Provozovatelé skládek se placení poplatků vyhýbají
PRAHA (črk) - Systém výběru a odvodu poplatků za ukládání nebezpečných odpadů je komplikovaný a způsob vymáhání dlužných částek je dlouhodobě nefunkční. Provozovatelé skládek nebezpečného odpadu často neplatí poplatek vůbec nebo jen v minimální výši. Pokuty za porušení zákona o odpadech Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) ukládá na spodní hranici pásma výše pokut a ministerstvo životního prostředí je v odvolacích řízeních často ještě snižuje. Ačkoli se horní limity pokut pohybují od 300 tisíc do deseti milionů, průměrná výše pokut v kontrolovaném období byla jen 37 tisíc. To jsou závěry kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu prováděné u sedmnácti právnických osob.
Riziková složka poplatků za ukládání nebezpečných odpadů má naplňovat Státní fond životního prostředí (SFŽP), kde má sloužit na podporu ekologicky prospěšných investic. Na místo určení doputovalo v letech 2002 až 2004 jen 380 milionů korun, což není ani třetina zákonem předepsané částky. Za dva a půl roku dlužila například firma EUROSUP skoro osm milionů korun.
K dovršení absurdity nemá SFŽP právo kontrolovat placení poplatků. Toto právo má inspekce a obecní a krajské úřady, ale těm k tomu chybí patřičný stimul. Pro obce je neplacení dokonce výhodné, protože poplatek není jejich příjmem, ale případné penále z neodvedeného poplatku jejich příjmem je. Skládky mají podle hmotnosti uloženého odpadu vytvářet povinnou rezervu na svou likvidaci, NKÚ však u mnoha z nich zjistil chybějící částky, u některých až desetimilionové.
Kontrola prokázala i to, že velký počet právních subjektů využívá nejasnosti legislativy a dováží odpad ze zahraničí deklarovaný jako zboží. Zboží však ČIŽP nemá právo kontrolovat. Praktické výsledky „promyšlené české odpadářské politiky“ bylo možné letos vysledovat v Libčanech, Libčevsi a na mnoha dalších místech.