Nebeský retail

(EURO 23/2006)

Sdružení nájemců Letiště Praha vzniklo jako reakce na jednání, respektive nejednání managementu Letiště Praha s nájemci obchodních prostor o jejich stále se zhoršujících problémech. V současnosti zastupujeme zájmy více než dvaceti obchodníků působících na Letišti Praha. Nikdo z podnikatelů nemá nic proti standardním výběrovým řízením, jak se v článku tvrdí, ale proti způsobu, jakým s nimi Letiště Praha jedná. Během půl roku se zde vystřídali tři úředníci, kteří měli s nájemci o těchto otázkách jednat. Ráz komunikace se změnil především s příchodem nové ředitelky odboru komerčních aktivit (rovněž nově zřízeného) Marty Guthové na počátku dubna. Chtěli bychom se také ohradit proti výroku, že „minimálního obratu sice nedosáhli všichni, avšak vykázat nižší obrat není složité“. Nájemci zde byli nařčeni z možného podvodného upravování ekonomických výsledků. Letiště Praha má jako pronajímatel v nájemních smlouvách uveden celý systém kontrolních mechanismů, které neumožňují podnikatelům chovat se tak, jak generální ředitelka Letiště Praha Hana Černochová naznačuje. Patří k nim umístění kamer nad pokladnami, účetní audit či registrační pokladny. To, že na systém kontroly nájemci bez problémů přistoupili, dostatečně vypovídá o jejich poctivých úmyslech. V článku se rovněž uvádí, že prostory na ruzyňském letišti byly oceněny na sto eur, což je méně než například ve Varšavě či Budapešti. K objektivnímu ocenění komerčních ploch měla do 15. května tohoto roku vzniknout nová analýza. Dosud však nebyla předložena, natož aby byla s nájemci konzultována hodnotící kritéria, jak bylo managementem Letiště Praha přislíbeno. V souvislosti s podnikáním na Letišti Praha se jedná o formu takzvaného společného podnikání. Na dobrých ekonomických výsledcích by tak měly mít zájem obě zainteresované strany, což se ale v případě managementu Letiště Praha neděje. V úvahu nebere skutečnost, že se nájemci dostali do špatné ekonomické situace především díky změnám, které na letišti proběhly. Patří k nim například náhlé změny smluvních podmínek, nová organizační opatření managementu a zejména situace po otevření nového terminálu TS2 v lednu tohoto roku. Cestující se rozptýlili do větších prostor, jejich počet zůstal stejný nebo vzrostl jen nepatrně a před některé provozovny ani nezavítají. Slibovaného počtu cestujících a tím i vyšších tržeb nedosahují nejen nájemci z nového terminálu, ale ani z původního TS1. Ekonomickou situaci podnikatelů negativně ovlivňují také chybějící nástupní mosty v prostoru TS2, kde tak nemají cestující důvod se zdržovat. Nárůst cestujících se v dohledné době nedá očekávat i z důvodu potíží, které provázejí výstavbu nové přistávací dráhy. V mnoha případech proto nevydělají podnikatelé ani na minimální nájemné z obratu, které Letiště Praha požaduje. Jakékoliv úpravy smluvních vztahů však management Letiště Praha odmítá a nájemce naopak vybízí k odchodu z prostor letiště.
Paní ředitelka říká, že o komerční prostory na letišti je velký zájem. Jak je tedy možné, že je zde tolik obchodních ploch neobsazených? Z těchto prostor nemá letiště žádné příjmy, což spolu s vybízením k ukončení činnosti dalších nájemců jednoznačně poškozuje ekonomiku letiště.

Sdružení nájemců Letiště Praha