Stačilo několik hodin a novopečený předseda vlády Petr Nečas už znal jména svých ministrů. Strany vládní koalice ODS, TOP 09 a Věci veřejné tak koncem června završily vleklá jednání a nakonec si posty rozdělily v poměru 6:5:4. Pokud bude podepsána koaliční smlouva, bude vláda jmenována 13. července.
Autor: ČTK
Poskládat vládu ze tří politických partají se rovná složité šachové partii nejen z čistě stranických důvodů. Svou roli mají i další zájmy, třeba lobbistických skupin. Jejich role byla v tomto případě zcela jasná, získat vliv na co nejvíce postech, popřípadě tam umístit své lidi. Příkladem za vše je podle zjištění Profitu snaha ODS prostřednictvím člena dozorčí rady polostátního ČEZ Vladimíra Schmalze přesvědčit Věci veřejné , aby se v její prospěch vzdaly ministra vnitra. To se ale nepodařilo a jeden z nejdůležitějších rezortů pro sebe uhájily Věci veřejné. I na dalších vlivných postech musela ODS vyklidit své pozice. Jako nejsilnější strana budoucí vlády tak musela vzít za vděk méně důležitými rezorty.
Kompromis místo tvrdosti
Už nyní je tak jasné, že Nečas nebude mít lehkou úlohu. Neukázal se totiž jako silný a tvrdý vyjednavač, naopak v plné nahotě odkryl úskalí své povahy – se všemi se domluvit za každou cenu. Ta, co ale zaplatil za své křeslo premiéra, byla až moc vysoká. Nečasovy ústupky nelibě nesli i jeho spolustraníci, přesto mu ale vyjádřili podporu. Naopak koaličním partnerům vyslal jasný signál, že si není svou pozicí jistý a i do budoucna by mohl být ochotný k dalším ať už personálním nebo programovým ústupkům za cenu udržení vlády. Životaschopnost nové vládní koalice a Nečasovu premiérskou způsobilost ale prověří až čas a plánované tvrdé škrty. Výběr rezortů jako ruská ruleta
Ve vládě vedle politicky zkušených zasedne i řada dosud nepříliš známých jmen. Při pohledu na seznam ministrů se ale nestranný pozorovatel neubrání dojmu, že je šitý horkou jehlou. Tento fakt potvrdili i samotní budoucí členové kabinetu. Náročné vyjednání o složení vlády se totiž protáhlo přes půlnoc a v době, kdy se skloňovala jejich jména, už mnozí spali a o ministerské nominaci neměli ani tušení. Z poklidného rozjímání je pak vyrušil telefonát některého z vyjednavačů, který jim dal jen několik málo minut na rozmyšlenou, zda si na funkci troufnou či nikoliv.
V případě některých kandidátů došlo k tomu, že několikrát změnili svůj rezort. To je i případ nového ministra životního prostředí Pavla Drobila (ODS). Ten byl původně kandidátem na rezort průmyslu. Když ale proběhla ministerská rošáda, musel se Drobil smířit s tím, že bude mít na starosti právě životní prostředí.
Mezi patnáctičlenným vládním sborem se bohužel nenašlo místo ani pro jednu ženu. Případné zájemkyně prý odradila nebývale tvrdá vyjednávání a při samotném lámání chleba jejich místo obsadil některý z mužských protějšků. Vláda tak v současném složení připomíná pánský klub. Škoda, nové vládě by ženy určitě slušely.