NEBE PLNÉ HVĚZD

Letecká doprava

Rostoucí poptávka po osobní letecké přepravě přináší v poslední době většině leteckých společností v Evropě i v Americe značné zisky a je velmi pravděpodobné, že tomu tak bude i v příštích dvaceti letech.

Nejnovější zpráva publikovaná největším evropským dodavatelem letadel společností Airbus Industrie - uvádí, že výroba civilních letadel bude ve světě v příštích patnácti až dvaceti letech jedním z nejvýznamnějších průmyslových oborů. Její odborníci vycházejí z důkladné analýzy trhu, z níž vyplývá, že v nadcházejících letech se letecký cestovní ruch ve světě bude zvyšovat v průměru o pět procent ročně, a do dvaceti let se díky těmto přírůstkům proti dnešku ztrojnásobí. Evropská letiště jsou přitom již dnes přetížená a zácpa na letových trasách není ničím neobvyklým. Běžné jsou případy, kdy letecké společnosti nabízejí svým pasažérům v případech extrémně exponovaných letů značné finanční odškodnění, pokud by náhodou nespěchali a byli ochotni letět později. Může se například jednat o řádově stovky marek v hotovosti za jedno uvolněné místo či několikanásobně vyšší odměnu v případě, že si „nespěchající pasažér místo hotovosti vybere raději slevu na služby dané letecké společnosti.

Trvá letecká bonanza Po bohatém loňském roce si hlavní letečtí dopravci zřejmě vedou - jak ukázala první letošní čísla - opět dobře. Své první čtvrtletní výsledky minulý týden ohlásily například Lufthansa nebo americká Delta Air Lines. Předseda představenstva německé společnosti Lufthansa Jürgen Weber na tiskové konferenci koncem dubna ve Frankfurtu hodnotil loňský rok jako nejlepší v historii firmy. Lufthanse se podařilo zvýšit tržby o 4,6 procenta na 22,6 miliardy DEM, k čemuž jí pomohlo lepší využívání kapacit a neustálé snižování nákladů. Na základě těchto celoročních výsledků - podle jeho slov dosažených v obtížných tržních podmínkách - firma zvýšila čisté dividendy o 22 procent na 1,10 DEM na akcii. Weber vyjádřil spokojenost také s letošním prvním čtvrtletím. Za první tři měsíce dosáhl obrat firmy 5,2 miliardy DEM, a překonal tak výsledek loňského prvního čtvrtletí o 4,7 procenta. Její zisk před zdaněním za rok 1998 byl rekordní - činil 234 milionů DEM. Společnost podle jeho slov v nejbližší době neuvažuje o akvizicích, avšak užší spolupráci s dalšími společnostmi se rozhodně nevyhýbá. Americký letecký přepravce Delta Air Lines zvýšil v roce 1998 čistý zisk na 1,08 miliardy dolarů z 934 milionů v roce 1997. Zisk na akcii vzrostl o 83 centů na 6,87 USD. Také první letošní čtvrtletí vzbudilo naději na dobrý výsledek i v roce 1999. Společnost vytvořila za první tři měsíce letošního roku čistý zisk 216 milionů dolarů, což je meziroční nárůst o jedenáct procent. Její celkové tržby vystoupily na rekordních 3,5 miliardy dolarů ze 3,39 miliardy USD před rokem. Letošní příznivé výsledky hospodaření a rekordní nárůst tržeb byly do značné míry způsobeny mimořádným růstem počtu přepravených osob (za první tři měsíce letošního roku jich Delta přepravila 25 milionů, což je také rekord). Spokojenost se začátkem letošního roku vyjádřil minulý týden i Lamar Durrett - prezident a výkonný ředitel největší kanadské letecké společnosti Air Canada. Uvedl, že po celkově ztrátovém roce 1998 dosáhla společnost za první tři měsíce letošního roku čistého zisku tři miliony CAD. Před rokem byla v červených číslech se čtvrtletní ztrátou 26 milionů CAD. Připustil ale, že náklady společnosti jsou stále v důsledku vyšších letištních a navigačních poplatků a růstu mezd nepřijatelně vysoké. Jejich snižování - aniž by ohrozilo služby - bude podle jeho vyjádření hlavním letošním cílem společnosti. Dařit by se jí to mělo částečně i díky spolupráci se členy nadnárodní aliance Star, jíž je od loňského května členem.

