Demokratické strany v České republice musí přijmout finanční ústavu ještě v letošním roce, opak je podle premiéra Petra Nečase nepředstavitelný a mohl by navíc Česko ekonomicky poškodit. Nečas to uvedl ve čtvrtek na tiskové konferenci, kde prezentoval detaily návrhu ODS.
Foto: ČTK
“Velmi chceme zdůraznit naši klíčovou prioritu, to znamená, že veřejný dluh je skutečně veřejný nepřítel číslo jedna. A chceme prosadit, už definitivně, aby se podařilo prosadit nejen verbálně, ale reálně v legislativě takzvanou dluhovou brzdu čili finanční ústavu,“ prohlásil Nečas.
Hlavním přínosem finanční ústavy jsou podle premiéra garance, že všechny budoucí vlády budou pokračovat v odpovědné fiskální politice. “Bude to motivovat především přísný dohled nezávislých odborníků, kteří budou posuzovat především dlouhodobou udržitelnost vládní rozpočtové politiky,“ uvedl předseda vlády.
“Považujeme přijetí finanční ústavy za zásadní politickou prioritu. Za absolutní věc, která podle našeho názoru musí být provedena ještě v tomto roce,“ zmínil Nečas a dodal: “Její neschválení ve světle stávající evropské debaty, by byl natolik negativní signál do zahraničí včetně finančních trhů, že by její odmítnutí mohlo mít i poměrně významné makroekonomické a rozpočtové a dopady.“
Finanční ústava by se podle představ občanských demokratů měla opírat o tři pilíře: nezávislou rozpočtovou radu (NRR), automatickou dluhovou brzdu a výdajové pravidlo pro centrální vládu a místní vlády.
Dluhová brzda by se měla aktivovat už od veřejného dluhu na úrovni 45 procent, navrhuje ODS. Do finanční ústavy chce zabudovat i vymahatelnost a sankce vůči vládě a parlamentu, pokud dluhovou brzdu nespustí. Politici by při nedodržení povinností daných finanční ústavou přišli podle návrhu o 20 procent svého platu.
Podle výdajového pravidla by měl být rozpočtový schodek v daném roce maximálně ve výši jednoho procenta hrubého domácího produktu (HDP). Kraje a obce má pak finanční ústava přimět, aby bylo jejich hospodaření vyrovnané v osmiletém období. NRR by byla podle záměru ODS apolitická, tříčlenná a institucionálně ukotvená v rámci Nejvyššího kontrolního úřadu. Po jednom ze členů by navrhla vždy vláda, bankovní rada ČNB a Poslanecká sněmovna. Úkolem NRR by bylo monitorovat transparentnost veřejných rozpočtů a hodnotit plnění jednotlivých fiskálních pravidel.
