Univerzální banky by stavební spoření využívaly spíše jako státem podporovaný spořicí účet
Oblíbený produkt, který bude zanedlouho slavit dvacet let od svého vzniku, čeká na osudové rozhodnutí. Zákon o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření schválený v roce 1993 měl přinést nový impulz zejména do nové výstavby a modernizace a údržby chátrajícího bytového fondu. A stavební spoření svůj účel více než naplnilo, především ve sféře oprav a rekonstrukcí stávajícího bytového fondu. Stavební spořitelny dosud poskytly na financování bytových potřeb celkem přes 615 miliard korun.
Současná vláda si ve svém programovém prohlášení, stejně tak v koaliční dohodě, stanovila pro oblast stavebního spoření dva cíle. Omezit výši státního příspěvku a zajistit účelové využití státní podpory. Omezení státního příspěvku již bylo realizováno novelou zákona z roku 2011 a stát díky tomu ušetří ročně přibližně sedm miliard korun.
Účelové využití prostředků řeší § 12 odst.
2 další novely zákona, která byla zpracována ministerstvem financí v letošním roce. Novela však obsahuje i rozšíření možnosti poskytovat stavební spoření, a to na banky, což nebylo předmětem ani koaličních dohod, ani programového prohlášení vlády, a navíc to má být za podmínek, které jsou pro klasické stavební spořitelny značně diskriminující – banky na rozdíl od stavebních spořitelen neomezují v používání disponibilních zdrojů.
V rámci Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) navrhujeme, aby novela zákona nebyla v předkládané podobě přijata. Zavedením univerzální licence na poskytování stavebního spoření by byl zcela porušen jeho princip jako relativně uzavřeného systému. Není pochyb o tom, že v univerzálních bankách by stavební spoření bylo podstatně více využíváno jako státem podporovaný spořicí účet, úvěry ze stavebního spoření by banky poskytovaly pouze v nutném rozsahu a úspory ze stavebního spoření by využívaly jako zdroje pro ekonomicky výnosnější produkty. Navíc se jedná o nebezpečný experiment, který není zaveden v žádné zemi, kde funguje stavební spoření.
AČSS ve svých návrzích předkládá taková řešení, která nemají negativní dopad na státní rozpočet a významně podporují pozitivní sociální působení produktu. Návrh na zavedení univerzální licence pro všechny banky a přechod na tzv. „produktové pojetí“ by významně snížil bezpečnost stavebního spoření, které by se stalo plně závislým na tržních výkyvech. Tím by se oslabila sociální funkce stavebního spoření jako levné formy financování rekonstrukcí a modernizací bytového fondu. Navrhovaná změna by měla s vysokou pravděpodobností jediný efekt – likvidaci systému stavebního spoření jako efektivní formy financování bytových potřeb a zabezpečení na stáří.
O autorovi| Pavel Pektor • vrchní ředitel finanční skupiny Wüstenrot a člen prezidia AČSS