Koncentrace odvětví K velmi slušným ziskům leteckých společností nemalou měrou přispívá silná koncentrace. K užší spolupráci se už spojila řada velkých i menších leteckých firem, aby vytvořila silnější celky s cílem poskytovat lepší služby zákazníkům a přitom snížit náklady. Na leteckém nebi se o přízeň zákazníků od letošního roku ucházejí už tři nadnárodní letecké aliance. Členství v nich umožňuje dopravcům nabídnout služby, které odpovídají změnám poptávky na celosvětovém trhu letecké přepravy a také produkty v kvalitě, kterou nemohou poskytovat samostatně. Aliance obvykle vyvíjí řadu iniciativ, které členům umožní nabízet lepší služby dopravním a poštovním společnostem. Členové jsou přesvědčeni, že spolupráce uvnitř aliance zlepšuje pozici všech zúčastněných. Předseda představenstva Lufthansy je dokonce přesvědčen, že aktivity nadnárodních aliancí vytvářejí silné konkurenční prostředí a vedou ke snižování cen letenek a v konečném výsledku ke spokojenosti spotřebitele. Nejnovějším nadnárodním uskupením, které letos zahájilo činnost, je Oneworld. Tato aliance vznikla koncem loňského roku propojením pěti leteckých společností - American Airlines, British Airways, Canadian Airlines, Cathey Pacific Airways a Qantas Airways. Její představitelé při podpisu dohody nevyloučili, že k účasti v ní mohou být přizváni i další přepravci. Letadla této aliance létají do 632 destinací ve 238 zemích. Členové-dopravci zaměstnávají dohromady 221 tisíc pracovníků a mají k dispozici více než tisíc pět set letadel. Toto nejmladší uskupení počítá samozřejmě s konkurencí dalších aliancí, zejména Star Alliance, která jako první nadnárodní letecká aliance vznikla loni v květnu. V jejím čele stojí německá Lufthansa spolu s americkými United Airlines a skandinávskou SAS. Dalšími členy jsou Air Canada, thajská společnost Thai Air-ways a brazilská Varig. Společnosti sdružené v alianci Star létají se svými 1334 letouny do 578 míst ve 106 zemích. Letos se toto uskupení rozšíří o další členy: Singapore Airlines a japonské All Nippon Airways. Další leteckou aliancí na mezinárodním nebi je Qualiflyer, jehož členy jsou Swissair, Austrian, Delta. K leteckým uskupením se dá počítat také spojenectví společností KLM a Northwest, s nímž spolupracuje také Alitalia a Continental.

