GLOSAJe dobře, že v Česku se v letošním roce poprvé začaly na zemědělské půdě pěstovat geneticky modifikované plodiny (GMO). Zatím jde o nepatrnou rozlohu 270 hektarů takzvané Bt kukuřice, ale i přesto je praktický test v terénu žádoucí.
**GLOSA
Je dobře, že v Česku se v letošním roce poprvé začaly na zemědělské půdě pěstovat geneticky modifikované plodiny (GMO). Zatím jde o nepatrnou rozlohu 270 hektarů takzvané Bt kukuřice, ale i přesto je praktický test v terénu žádoucí. Ostatně - Evropská unie v současné době povoluje produkci celkem 21 odrůd GMO plodin, ačkoli se navenek tváří, že s takovými komoditami nechce mít nic společného.
Samozřejmě jde zejména o to, aby podnikatelům v zemědělství v Evropě obecně, a tedy i u nás, neujel další vlak možností jak rozšířit spektrum zemědělských činností. A jde také o to v praxi prokázat, že i v Evropě je konzumace GMO produktů možná a že podle dosavadních vědomostí nepředstavuje pro spotřebitele žádná rizika.
Mimochodem - genetičtí odborníci by mohli potvrdit, že možná větší rizika představuje celá řada dnes běžně produkovaných plodin, které vznikly daleko nepřirozenějším procesem umělého křížení než prostřednictvím biotechnologií. Například ozařováním radioaktivními gama paprsky, které v důsledku poškozují genovou skladbu nově vzniklých odrůd podstatně více než řízené vložení jednoho genu. (viz str. 28)
