Glosa
Že do české vědy míří z EU ranec peněz, si už všiml kdekdo. Po politicích, velkých auditorských korporacích a stavebních firmách si výstavby center excelence všimli i novináři. „Volali nám z Blesku a ptali se na připravovaný největší laser světa, na ELI. To už začíná být vážné,“ vtipkují vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd na téma infrastruktury za více než šest miliard, jež vyroste v Dolních Břežanech. Kolegové z HN zase „semleli“ tiskovou zprávu CzechInvestu o kooperaci ELI s Francouzi tak, že výzkumníci žádali opravu. Marně. A nyní, kdy řídicí panel operačního programu (ministerstvo školství) vyjednává o krácení dotací jednotlivých záměrů, dobře posloužila i veřejnoprávní média.
Ač se negociace a tím dané redukce na základě dosaženého hodnocení očekávaly, ČTK vydala vyjádření profesora Václava Pačesa, že na biomedicínský BIOCEV, citujme, „bude méně peněz, než se čekalo, a z EU nebude možné získat předpokládaných 3,25 miliardy korun“. Trošku jiné vyznění, než kdybychom slyšeli: „podobně jako ostatní budeme muset krátit, byly k nám výtky…“ A kouzlem osudu zpráva v mediálním světě uspěla. ČT24 ji dokonce „jela“ celé odpoledne, nicméně s titulkem „NEČAS: Na Biocev bude méně peněz“. Asi v České televizi vědí o vlivu politiků na výběr center více než akademikové. Ale že brněnská centra CEITEC a ICRC přišla minulý týden o tři miliardy, média nezajímá. Proč?
