Menu Zavřít

Nebezpečná cesta kaspické ropy

22. 8. 2008
Autor: Euro.cz

Přerušením ropovodu Baku-Tbilisi-Ceyhan je ohrožena kralupská rafinerie

Za každou válkou hledej ropu. Poučka pro začátečníky v mezinárodní politice možná neplatí pro všechny války posledního půlstoletí, pokaždé však poskytne užitečnou optiku, která pomůže vývoji konfliktu porozumět. Stejně tak u současného rusko-gruzínského střetu.
Důvody, proč Rusko reagovalo tak prudce na gruzínský pokus získat opět území Jižní Osetie pod svoji kontrolu, mohou být různé. Nicméně je evidentní, že otázka ropy a jejích transportních cest hrála v rozhodování Kremlu během války důležitou roli. Gruzie je nejdůležitějším transportním územím pro ropu od Kaspického moře, kde jsou zřejmě třetí největší světová ložiska této suroviny.
Ruští vojáci postupně ovládli nejen Jižní Osetii, ale šli dále do vnitrozemí až k ropovodu Baku-Tbilisi-Ceyhan a podle některých zpráv se snažili tento ropovod poškodit bombardováním. Dále ovládli černomořský přístav Poti, odkud Gruzie exportuje ropné produkty, a zničili železniční trať, po níž byla ropa z kaspické oblasti transportována.
Peter Zeihan z texaské konzultační společnosti Stratfor, která je uznávanou autoritou v geopolitických otázkách, k tomu pro agenturu AP uvedl: „Tento konflikt zřetelně ukázal, jak rychle je Rusko schopné získat kontrolu nad klíčovými ropovody v Gruzii.“

ropovod západních mocností Kaspická ropa a její exportní trasa přes Gruzii je důležitým zdrojem evropských zpracovatelů. Česká rafinerie v Kralupech zpracovává téměř výhradně právě kaspickou ropu. Z více než sedmdesáti procent kralupské produkce jde o ropu, které proudí z Ázerbájdžánu přes Gruzii do tureckého přístavu Ceyhan, odkud pokračuje tankery do Terstu a dále ropovody TAL a IKL do České republiky.
Právě tento ropovod Baku-Tbilisi-Ceyhan (BTC) ale vybuchl těsně před začátkem rusko-gruzínského konfliktu. Na tureckém území se do něj trefili raketou kurdští separatisté, ropovod vzplál a byl na několik týdnů vyřazen z provozu. Majitelům České rafinérské tím pádem, stejně jako v případě červencových výpadků na ropovodu Družba, nezbylo než nakupovat ropu na moři. Ropovod BTC byl stavěn s velkou podporou USA a zemí západní Evropy s cílem vytvořit velkokapacitní cestu, která by vedla mimo území Ruska a zároveň by nemohla být ovlivněna nevyzpytatelným íránským režimem. Ropovod BTC byl otevřen v roce 2006 a může jím protéci necelý milion barelů ropy denně, což představuje více než procento denní světové produkce. přístavy pod ruským vlivem Po vyřazení ropovodu BTC, jehož provoz dosud nebyl obnoven, zbyly Ázerbájdžánu pro export ropy z Baku dvě tenké roury (jedna do gruzínské Supsy, druhá do ruského Novorossijsku) a gruzínská železnice.
Pár dnů po vypuknutí vojenského konfliktu oznámila ázerbájdžánská ropná společnost SOCAR, že kvůli válce zastavuje export ropy přes gruzínské přístavy Batumi a Kulevi. Ve stejné době byla britská společnost BP, která provozuje ropovod Baku-Supsa a také transportuje ropu po gruzínských železnicích, nucena přerušit cestu ropy po těchto cestách.
Gruzínské přístavy Poti, Kulevi, Supsa a Batumi, v jejichž blízkosti ihned po vypuknutí války začaly operovat ruské vojenské lodě, byly schopny denně exportovat více než půl milionu tun ropy a ropných produktů.
Je pravděpodobné, že právě vyřazení ropovodu BTC a gruzínských ropných přístavů vedlo k zastavení pádu cen ropy, který nastartoval sílící americký dolar.

bitcoin_skoleni

OhroženÉ Nabucco Přerušení dodávek ropy, které proudily přes gruzínské území, znamená nejen tlak na růst cen a problémy pro jejich odběratele (a zejména ty kolem Středozemního moře či s ním spojené ropovody), ale také vážné ohrožení projektu plynovodu Nabucco.
Plynovod Nabucco by měl dopravovat do Evropy zemní plyn z Kazachstánu a Turkmenistánu a měl by být napojen na loni zprovozněný plynovod Baku-Tbilisi-Erzurum. Podle současných plánů by jím mělo proudit až dvacet miliard metrů krychlových plynu ročně a spuštěn by měl být v roce 2013.
Projekt plynovodu Nabucco, stejně jako již postavený ropovod BTC se samozřejmě nelíbí Rusku, které má zájem, aby co největší objem uhlovodíkových surovin z oblasti Kaspického moře teklo přes jeho území. Ohrožení gruzínských transportních cest ropy ruskou armádou je tedy možné číst jako jasný vzkaz z Kremlu: ropovod BTC, stejně jako budoucí plynovod, leží v oblasti našeho vlivu a umíme ho kontrolovat i fyzicky, a to velmi rychle.

(box)
Chronologie vývoje rusko-gruzínského konfliktu
8. srpna - Gruzínské jednotky vstoupily do jihoosetského střediska Cchinvali. Vláda vyhlásila, že nad ním získala kontrolu. Rusko posílá do oblasti posily. 9. srpna - Rusové oznámili, že vytlačili gruzínské síly z Cchinvali. 10. srpna - Rusko bombardovalo širší oblast Tbilisi a ruské vojenské lodě manévrovaly v Černém moři. - Gruzie oznámila, že zastavuje vojenské akce a je připravena jednat o příměří. Moskva to odmítla. 11. srpna - Moskva zahájila na dvou frontách mohutnou ofenzivu na gruzínském území. 12. srpna - Ruský prezident Medveděv oznámil ukončení vojenských operací ruské armády v Gruzii. 13. srpna - O krizi na Kavkaze v Bruselu jednali ministři zahraničí EU, do Gruzie jsou připraveni vyslat pozorovatelské síly. 14. srpna – Jižní Osetie a Abcházie oznámily, že jsou rozhodnuty získat nezávislost.
15. srpna – Rusko podepsalo s Gruzií příměří.
16. srpna – Rusko ještě vyhodilo do povětří klíčový železniční most v Gruzii u města Kaspi. Most je důležitý i pro transport ropy.
17. srpna – Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že Gruzie se může stát členem NATO, pokud si to sama bude přát.
18. srpna – Ruští vojáci vnikli do námořního přístavu v gruzínském městě Poti a zatkli dvacet gruzínských policejních strážců.
- Ministři 26 členských zemí NATO konstatovali, že Rusko svým postupem vůči Gruzii porušilo zásady mezinárodního práva.
19. srpna – Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová prohlásila, že Rusko se stává víc a víc zločincem a že mělo v úmyslu a pravděpodobně stále chce potlačit Gruzii a její ekonomiku.
- Rusko zahájilo stahování vojáků z Gruzie.
20. srpna – Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že Rusko se zcela z Gruzie nestáhne, ale ponechá 500 vojáků v bezpečnostní zóně podél hranic Jižní Osetie.

  • Našli jste v článku chybu?