ZÁKONÍK PRÁCE - Propouštění zaměstnance patří k největším podnikatelským hororům. Dva měsíce výpovědní lhůty a tři měsíce odstupného k tomu jsou velké finanční náklady. Situaci hodlá svým návrhem nového zákoníku práce změnit ministerstvo práce a sociálních věcí.
Nový zákoník práce by měl přinést změny výpovědní lhůty. Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase by současný systém „dva plus tři“ měl být nahrazen systémem „jedna plus čtyři“. To znamená, že by sice zůstalo celé pětiměsíční období zachováno, ale rozděleno by mělo být jinak. Pro podnikatele by to mělo tu výhodu, že čtyři měsíce odstupného by byly maximem, a to až po odpracování určitých let. Pokud by pracovník u jednoho zaměstnavatele potřebné roky neodpracoval, doba, po níž by se vyplácelo odstupné, by byla kratší. Zatím není jasné, jak by konkrétní parametry měly být nastaveny, ani zda nakonec ministerstvo návrh skutečně předloží.
Podnikatelé jsou pro větší smluvní volnost
Reakce podnikatelské veřejnosti na uvažovanou změnu jsou zatím rozporuplné. Například podle generálního ředitele Svazu průmyslu a obchodu Zdeňka Lišky jde návrh správným směrem, protože přinese menší mzdové náklady a umožní menší fluktuaci pracovníků. Naopak zvýší zájem o stabilizaci pracovního poměru. Otázkou je podle Lišky radikálnost takového kroku. Dokázal by si totiž představit větší smluvní volnost mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, ale to by bylo zřejmě politicky neprůchodné. Stejné obavy ostatně sdílí i Nečas. „Musíme vnímat politickou realitu a to, co lze skutečně prosadit,“ říká.
„Situace je v řadě velkých firem standardně řešena na základě vnitřních předpisů ve prospěch dlouhodobě pracujících zaměstnanců, nebo je řešena individuálně s každým zaměstnancem. Navíc je potřeba zmínit, že každá firma může volit vlastní personální politiku v oblasti zaměstnaneckých benefitů,“ vysvětluje Jana Kozlíková z Hospodářské komory. „Je otázkou, zda je potřeba tento stav zobecnit a zda bude mít taková legislativa pozitivní dopady – to by mělo být i předmětem analýzy dopadů navržené nové úpravy zákoníku práce, již má ministerstvo povinnost předložit nejpozději s návrhem samotného zákona,“ dodává.
Španělsko je varováním
Podle předsedy Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřicha Dandy je celkově pět měsíců dlouhá doba. Případné zkrácení výpovědní lhůty ale vítá. Byl by dokonce pro její úplné zrušení. „Zaměstnanec ve výpovědní lhůtě se stejně jenom fláká a demoralizuje ostatní zaměstnance,“ říká. Připomíná příklad Švédska, kde je možné ukončit pracovní poměr okamžitě s tím, že majitel firmy propuštěnému zaměstnanci pouze vyplatí zákonné odstupné. „Byl jsem v jedné firmě ve Švédsku, kde udělal zaměstnanec nějaký průšvih, šéf mu řekl: Vrať klíče, v pokladně si vyzvedni odstupné, a už nemusíš chodit. To je podle mne ideální. Tak by to mělo fungovat i u nás,“ míní Danda.
Řešením by podle něj mělo být, že by zákon vůbec výpovědní lhůtu ani dobu odstupného neupravoval, ale vše by si domluvil sám zaměstnanec se zaměstnavatelem. Tedy přesně tak, jak o tom hovoří zástupce Hospodářské komory. I Danda ale přiznává, že to je ideál, který je zřejmě neprůchodný kvůli politickému rozložení sil.
S praxí v dalších státech Evropské unie má zkušenosti i majitelka firmy Gix Jana Dědečková. Ta se bojí především toho, že socialisté po opětovném uchopení moci mohou odstupňování doby odstupného využít k nereálným požadavkům – jako to udělali ve Španělsku, kde má firmu její zeť. „Má zde zaměstnanou starší paní, která na práci úplně kašle a jen se směje: Klidně mne vyhoďte, šéfe, já si jenom polepším. Aby ne, vždyť za každý další odpracovaný rok má nárok na dva měsíce odstupného,“ říká Dědečková. Podle ní se toto „sociální opatření“ negativně odráží i na kariérním postupu zaměstnanců. Raději s nimi zaměstnavatel podepíše smlouvu na dobu určitou, a po dvou letech ji neprodlouží, než aby po letech riskoval vyplácení tučného odstupného. Dědečková rovněž nebere argument o politické průchodnosti. „Buď ať to úplně vypustí a nechají na smluvních partnerech, a nebo ať do toho vůbec nevrtají,“ míní Dědečková.
S dalším pohledem na zvažovanou změnu přichází majitel speditérské firmy Jacek Prosner. „Zkrácení výpovědní lhůty na jeden měsíc je nesmysl, zvláště v době, kdy chybějí pracovní síly. Nedovedu si vůbec představit, kde bych za měsíc sehnal na malém městě řidiče,“ rozčiluje se.