Dosud nelze snadno zjistit, jak jste na tom vůči vašim kolegům
Pravděpodobně víte, co kolega sedící vedle vás v zaměstnání má každý den k obědu, jak často volá své ženě, kolik peněz minulý týden vsadil na tým Astros, a dokonce jakou cenu má jeho dům. Ale kolik vydělá? To je mimo všechny kategorie. Vždyť přece asi nic není více obestřeno tajemstvím a neexistuje lepší téma pro kancelářské drby než to, kdo a kolik vydělává.
Dosud se Nejvyšší soud USA zdál být v podstatě optimistický ohledně možnosti lidí zjistit, kolik jejich spolupracovníci vydělávají. Dne 29. května soud v případu Ledbetter versus Goodyear Tire and Rubber shledal poměrem pěti hlasů ku čtyřem, že soudní spory týkající se nespravedlivého mzdového ohodnocení musejí být podány během 180 dní od vzniku diskriminační události. To znamená do 180 dnů od chvíle, kdy byla mzda stanovena, nikoli od okamžiku, kdy pracovník něco zjistí. Nyní zaměstnanci čelí této časové lhůtě k podání žaloby a kontroverzní soudní rozhodnutí vyvolává důležitou otázku týkající se pracoviště: Vědí skutečně zaměstnanci, kolik osoba ve vedlejší kanceláři vydělává?
Odpověď zní: ne tak docela. Některé společnosti zavedly opatření, které zaměstnancům zapovídá bavit se o výši platů. Toto pravidlo, které není legální, je však velmi nutné. „Informace o platech je pravděpodobně hned po sexuální orientaci jednou z nejdůvěrnějších na pracovišti,“ říká Neil Mullin, právník pro pracovní spory z Montclairu ve státě New Jersey. Lidé jsou obezřetní při prozrazování svých odměn spoluzaměstnancům ať už z důvodu ponížení, kterému by mohli být vystaveni, protože nejsou dostatečně odměňováni, anebo kvůli trapné situaci v případě podstatně vyššího příjmu, než jaký mají výkonnější kolegové.
To by mohlo vysvětlovat, proč mnoho lidí tiše toleruje rozdíly v platech a zcela se tomuto tématu vyhýbá. „Sociální vztahy jsou velkým zdrojem spokojenosti lidí na pracovišti,“ říká Jeffrey Pfeffer, profesor Obchodní fakulty Stanfordovy univerzity, zabývající se chováním organizací. Utajování platů v organizaci „může být příčinou určitého druhu sociálního smíru“.
V posledních letech internet vnesl trochu světla do tajných informací o platech. Webové stránky jako Salary.com nebo Vault informující obecně o platech i ty, jež jsou konkrétní - například cafepharma - umožňují uživatelům zjistit průměrnou odměnu v průmyslu. Investiční bankéři používají starý trik, aby zjistili bonusy, které jejich kolegové dostali na konci roku. Každý z nich tajně napíše svou částku na papírek, který je pak náhodně vytažen z klobouku. Nyní se tento rituál přestěhoval na online díky anonymním výzkumným stránkám, jako je SurveyMonkey.com, kde mohou být okamžitě analyzovány a distribuovány výsledky celých úřadů.
„Musíte se plížit“.
Nejčastěji lidé zjistí, o kolik jsou pod nebo nad úrovní platů, pouhou náhodou, jež však vyžaduje buď hluboké znalosti pracovního prostředí, nebo kus štěstí. Chicagský finanční analytik vzpomíná na bývalého kolegu, který usoudil, že má nižší plat, ze sledování obrazovek počítačů spolupracovníků přes kancelářské dělicí stěny ve dnech výplaty. Často vyvozoval výši platů z elektronické výplatní pásky nebo z daňového přiznání ponechaného na obrazovce. Bostonská finanční plánovačka shromáždila důkazy ohledně diskriminace z důvodu pohlaví díky tomu, že zůstávala v kanceláři po pracovní době a nakukovala do otevřených poštovních schránek. „Musíte se plížit,“ říká. (To dokládá, jak velkým tabu je hovořit o platech otevřeně. Téměř nikdo z těch, s nimiž BW hovořil, nesouhlasil s tím, aby byl jmenován, a odvolával se přitom na opatření společnosti, zákony nebo na obyčejnou slušnost.)
Nejvyšší soud možná nevědomky podpořil tyto finty, jež doporučují mnozí právní zástupci žalobců, opakovaně odmítajících tento názor coby nepraktický a tvrdících, že nastává konec četných soudních sporů o odměnách. Vzhledem k odměřenému času budou zaměstnanci muset být mnohem pečlivější než dříve, budou-li si chtít něco odvodit na základě jednotlivých věcí, například ošacení spolupracovníků nebo typu počítače, který dostali, říká Rania V. Sedhomová, expertka na lidské zdroje ze společnosti BDO Seidman. Nebo budou muset mít ostříží zrak, budou-li si chtít prohlédnout dokumenty ponechané bez dozoru na stole sekretářky. Pořád je však nejlepší přimět k řeči spolupracovníka. Mohl by roztát nad dobrou čokoládou nebo se podříct při drinku po práci, což se některým skutečně stává. Pracovníci, kteří mají za to, že by měli být lépe placeni, by pak měli jednat hned poté, co jejich plat byl stanoven - 180 dnů uteče jako voda.
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
