. V distribučních společnostech musí nejen účetně, ale i právně oddělit obchod od přenosu elektřiny. Náklady, které je v souvislosti s tímto unbundlingem čekají, se odhadují až na půl miliardy korun.
Liberalizace se v České republice pomalu chýlí ke konci. Od ledna si svého dodavatele mohou vybrat i nejmenší firmy a živnostníci. Vlastní smluvní cenu nemá už jen jediná, poslední skupina zákazníků: domácnosti.
Také pro menší spotřebitele ceny porostou, i když růst možná nebude tak výrazný, jako u největších firem. Český zákazník by se mohl ptát, k čemu je liberalizace dobrá, když ji nedoprovází zlevnění energie. Průmyslu určité zlevnění přinesla a k němu navíc řadu dalších služeb. Ze širší nabídky poskytovaných služeb, nebo jejich výrazného zlepšení nakonec profitují všichni zákazníci.

  • Našli jste v článku chybu?