Obavy přepravců Letecké společnosti sice prožívají dobré časy, růst osobní přepravy je těší a zisky z toho plynoucí také, ovšem začínají mít z přírůstku cestujících zároveň obavy. Domnívají se, že nebudou do budoucna schopny odpovídajícím způsobem zvyšovat počet letů. Už dnes je totiž kapacita některých letišť plně vytížena. Šéf společnosti Lufthansa J. Weber v této souvislosti řekl, že její domovské frankfurtské letiště nebude po roce 2003 svou kapacitou stačit. Prioritou by proto podle něj měl být jeho další rozvoj. Zdůraznil, že zdržení letů ve Frankfurtu dnes narůstá do neudržitelných rozměrů, a vyzval vládu, aby tlačila na řešení tohoto problému. Obecně k evropské letecké dopravě pak řekl: „Potřebujeme v Evropě jednotnou oblohu a v leteckém průmyslu jednotný trh a odpovídat za to by měla Evropská unie. S narůstající poptávkou cestujících existují do budoucna také obavy z možného nedostatku moderních velkokapacitních letadel. Mnozí manažeři leteckých společností už upozornili, že jediným východiskem z této situace je nasadit na letecké linky nové typy větších a ekonomičtějších letadel, než jsou ty, které dnes létají. Je to nutný prvek, jak uspokojit rostoucí poptávku po nepříliš drahém spojení mezi hlavními světovými centry. Letečtí manažeři hovoří o nezbytnosti zařadit na velké vzdálenosti čtyřmotorové letouny nové generace s ultradlouhým doletem. Snížení nákladů u letů na velké vzdálenosti se podle nich může docílit jen při využití velkokapacitních letadel. Prognóza uveřejněná konsorciem Airbus Industrie mimo jiné uvádí, že během nejbližších dvaceti let bude zapotřebí nasadit pro mezinárodní lety přes 1330 letadel v průměru se 640 místy. Letecké společnosti se přimlouvají za pokračování prací na novém obřím letounu A3XX zvlášť uzpůsobeném pro provozování mezikontinentálních letů. Do provozu by měl přijít do šesti let a hlavním argumentem pro jeho výrobu je právě přetížení letišť i leteckých linek. Pro uspokojení narůstající poptávky by se měla zvýšit také flotila sedmdesátimístných tryskových letadel na hlavních leteckých linkách až na 17 900 z dnešních 9700, z nichž asi osm tisíc starších, hlučnějších a méně ekonomických bude nahrazeno novými. S tímto cílem už například Lufthansa uzavřela koncem dubna kontrakt v hodnotě 1,6 miliardy USD na dodávku 60 letadel typu 728JET s firmou Fairchild Aerospace. Jde o sedmdesátimístný tryskový letoun, jenž bude nasazen na její lety od roku 2002.

Středoevropské aerolinky Ve středoevropských leteckých společnostech proběhly od počátku devadesátých let zásadní změny. Maďarský Malév i České aerolinie se pokusily o privatizaci, ale neúspěšně, takže je čeká další krok. V případě obou dopravců, stejně jako v případě polského LOT, roste počet přepravených cestujících a nárůst očekávají zejména po vstupu do některé z nadnárodních leteckých aliancí, o němž nyní uvažují. Letecký park všech tří dopravců je téměř srovnatelný. Na pravidelných linkách už neprovozují ruské letouny, takže jejich zákazníci nyní létají ve strojích západní výroby. LOT dnes vlastní asi dvacet osm moderních letadel, Malév šestadvacet a ČSA dvacet sedm. Letecký park českých a polských aerolinií patří dokonce k nejmodernějším, neboť je nejmladší. Dlužno podotknout, že v počtu přepravených zákazníků vede polská společnost LOT, která dosáhla nejlepších výsledků ve své historii už v roce 1997. Pro srovnání - LOT v posledních letech přepravuje ročně kolem 2,34 milionu pasažérů, Malév méně než dva miliony osob a České aerolinie kolem 1,73 pasažérů. Hospodářské výsledky polského a maďarského přepravce vykázaly ještě v roce 1997 ztrátu. Ze tří středoevropských přepravců na tom byly nejlépe ČSA, které se už ve zmíněném roce dostaly z červených čísel, když jejich čistý zisk dosáhl 89 milionů korun. Polské aerolinky se ze ztráty dostaly až loni ziskem 1,9 milionu zlotých. Příjmy společnosti se za rok 1998 zvýšily o šestnáct procent na 2,14 miliardy zlotých. Hospodaření všech tří středoevropských společností údajně ovlivnila dobrá poptávka po přepravě v západní Evropě a v Severní Americe . Středoevropské letecké společnosti momentálně hledají nového strategického partnera. České aerolinie už spolupracovaly s Air France a maďarský přepravce s Alitalia. Francouzi po nepříliš šťastném působení v ČSA odešli a podíl Italů v maďarském Malévu zase odkoupily maďarské banky. Malév by měl být podle informací maďarského tisku doprivatizován nejpozději do roku 2000 s tím, že majoritní podíl v něm mají držet maďarské subjekty. O strategické spolupráci nyní ale jedná také s British Airways. Ty už také deklarovaly zájem o koupi polské společnosti LOT, která je dosud z jedenapadesáti procent státní. Oboustranná jednání dosud nebyla uzavřena.