ZÁKONÍK PRÁCE - Po odstranění největších chyb se ODS pokusí prosadit mnohem zásadnější změny zákoníku práce.
Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas splnil slib a prosadil odstranění největších nedostatků zákoníku práce, přijatého v roce 2006 „rudo-červenou koalicí“ ČSSD a KSČM. Díky dohodě zaměstnavatelů s odbory jde novela dokonce mírně nad rámec „technických“ úprav a oprav.
ODS však slíbila připravit i koncepčnější změny zákoníku, směřující k větší liberalizaci a pružnějšímu trhu práce v souladu s evropskými trendy. „Se zásadnějšími změnami počkáme až do rozhodnutí Ústavního soudu. Pokud by nějaká ustanovení dosavadního zákoníku prohlásil za neústavní, určitě bychom to do návrhu zapracovali,“ vysvětlil Nečas v loňském rozhovoru pro Profit.
U Ústavního soudu čekají dvě stížnosti na nový zákoník. Jednu podala Hospodářská komora společně s několika senátory, druhou pak skupina pravicových poslanců. „Tato dvě podání soud sloučil do jednoho řízení, budou tedy projednávána společně,“ řekl Profitu prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Předpokládá se, že soud rozhodne během letošního roku.
Co chtějí podnikatelé
Zástupci podnikatelů měli při přípravě zákoníku řadu zásadních připomínek, avšak ČSSD je do znění přijatého v roce 2006 vůbec nezohlednila. „Ani technická novela neřeší nejzásadnější vady zákoníku,“ říká prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.
Co konkrétně vadí malým a středním podnikatelům?
„Pracovní poměr je málo flexibilní,“ konstatuje Drábek. „Práva zaměstnavatelů a zaměstnanců jsou nevyvážená. Zákoník neadekvátně posiluje roli odborových organizací a obsahuje informační povinnost zaměstnavatelů,“ připomíná další problém, o němž Profit už dříve podrobněji psal. Podle Drábka je také zákoník jako celek nesystémový – mimo jiné obsahuje mnoho odkazů na občanský zákoník, což značně ztěžuje orientaci v této právní normě.
Volnější pravidla
Nečas se již v médiích vyjádřil, že připravované zásadnější změny, které prý navrhne po technické novele, mají zaměstnavatelům i zaměstnancům přinést mnohem větší volnost při uzavírání smluv. Pokud například dostane zaměstnanec nabídku na jinou dobře placenou práci a zaměstnavatel ho nebude chtít pustit, bude jej moci zájemce ze smlouvy vykoupit.
Ministr mimo jiné navrhuje i zkrácení dvouměsíční výpovědní lhůty. „Chceme přejít od dnešního modelu, kdy je dvouměsíční výpovědní lhůta a tříměsíční odstupné, k měsíční výpovědní lhůtě a čtyřměsíčnímu odstupnému,“ uvedl Nečas v prosincovém rozhovoru pro Hospodářské noviny. Kromě toho plánuje o několik měsíců prodloužit dosavadní maximálně tříměsíční zkušební dobu.
Uspokojte zaměstnance!
Technická novela, účinná od letošního ledna, zatím rozhodně neodstraňuje socialistický charakter kodexu. Výbornou ukázkou je paragraf 224, obsahující povinnost zaměstnavatelů „vytvářet zaměstnancům podmínky pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmů“. Nečas původně v technické novele navrhoval vypustit alespoň tělovýchovné potřeby, ani to však přes obory neprošlo.
Technická novela neodstranila dokonce ani některé zásadnější legislativní chyby. Na mezeru v dosavadní úpravě upozorňuje ředitelka sekce zaměstnavatelských vztahů Svazu průmyslu a dopravy Jitka Hejduková: „V paragrafu 256 chybí ustanovení, že dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zaniká též dnem, kdy byly svěřené předměty zaměstnancem vráceny zaměstnavateli.“
Ještě absurdnější je dosavadní úprava paragrafu 312. Obsahuje výčet osob, které mohou nahlížet do osobního spisu zaměstnance. Chybí v ní však možnost, aby do spisu nahlížela také osoba, která spis vede. „Když už se dělala technická novela, mohlo se to opravit,“ říká firemní právník Jan Beneš. Jiní odborníci, například právník Jaroslav Novotný, ale namítají, že zákon nemusí být doslovný a zaměstnanec se už nyní může domoci nahlédnutí do vlastního spisu pomocí právního argumentu „ad absurdum“.
Co není zakázáno
Už mnohokrát jsme v Profitu psali, že slibovaná zásada „co není zakázáno, je dovoleno“ prakticky není v novém zákoníku práce naplněna. Podle reakcí z praxe navíc předpis obsahuje značně nesrozumitelné a nejednoznačné vymezení bodů, které jsou závazné a nelze se od nich odchýlit.
Svaz průmyslu a dopravy proto navrhuje, aby hned ze druhého paragrafu zcela jednoznačně vyplývaly body, kdy nelze upravit práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích odchylně od zákoníku práce. Vhodným řešením by byl třeba kompletní výčet všech takových závazných ustanovení, nebo výslovná zmínka vždy u konkrétního ustanovení.
Dosavadní zákoník sice podobný výčet obsahuje v § 363, i ten je ale značně nepřehledný a nekompletní. Hned § 2 totiž uvádí, že odchýlit se nelze nejen od výslovně zmíněných bodů, ale také od bodů, „z jejichž povahy nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit“. Které to jsou, zůstává i po technické novele nejasné.
